[Officium]
Commune Confessoris Pontificis

[Missa]
Statuit

[Comment]
# V den vyznavače biskupa
Pán sám voli si svoje zástupce na zemi — biskupy a kněze — volaje je svou Milostí. Činí z nich knížata a pastýře svého lidu, aby mu vládli a vedli jej k zachování zákonů Božích. Kéž by všem těmto pastýřům zůstala důstojnost kněžská na věky, jako dnes slavenému biskupu! Lid křesťanský musí pro svůj vlastní prospěch modliti se o milost pro své duchovní vůdce a o povolání pro další pracovníky na vinici Páně!

[Ant Vespera]
Ejhle kněz veliký, * jenž za svých dnů zalíbil se Bohu, a shledán byl spravedlivým.
Nebyl nalezen jemu podobný, * kdo by zachovával zákon Nejvyššího.
A proto Pán slavnostně přísahal, * že rozmnoží jeho sémě mezi jeho lidem.
Kněží Boží, * dobrořečte Pánu; služebníci Páně, chválu vzdávejte Bohu. Alleluja.
Služebníku dobrý * a věrný, vstup do radosti svého Pána.

[Hymnus Vespera]
v. Vyznavač Páně, kterého tak zbožně 
Po celé zemi chválí uctivý lid, 
V tento den šťastně zasloužil si vkročit 
V blažený stánek.
_
Byl zbožný, moudrý, čistý, ponížený 
Žil zdrženlivě, zcela bez poskvrny, 
Zatím dech jeho duše oživoval 
Tělesnou schránku.
_
Pro jeho známé zásluhy jak často 
Údy, jež churavěly tu a tam, když 
Násilí chorob přemohly už, znovu 
Získaly spásu.
_
A proto náš chór rád ho vychvaluje 
A o vítězstvích jeho skvostných zpívá, 
By jeho prosby skýtaly nám pomoc 
Na večné časy.
_
Tomu buď sláva, čest a síla stálá, 
Neb Trojjediný na nebeském trůně 
Nádherně skvěje sa a řídí celý, 
Celičký vesmír.

[Hymnus1 Vespera]
v. Vyznavač Páně, kterého tak zbožně 
Po celé zemi chválí uctivý lid, 
V onen den šťastně zasloužil si získat 
Chválu a pocty.
_
Byl zbožný, moudrý, čistý, ponížený 
Žil zdrženlivě, zcela bez poskvrny, 
Zatím dech jeho duše oživoval 
Tělesnou schránku.
_
Pro jeho známé zásluhy jak často 
Údy, jež churavěly tu a tam, když 
Násilí chorob přemohly už, znovu 
Získaly spásu.
_
A proto náš chór rád ho vychvaluje 
A o vítězstvích jeho skvostných zpívá, 
By jeho prosby skýtaly nám pomoc 
Na večné časy.
_
Tomu buď sláva, čest a síla stálá, 
Neb Trojjediný na nebeském trůně 
Nádherně skvěje sa a řídí celý, 
Celičký vesmír.
Amen.

[Versum 1]
V. Zamiloval si jej Hospodin a ozdobil jej.
R. Štolu slávy mu oblékl.

[Ant 1]
Jsi Kněz a Biskup, * jenž konal ctnostné skutky, dobrý pastýř uprostřed svého lidu, pros za nás u Pána.

[Oratio]
v. Dej, prosíme, všemohoucí Bože, ať úctyhodná slavnost svatého N., tvého Vyznavače a Biskupa, rozmnoží naši zbožnost i spásu. 
$Per Dominum.

[Invit]
Králi Vyznavačů Hospodinu, * Pojďte se poklonit.

[Ant Matutinum]
Blaze muži, * jenž rozjímá o zákoně Hospodinově: jeho vůle trvá ve dne i v noci, a vše, co činí, vždy se podaří.;;1
Blaze tomuto Svatému, * jenž důvěřoval v Hospodina, hlásal jeho ustanovení, a byl ustanoven na jeho svaté hoře.;;2
Ty jsi má sláva, * tys můj ochránce, Hospodine; tys ten, jenž mi pozdvihuje hlavu, a vyslyšels mě ze své svaté hory.;;3
Když volal, * vyslyšel Hospodin svého Svatého; Hospodin jej vyslyšel a ustanovil jej v pokoji.;;4
Ať se radují všichni, * kdo doufají v tebe, Hospodine; neboť tys požehnal spravedlivému, štítem své přízně jsi ho korunoval.;;5
Hospodine, Pane náš, * jak podivuhodné je tvé jméno na celé zemi! neboť slávou a ctí jsi korunoval svého Svatého, a postavil jsi ho nad díla svých rukou.;;8
Hospodine, * tento Svatý bude přebývat v tvém stánku, konal spravedlnost, a spočine na tvé svaté hoře.;;14
Život žádal * od tebe, a tys mu jej daroval, Hospodine: slávu a velikou důstojnost jsi mu vložil, položil jsi na jeho hlavu korunu z drahokamů.;;20
Tento obdrží * požehnání od Hospodina a milosrdenství od Boha svého spasení: neboť toto je pokolení těch, kdo hledají Hospodina.;;23

[Nocturn 2 Versum]
V. Vyvolil si jej Hospodin za svého Kněze.
R. Aby mu obětoval oběť chvály.

[Nocturn 3 Versum]
V. Ty jsi Kněz navěky.
R. Podle řádu Melchisedechova.

[Lectio1]
Čtení z prvního listu svatého Apoštola Pavla Timotheovi
!1 Tim 3:1-7
1 Správně se říká: „Kdo usiluje o to, aby se stal Biskupem, snaží se o vznešený úřad.“
2 Biskup tedy musí být bezúhonný, jen jednou ženatý, střídmý, rozvážný, ušlechtilý, pohostinný, způsobilý učit,
3 ne pijan, ne útočný, ale mírný, ne svárlivý nebo hrabivý.
4 Musí umět dobře spravovat svůj dům a přidržovat svoje děti k poslušnosti, aby žily ve vší čistotě.
5 Jestliže někdo nedovede spravovat svou domácnost, jak se bude moci starat o Boží obec?
6 Dále to nesmí být člověk teprve nedávno obrácený, aby mu to snad nestouplo do hlavy a nepropadl stejnému odsouzení jako ďábel.
7 Také je nutné, aby měl dobré jméno u těch, kdo stojí mimo Církev. Jinak padne za obět špatným řečem a chytne se do ďáblovy pasti.

[Responsory1]
R. Hle, služebníku dobrý a věrný, protože v malém jsi byl věrným, ustanovím tě nad mnohým:
* Vstup do radosti svého Pána.
V. Pane, pět talentů stříbra jsi mi svěřil, a hle, dalších pět jsem ti získal.
R. Vstup do radosti svého Pána.

[Lectio2]
Čtení z listu svatého Apoštola Pavla Titovi
!Titovi 1:7-11
7 Biskup je přece Božím správcem, a musí to proto být muž bezúhonný: ne domýšlivý, ne prchlivý, ne oddaný pití, ne útočný, ne lačný špinavého zisku.
8 Má však být pohostinný, dobrotivý, střízlivý, spravedlivý, zbožný a zdrženlivý;
9 takový, kdo se v kázání pevně drží spolehlivé nauky, aby byl schopný povzbuzovat ve zdravém učení a také usvědčovat odpůrce.
10 Je totiž mnoho lidí nepoddajných, mluvků a svůdců ‒ jsou to zvláště ti, co pocházejí ze židovství.
11 Těm je třeba zavřít ústa. Pro špinavý zisk učí věcem, které nejsou správné, a tak rozvracejí celé rodiny.

[Responsory2]
R. Ejhle, kněz veliký, jenž za svých dnů zalíbil se Bohu;
* A proto slavností přísahou Hospodin učinil, aby vzrůstal uprostřed svého lidu.
V. Požehnání všech národu dal mu, a svou smlouvu stvrdil nad jeho hlavou.
R. A proto slavností přísahou Hospodin učinil, aby vzrůstal uprostřed svého lidu.

[Lectio3]
!Titovi 2:1-8
1 Uč tomu, co je shodné se zdravým učením:
2 že starší muži mají být střídmí, vážní, umět se ovládat, zdraví ve víře, lásce a trpělivosti.
3 Totéž platí o starších ženách, že mají být v chování důstojné: ne pomlouvačné, v pití vína umírněné, učitelky v dobrém;
4 mají vést mladé ženy k tomu, aby měly rády svého muže i svoje děti,
5 aby se ovládaly, byly čisté, o domácnost pečlivé, dobrotivé a svému muži podřízené, protože jinak by se o Božím slově mluvilo špatně.
6 Stejně tak napomínej mladé muže, aby se ovládali.
7 Ty sám buď ve všem vzorem správného chování: ukazuj neporušenost v nauce, vážnost,
8 zdravé učení, jemuž není možné nic vytknout, aby tak o nás protivník nemohl říci nic špatného a byl zahanben.

[Responsory3]
R. Hospodin přísahal, a svou přísahu splní;
* Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova.
V. Řekl Hospodin mému pánu: Seď po mé pravici.
R. Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova.
&Gloria
R. Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova.

[Lectio4]
From the Sermons of St Maximus, Bishop [of Turin.]
!Homilia 59, being the 2nd on St Eusebius of Vercelli.
It is idle to strive to add anything to the praise of our holy and most blessed Father N. whose Feast is this day kept. The beauty of his life oughtnot to be the subject of panegyrics, so much as the object of imitation. The Scripture saith “A wise son is the glory of his father,” truly then will he be honoured by such as, by doing after his en sample, show themselves to be his children for in Christ Jesus hath he begotten us through the Gospel.(1 Cor. iv. 15.)

[Responsory4]
R. Nalezl jsem si Davida jako svého služebníka, svým svatým olejem jsem jej pomazal.
* Má ruka mu totiž pomůže.
V. Nic proti němu nezmůže nepřítel, a syn nepravosti mu neublíží.
R. Má ruka mu totiž pomůže.

[Lectio5]
Whatsover, therefore, of virtue and grace there may be in this holy people, all the bright streams thereof do flow from him, as from a most clear fountain. By his manly chastity, by his sternly noble temperance, by the graceful courtesy which marked him, he drew all men’s love to God and by his eminent ministry in his Bishopric he hath left behind him in his disciples, many heirs of his priesthood.

[Responsory5]
R. Seslal jsem pomoc mocnému, a povýšil vznešeného ze svého lidu;
* Má ruka mu totiž pomůže.
V. Nalezl jsem si Davida jako svého služebníka, svým svatým olejem jsem jej pomazal.
R. Má ruka mu totiž pomůže.

[Lectio6]
It is very meet and right that upon this day, which is made a joyful day for us because it is the day whereon our blessed Father N., passed away to heaven, I say it is very meet and right that on this day we should sing that verse of the Psalms “The righteous shall be in everlasting remembrance.” (cxi. 7.) His memory is rightly honoured among men who is at this present making glad among Angels. The word of God saith “Judge none blessed before his death,” (Ecclus. xi. 30,) as though it were said, “Judge him blessed when life is ended, praise him when he is made perfect.” For there are two main reasons why it is better to praise a dead man than a living, since, if thou call him holy and worthy after his death, thou dost it when neither canst thou be corrupted by being a flatterer, nor he by being nattered.

[Responsory6]
R. This is he which wrought great wonders before God, and the whole earth is full of his teaching
* May he pray for all people, that their sins may be forgiven unto them
V. This is he which loved not his life in this world, and hath attained unto the kingdom of heaven.
R. May he pray for all people, that their sins may be forgiven unto them
&Gloria
R. May he pray for all people, that their sins may be forgiven unto them

[Lectio7]
Čtení svatého Evangelia podle Matouše.
!Mat 25:14-23
Za onoho času, řekl Ježíš učedníkům svým toto podobenství: „Jeden člověk odcházel na cesty, svolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek.“ A ostatní.
_
Homilie svatého Řehoře Papeže.
!Homilie 9. na Evangelia.
Nejdražší bratři, čtení ze svatého Evangelia nás vybízí, abychom pečlivě uvážili, že pokud vidíme, že jsme na tomto světě dostali od Původce světa o něco více než ostatní, aby nás kvůli tomu pak přísněji nesoudil. Čím větší jsou totiž dary, tím vyšší účty pak budeme muset složit. Za svůj dar musí být každý o to pokornější a tím více připraven ke službě, oč vyšší účty vidí, že bude muset složit. Podívejme se na toho člověka, který vyráží na cestu, svolá své služebníky a rozdělí jim peníze k obchodování. Za dlouhou dobu se pak vrací, aby si nechal složit účty. Služebníky, kteří dobře pracovali, odmění za utržený zisk, avšak služebníka, který se odvrátil od dobrého díla, zatratí.

[Responsory7]
R. Zamiloval si jej Hospodin a ozdobil jej: štolu slávy mu oblékl,
* A před branami ráje jej korunoval.
V. Oblékl mu Hospodin zbroj víry, a ozdobil jej.
R. A před branami ráje jej korunoval.

[Lectio8]
Kdo jiný tedy může být tento člověk, než náš Spasitel, který v tom těle, které přijal, odešel do nebe? Prostředí vlastní tělu je totiž země, která jako by nás vedla k putování, dokud nás Spasitel náš nepřivede do nebe. Avšak tento člověk, který se vydal na cesty, svým služebníkům zanechal svůj majetek, totiž svým věrným udělil duchovní dary. A sice jednomu pět talentů, jinému dva, a dalšímu svěřil jeden. Pět je totiž tělesných smyslů, a sice zrak, sluch, chuť, čich a hmat. Pět talentů tedy vyjadřuje dar pěti smyslů, neboli poznání vnějších věcí. Dva pak označují rozum a činnost. A pod tím jedním talentem je míněn pouze rozum.

[Responsory8]
R. Ať jsou vaše bedra přepásána, a planoucí svítilny ve vašich rukách;
* A vy buďte jako lidé, kteří očekávají svého pána, až se vrátí ze svatby.
V. Bděte tedy, neboť nevíte, kdy váš Pán přijde.
R. A vy buďte jako lidé, kteří očekávají svého pána, až se vrátí ze svatby.
&Gloria
R. A vy buďte jako lidé, kteří očekávají svého pána, až se vrátí ze svatby.

[Lectio9]
Avšak ten, který přijal pět talentů, vydělal dalších pět: neboť jsou mnozí, kteří, i když nedokážou proniknout do věcí niterných a tajemných, v touze po vlasti věčné vyučují pravdu ty, které mohou, pomocí toho, co poznají z věcí vnějších. Tím získají dvojnásobek talentů. Dokud tedy sami sebe střeží před nestydatostí těla a dychtivostí po věcech pozemských, svým příkladem pomáhají i ostatním se těchto vlivů zbavit. A jsou i tací, kteří, jakoby byli o dva talenty bohatší, pociťují porozumění a doplňují je skutky, poznají věci nadzemské ve svém nitru, a konají podivuhodné věci i mimo své nitro. A když s porozuměním i vnějšími skutky kážou ostatním, jakoby <i>Pánu</i> přinášeli dvojnásobný užitek.
&teDeum

[Capitulum Laudes]
!Sir 44:16-17
v. Ejhle kněz veliký, jenž za svých dnů zalíbil se Bohu, a shledán byl spravedlivým; a v čase hněvu stal se smířením.
$Deo gratias

[Hymnus Laudes]
v. Jezu, všech Vykupiteli,
Ty Kněží věčná koruno, 
V tento den láskavěji slyš 
Prosících sluhů zbožný hlas.
_
Dnes totiž slavný vyznavač 
Svatého tvého jména se 
Skvěje, když světí zbožný lid 
Den zrodu jeho slavnostně.
_
Správně a moudře pohrdl 
Rozkoší světa prchavou 
A dostal za to odměnu 
Mezi anděli nadvěkou.
_
Dej i nám milost laskavě 
Po jeho stopách za ním jít:
Na jeho prosby odpusť nám
Všechnu škodlivou zahálku.
_
Buď, Kriste, Králi laskavý, 
Ti sláva, taktéž Otcovi 
I Duchu Těšitelovi 
Dnes i na věčné věky.
Amen.

[Versum 2]
V. Spravedlivého povede Hospodin po správných cestách.
R. A ukáže mu království Boží.

[Ant 2]
Hle, služebníku dobrý a věrný, * protože jsi byl věrný nad málem, ustanovím tě nad velkým množstvím.

[Lectio Prima]
!Sir 45:19-20
v. Aby vykonával kněžský úřad a měl chválu v jeho jménu, a obětoval mu náležité kadidlo se sladkou vůní.

[Responsory Breve Tertia]
R.br. Zamiloval si jej Hospodin * a ozdobil jej.
R. Zamiloval si jej Hospodin * a ozdobil jej.
V. Štolu slávy mu oblékl.
R. A ozdobil jej.
&Gloria
R. Hospodin jej miloval, * a ozdobil jej.

[Capitulum Sexta]
!Sir 44:20; 44:22
v. Nenašel se jemu podobný, jenž by zachovával zákon Nejvyššího; a proto jej Hospodin slavnostní přísahou pozvedl mezi jeho lidem.
$Deo gratias

[Responsory Breve Sexta]
R.br. Vyvolil si jej Hospodin * za svého Kněze.
R. Vyvolil si jej Hospodin * za svého Kněze.
V. Aby mu obětoval oběť chvály.
R. Za svého Kněze.
&Gloria
R. Vyvolil si jej Hospodin * za svého Kněze.

[Responsory Breve Nona]
R.br. Ty jsi Kněz * navěky.
R. Ty jsi Kněz * navěky.
V. Podle řádu Melchisedechova.
R. Navěky.
&Gloria
R. Ty jsi Kněz * navěky.

[Ant 3]
Hospodin si jej zamiloval * a ozdobil jej; štolou slávy jej oděl, a při branách ráje jej korunoval.

[Ant 3 summi Pontificis]
Když byl Nejvyšším Pastýřem, * nebál se pozemských mocností, ale slavně šel cestou do nebeského království.

[Lectio1 in 2 loco]
Čtení z knihy Sírachovcovy
!Sir 44:1-5
1 Nuž chvalme slavné muže, naše otce, v dobách, kdy žili.
2 Pán jim uštědřil mnoho slávy, ukázal na nich svou velebnost od pradávna.
3 Byli to vládcové ve svých říších, muži proslulí mocí. Jiní pro svou rozvahu byli rádci, všechno předvídali prorockým darem.
4 Jiní pro svou obezřelost byli vůdci národa, pro svou bystrost byli hlavou lidu, moudrými mysliteli ve své učenosti.
5 Pěstovali hudbu, a v písních vyprávěli Písma.

[Lectio2 in 2 loco]
!Sir 44:6-9
6 Jiní byli bohatí a obdaření mocí, zaobírali se krásou, a klidně žili ve svých domech.
7 Ti všichni byli vážení u svých současníků a za svého života si získali chválu.
8 Někteří z nich zanechali jméno, které hlásá jejich slávu.
9 Jiní nezanechali památku po sobě a zmizeli, jako by nežili, byli, jako by se nenarodili, a tak i jejich děti po nich.

[Lectio3 in 2 loco]
!Sir 44:10-15
10 Ale tamti jsou proslavení muži a na jejich spravedlnost se nezapomene.
11 Zůstane u jejich potomstva, na jejich děti přejde bohaté dědictví.
12 Jejich potomstvo zůstává věrné přikázáním a kvůli rodičům i jejich děti.
13 Až navěky zůstane jejich potomstvo a jejich sláva nevyhasne.
14 Jejich těla byla pohřbena v pokoji, ale jejich jméno žije po mnoho pokolení.
15 Lidé si vyprávějí o jejich moudrosti, shromáždění zvěstuje jejich chválu.

[Lectio4 in 2 loco]
Řeč svatého Maxima Biskupa
!Z Homilie 59., jež jest druhá o sv. Eusebiovi.
Zásluhy blaženého Otce N. již bezpečně uložené i my bezpečně vychvalujme; kormidlo víry neboť statečně držel, kotvu naděje již spustil do klidného přístavu, a loď plnou nebeských pokladů a věčného zboží přivedl k vytouženému pobřeží; štít bázně Boží proti všem nepřátelům on neúnavně držel tak dlouho, dokud nedošel vítězství. Jaký však byl celý průběh jeho života, nežli souboj jednoho člověka s bdělým nepřítelem?

[Lectio5 in 2 loco]
Kolika on slepým, jež zbloudili z cesty pravdy a z nejvyššího útesu již visí nad hlubinou, navrátil zrak, který byli pozbyli, a napravil jejich pohled, aby uzřeli Krista? Kolika uším hluchých a ucpávkou nevěrnosti odsouzených vlil předrahý sluch, takže uslyšeli hlas nebeských přikázání, aby na volání Boží k milosrdenství odpověděli poslušností? Kolik vnitřně zraněných jakoby andělskými ústy a modlitbami z nemoci uzdravil? 	

[Lectio6 in 2 loco]
Kolik takových, jež pro dlouhou nedbalost upadli do zkázy hříchu, a jakoby prožráni byli nákazou lepry, pak svým káráním a povzbuzováním napravil, a Božím působením v sobě očistil? Kolik duší, jež žily sice v těle, ale byli již mrtvé, tíhou hříchů přemožené a pohřbené, svým povoláním k nápravě jako ke světlu, Bohu vzkřísil; aby obdivuhodný napodobitel svého Pána duše již mrtvé Bohu přivedl, a naopak umrtvil v nich smrt hříchu?

[Lectio7 in 2 loco]
The Lesson is taken from the Holy Gospel according to Matthew (xxiv, 42)
At that time, Jesus said unto His disciples: Watch, for ye know not what hour your Lord doth come. And so on.
_
Homily by St. Hilary, Bishop (of Poitiers)
!Comment. on Matth. chap. 26
To the end that we may know that our ignorance of that day whereof no man knoweth is not without use, the Lord moveth us to watch for the coming of the thief, to be ever instant in prayer, and ever busy in such works as He commandeth. He showeth how that the devil is that thief who watcheth ever how he may spoil our goods, breaking into the house of our body; that, while we are dwelling therein careless and heavy with sleep, he may dig through our walls with the arms of his craft and temptations. Us, therefore, it behoveth to be ready, who have ever our ignorance concerning that day to be unto us a reason of watchfulness.

[Lectio8 in 2 loco]
!Chap. 27
“Who then is a faithful and wise servant, whom his Lord hath made ruler over His household?” Although the Lord doth move us all in common to weary not in carefulness and watching, He layeth more especially upon the rulers of His people, that is, the Bishops, this duty, to look always for His coming. For such an one is that faithful and wise servant, made ruler over his Lord's household, who ever seeketh such things as be convenient and useful for the people unto him committed. Such an one, if he hear this word, and do that which he is commanded, that is, if he strengthen by seasonable and sound doctrine such things as be weak, if he bind together that which is sundered, if he make straight again what is become crooked, and give to the household the lively Word which is able to feed them unto life eternal, if such an one do thus, and meanwhile the hour which he knoweth not come upon him, he shall obtain glory of the Lord, as a faithful steward and an useful overseer: that is, he shall have glory with God, for in all things he shall have of that which is best.

[Lectio7 in 4 loco]
The Lesson is taken from the Holy Gospel according to Matthew
!Matt 19:27-29
At that time: Peter said unto Jesus: Behold, we have forsaken all, and followed Thee: what shall we have therefore? And so on.
_
Homily by the Venerable Bede, Priest (at Jarrow and Doctor of the Church).
!For St Benedict’s Birthday.
In the judgment to come, the elect will be in two classes. One class are they who have forsaken all, and followed the Lord: and these shall judge along with Him. The other class are they who have not equally forsaken all that they had, but who have been careful daily to give alms of their goods to the poor of Christ: these shall be the subjects of judgment, and these are they who shall then hear these words: “Come, ye blessed of My Father, inherit the kingdom prepared for you from the foundation of the world: for I was an hungered, and ye gave Me meat: I was thirsty, and ye gave Me drink.” (Matth. xxv. 34, 35.)

[Lectio8 in 4 loco]
Of the reprobate also we gather, from the words of the Lord, that there will be two classes. One class are they who, being made partakers in the mystery of Christian faith, have neglected to show their faith by their works: these are they to whom it will be said at the judgment: “Depart from Me, ye cursed, into everlasting fire, prepared for the devil and his angels: for I was an-hungered, and ye gave Me no meat.” The other class are they who either have never received the faith and mysteries of Christ, or who, having received, have apostatised, and abandoned it: and touching these it is said: “But he that believeth not is condemned already, because he hath not believed in the name of the only-begotten Son of God.” (John iii. 18.)

[Lectio9 in 4 loco]
And now that we have touched for a moment, with fear and just dread, upon these things, let us rather turn our hearing to the right joyful promises of our Lord and Saviour. Let us look what His so great, beautiful, and fatherly love will give to such as follow Him; not the reward of life everlasting only, but gifts exceeding precious in this life also. “Every one,” saith He, that hath forsaken houses, or brethren, or sisters, or father, or mother, or wife, or children, or lands, for My Name’s sake, shall receive an hundredfold, and shall inherit everlasting life.” For every one that shall forsake earthly affections and goods, to go and be Christ’s disciple, the further he goeth on in Christ’s love, the more shall he find who will rejoice to give him a place in their hearts, and to minister to him of their substance.
&teDeum

[Lectio]
Čtení z knihy Sirachovcovi
!Sir 44,16-27; 45,3-20
!Dnes nám Církev předvádí obraz dokonalého kněze, jenž byl spravedlivý k Bohu a k těm, kdož mu byli svěření. Slova Epištoly připomínají nám úlohu kněží: Bohu obětovati a prostředkovati mezi Ním a lidem. Líbiti se Bohu není však pouze nutností pro kněžstvo, ale i pro každého křesťana; to pak může se státi pouze tehdy, když dáme Bohu, co Mu náleží, a bližnímu, k čemu jsme povinni přikázáním Lásky.
Ejhle, kněz veliký, jenž Bohu ve dnech svých líbil se, a byl shledán mužem spravedlivým, že se stal v dobách hněvu spasitelem. Nebyl nalezen podobný jemu slávou, který by šetřil tak zákona Nejvyššího. Proto, jak se přísahou byl zavázal, dal mu Pán, že vzrostl národ jeho. Požehnání všech národů dal mu Hospodin, a jeho sliby na hlavu se mu snesly. Uznal, že mu přísluší požehnání, zachoval mu milosrdenství své, a našel milost před zrakem Hospodinovým. Slavným učinil ho před králi, a dal jemu korunu slávy. Učinil s ním smlouvu na věčné časy, udělil mu velekněžství, a rouchem nádherným oblažil ho, úřad kněžský aby konal, bohoslužbu, lidu svému aby žeh nal ve jménu Páně, a řádně kadidlo pálil mu v příjemnou vůni.

[Graduale]
!Sir 44,16
Hle, kněz veliký, jenž ve dnech svých Bohu se líbil.
!Sir 44,20
Nikdo nebyl nalezen, jenž by podobně jako on zachovával zákon Nejvyššího.
Aleluja, aleluja.
!Ž 109,4
Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova. Aleluja.

[GradualeP]
Aleluja, aleluja
!Ž 109,4
Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova. Aleluja.
V. Tentoť jest kněz, jejž korunoval Pán. Aleluja.

[Tractus]
!Sir 44,16.
Hle, kněz veliký, jenž ve dnech svých Bohu se líbil.
!Sir 44,20
Nikdo nebyl nalezen, jenž by podobně jako on zachovával zákon Nejvyššího.
!Ž 111,1-3
Blaze člověku, jenž se bojí Pána, jenž v přikázáních jeho libuje si velice.
V. Mocné bude na zemi símě jeho; pokolení spravedlivých požehnáno bude.
V. Sláva a bohatství v domě jeho a spravedlnost jeho zůstává na věky věkův.

[Evangelium]
Slova ++ sv. Evangelia podle Matouše.
!Mt 25,14-23
!Každý z nás dostal hřivny od Boha abychom jimi moudře hospodařili. Nezakopali jsme jich také do lhostejnosti a pohodlnosti? Chceme-li, aby Pán nás nazval dobrými a věrnými služebníky, jako dnes slaveného biskupa, pak užívejme s velkou pečlivostí všech svých schopností, jichž jsme nedostali pouze pro sebe, ale také k oslavě Boha a ku pomoci bližnímu!
Za onoho času Pán Ježíš pověděl učedníkům svým: podobenství toto: „Člověk jeden odcházeje z domova, povolal k sobě služebníky své a odevzdal jim statek svůj. I dal jednomu pět hřiven, druhému dvě a jinému jednu, každému podle schopnosti jeho, a odcestoval ihned. Odešel pak ten, jenž obdržel pět hřiven, těžil jimi a vytěžil jiných pět hřiven. Taktéž i ten, jenž obdržel dvě, vyzískal dvě jiné. Ten však, který dostal jednu, odešed zakopal ji v zemi a skryl peníze pána svého. Po dlouhém čase pak přišel pán oněch služebníků a skládal účet s nimi. I přistoupil ten, jenž byl obdržel pět hřiven, a podal: jiných pět hřiven řka: ,Pane, pět hřiven odevzdal jsi mi, hle, jiných pět jsem vyzískal.‘ Řekl mu pán jeho: ,Dobře, služebníku dobrý a věrný, že jsi nad málem byl věrný, nad mnoha věcmi ustanovím tebe, vejdi v radost pána svého.‘ Přistoupiv pak i ten, kterýž byl obdržel dvě hřivny, řekl: ,Pane, dvě hřivny odevzdal jsi mi, hle, jiné dvě jsem vyzískal.‘ Řekl mu pán jeho: ,Dobře, služebníku dobrý a věrný, že jsi nad málem byl věrný, nad mnoha věcmi ustanovím tebe; vejdi v radost pána svého.‘“

[Secreta]
Svatí tvoji, prosíme, Pane, ať nás všudy potěšují, abychom zásluhy jejich velebíce, ochranu jejich pociťovali.
$Per Dominum.

[Communio]
!Lk 12,42
Věrný služebník a opatrný, jejž ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim dával v čas míru pšenice. (Aleluja.)

[Postcommunio]
Uděl, prosíme, všemohoucí Bože, abychom za přijaté dary díky vzdávajíce, na přímluvu svatého N., vyznavače tvého a biskupa, ještě hojnějších dobrodiní dosáhli.
$Per Dominum
