113:1 Když vyšel Israel z Egypta, Jákobův dům z lidu temné řeči,
113:2 stal se Juda Boží svatyní, Israel Božím vladařstvím.
113:3 Moře to vidělo a dalo se na útěk, Jordán se nazpět obrátil,
113:4 hory poskakovaly jako berani a pahorky jako jehňata.
113:5 Moře, co je ti, že utíkáš, Jordáne, že se zpět obracíš?
113:6 Hory, proč poskakujete jako berani, a vy , pahorky, jako jehňata?
113:7 Chvěj se, země, před Pánem, před Bohem Jákobovým!
113:8 On proměňuje skálu v jezero, křemen v prameny vod.
113:9 Ne nás, Hospodine, ne nás, ale svoje jméno oslav pro své milosrdenství a pro svou věrnost!
113:10 Proč by měly pronárody říkat: „Kde je ten jejich Bůh?“
113:11 Náš Bůh je v nebesích a všechno, co chce, koná.
113:12 Jejich modly jsou stříbro a zlato, dílo lidských rukou.
113:13 Mají ústa, a nemluví, mají oči, a nevidí,
113:14 mají uši, a neslyší, mají nosy, a necítí,
113:15 rukama nemohou hmatat, † nohama nemohou chodit, * z hrdla nevydají hlásku.
113:16 Jim jsou podobni ti, kdo je zhotovují, každý, kdo v ně doufá.
113:17 Israeli, doufej v Hospodina, je tvou pomocí a štítem.
113:18 Áronův dome, doufej v Hospodina, je tvou pomocí a štítem.
113:19 Vy, kdo se bojíte Hospodina, doufejte v Hospodina, je vám pomocí a štítem.
113:20a Hospodin na nás pamatuje, on nám žehná: 
113:20b žehná domu Israele, žehná domu Áronovu,
113:21 žehná těm, kteří se bojí Hospodina, jak malým, tak velkým.
113:22 Hospodin ať vás rozmnoží, vás i vaše syny!
113:23 Jste Hospodinovi požehnaní; on učinil nebesa i zemi.
113:24 Nebesa, ta patří Hospodinu, zemi dal však lidem.
113:25 Mrtví nechválí už Hospodina, nikdo z těch, kdo sestupují v říši ticha.
113:26 Avšak my budeme Hospodinu dobrořečit nyní i navěky.  
