119:1 K Hospodinu v soužení jsem volal, a on mě vyslyšel.
119:2 Hospodine, vysvoboď mě od zrádných rtů, od jazyka záludného.
119:3 Co ti patří, co tě stihne, záludný jazyku?
119:4 Ostré šípy bohatýra, žhoucí kručinkové uhle.
119:5 Běda mi, musím dlít jako host v Mešeku, † pobývat při stanech Kédarců! * (6) Pobývám už dlouho u toho, 
119:7 kdo nenávidí pokoj. Promluvím-li o pokoji, oni odpovědí válkou.