125:1 Když Hospodin přivedl zpět zajatce na Sión, byli jsme jako ve snách.
125:2a Tehdy naše ústa naplnil smích a náš jazyk plesal. 
125:2b Tehdy se říkalo mezi pronárody: „Hospodin s nimi učinil velké věci.“
125:3 Hospodin s námi učinil velké věci, radovali jsme se.
125:4 Hospodine, změň náš úděl, jako měníš potoky na jihu země!
125:5 Ti, kdo v slzách sejí, s plesáním budou sklízet.
125:6a S pláčem nyní chodí, kdo rozsévá, 
125:6b s plesáním však přijde, až ponese snopy.