128:1 Poutní píseň. Jak často mě už od mládí sužovali – Israel ať řekne –,
128:2 jak často mě už od mládí sužovali, ale nepřemohli.
128:3 Po zádech mi orali hříšní oráči, vyorali dlouhé brázdy.
128:4 Hospodin je spravedlivý, postraňky těch svévolníků přeťal. S hanbou zpět ať táhnou všichni, kteří nenávidí Sión!
128:6 Ať jsou jak tráva na střechách, ta uschne dřív, než je vytrhána.
128:7 Jí si ten, kdo žne, dlaň nenaplní, ani náruč ten, jenž sbírá snopy.
128:8 Neřeknou jim ti, kdo půjdou kolem: „Požehnání Hospodinovo buď s vámi! Žehnáme vám v Hospodinově jménu.“