140:1 Hospodine, volám k tobě, pospěš mi na pomoc, slyš můj hlas, když k tobě volám.
140:2 Má modlitba ať je před tebou jako kadidlo, mé zvednuté dlaně jako večerní oběť.
140:3 Postav, Hospodine, stráž k mým ústům, hlídku k bráně mých rtů.
140:4 Neskloň mé srdce ke zlému, abych se nedopouštěl zločinů, 
140:4 abych s pachateli bezpráví nejídal jejich vybraná jídla.
140:5 Když mě udeří spravedlivý, je to laskavost, když mě pohaní, je to pro hlavu olej. 
140:6 Neodmítne ho má hlava, avšak pod tíží jejich zloby se budu stále modlit. U skály byla propuštěna jejich knížata, 
140:7 slyšela, jak laskavá byla má slova. Jako když se oře a vláčí půda, 
140:8 jejich kosti byly rozmetány u jícnu podsvětí. K tobě, Hospodine, Pane, se obracejí mé oči, k tobě se utíkám, nevydávej mě smrti!
140:9 Zachraň mě před léčkou, kterou mi nastražili, před tenaty pachatelů křivd.
140:10 Ať bezbožní společně padnou do svých sítí, ale já ať z nich šťastně vyváznu!