143:1 Veleben buď Hospodin, má Skála, on učí mé ruce bojovat, mé prsty zápolit.
143:2 On je mé milosrdenství, mé útočiště, má pevnost a můj zachránce, 
143:2 můj štít a můj útulek, on mi podmaňuje národy.
143:3 Hospodine, co je člověk, že se o něho staráš, co je smrtelník, že na něho myslíš?
143:4 Člověk se podobá vánku, jeho dny stínu, který přechází.
143:5 Hospodine, skloň svá nebesa a sestup, dotkni se hor a budou dýmat.
143:6 Sešli blesk a rozpraš nepřátele, vystřel své šípy a poděs je!
143:7 Vztáhni svou ruku z výšin, vytrhni mě a vysvoboď z přívalu vod a z ruky cizáků,
143:8 jejich ústa mluví lež a pravice přísahá křivě.
143:9 Bože, novou píseň ti zazpívám, na harfě s deseti strunami ti zahraji;
143:10 tobě, jenž dáváš králům vítězství, který jsi vysvobodil Davida, svého služebníka.
143:11 Zachraň mě před zhoubným mečem a vysvoboď mě z ruky cizáků, jejich ústa mluví lež a pravice přísahá křivě.
143:12 Naši synové ať jsou jako štěpy vyrostlé v mladistvé síle, 
143:12 naše dcery ať jsou jako nárožní sloupy, sloupy vytesané pro chrám.
143:13 Naše sýpky ať jsou plné, ať oplývají vším plodem, 
143:13 náš brav ať má tisíce mláďat, ať se množí po mnoha tisících na našich nivách,
143:14 náš skot ať je obtížen náklady! Ať nedojde k prolomení hradeb ani k vyhnanství, ať v našich ulicích nezazní nářek!
143:15 Šťastný národ, jemuž se takto daří, šťastný národ, jehož Bohem je Hospodin.