21:2 Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Daleko spása má, ač o pomoc volám.
21:3 Bože můj, volám ve dne, a neodpovídáš, nemohu se ztišit ani v noci.
21:4 Ty jsi ten Svatý, jenž trůní obklopen chválami Israele.
21:5 Otcové naši doufali v tebe, doufali, tys jim dal vyváznout.
21:6 Úpěli k tobě a unikli zmaru , doufali v tebe a nebyli zahanbeni.
21:7 Já však jsem červ a ne člověk, potupa lidství, povrhel lidu.
21:8 Všem, kdo mě vidí, jsem jenom pro smích, šklebí se na mě, potřásají hlavou:
21:9 „Svěř to Hospodinu!“ „Ať mu dá vyváznout, ať ho vysvobodí, když si ho oblíbil!“
21:10 Ty jsi mě vyvedl z života matky , chovals mě v bezpečí u jejích prsou.
21:11 Na tebe jsem odkázán už z lůna, z života mé matky ty jsi můj Bůh.
21:12 Nebuď mi vzdálen, blízko je soužení, na pomoc nikoho nemám!
21:13 Množství býků mě kruhem svírá, bášanští tuři mě obstoupili.
21:14 Rozevírají na mě tlamu jak řvoucí lev, když trhá kořist.
21:15 Rozlévám se jako voda, všechny kosti se mi uvolňují, 
21:15 jako vosk je mé srdce, rozplynulo se v mém nitru.
21:16 Jako střep vyschla má síla, jazyk mi přisedl k patru. Vrháš mě do prachu smrti!
21:17 Smečka psů mě kruhem svírá, zlovolná tlupa mě obkličuje; 
21:17 sápou se jako lev na mé ruce a nohy,
21:18 mohu si spočítat všechny své kosti. Pasou se na mně svým zrakem.
21:19 Dělí se o mé roucho, losují o můj oděv.
21:20 Nebuď mi vzdálen, Hospodine, má sílo, pospěš mi na pomoc!
21:21 Vysvoboď mou duši od meče, chraň jediné, co mám, před psí tlapou;
21:22 zachraň mě ze lví tlamy, před rohy jednorožců! – A tys mi odpověděl.
21:23 O tvém jménu budu vyprávět svým bratřím, ve shromáždění tě budu chválit.
21:24 Kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho! Ctěte ho, všichni potomci Jákobovi, celé Israelovo potomstvo, žij před ním v bázni!
21:25 Nepohrdl poníženým, v opovržení ho neměl. 
21:25  Když trpěl příkoří, neukryl před ním svou tvář, slyšel, když k němu o pomoc volal.
21:26 Od tebe vzejde mi chvála ve velikém shromáždění. Své sliby splním před těmi, kdo se ho bojí.
21:27 Pokorní budou jíst dosyta, budou chválit Hospodina ti, kdo se na jeho vůli dotazují. Vaše srdce bude žít navždy.
21:28 Rozpomenou se a navrátí se k Hospodinu všechny dálavy země. 
21:28 Tobě se budou klanět všechny čeledi pronárodů.
21:29 Vždyť Hospodinu náleží kralovat, i nad pronárody vládnout.
21:30 Všichni tuční v zemi, ti , kdo jedli a kdo se klaněli, všichni, kteří sestupují v prach, musí před ním padnout na kolena; a jejich duše si život nezachová.
21:31 Potomstvo bude mu sloužit. O Panovníku budou vyprávět dalšímu pokolení,
21:32 to přijde a bude hlásat jeho spravedlnost lidu, který se zrodí: „ To učinil on!“