(Mojžíšův chvalozpěv * Deut 32:1-65)
32:1 „Slyšte, nebesa, chci mluvit; ať naslouchá země slovům mých úst!
32:2 Ať jako déšť kane má nauka, ať jako rosa stéká můj výrok, 
32:3 jako kapky na rostliny, jako krůpěje na trávu. Hospodinovo jméno chci vzývat, 
32:4 vzdejte čest našemu Bohu! On je Skála. Jeho dílo je dokonalé, neboť všechny jeho cesty jsou spravedlivé. 
32:5 Bůh je věrný, nestrpí bezpráví, je spravedlivý a přímý. Pro své zvrhlosti už nejsou jeho syny, zhřešilo proti němu 
32:6 pokolení zlé a zvrácené. Takto odplácíte Hospodinu, lide pošetilý a nemoudrý? 
32:7 Není on tvým otcem, který tě stvořil? On tě učinil a poskytl ti oporu.
32:8 Pamatuj na dávné dny, uvažuj o létech mnohých pokolení! 
32:9 Ptej se svého otce, a oznámí ti, ptej se svých starců, a řeknou ti:
32:10 Když Nejvyšší vykazoval národům jejich dědičný majetek, když rozděloval syny Adamovy, 
32:11 stanovil hranice národů podle počtu Israelitů;
32:12 neboť Hospodinovým podílem je lid jeho, Jakub je dědičný jeho úděl.
32:13 Našel ho v pusté zemi, v místě hrůzy, kde vyjí divoká zvířata, 
32:14 obklopil ho péčí a staral se o něj, střežil ho jako zřítelnici oka.
32:15 Jako orel bdí nad svým hnízdem, vznáší se nad svými mláďaty 
32:16 a rozprostírá své perutě, tak ho vzal a nesl na svých křídlech.
32:17 Hospodin sám ho vedl, nebyl při něm cizí bůh.
32:18 Přivedl ho na výšiny země, živil ho polními plody, 
32:19 kojil ho medem ze skály a olejem z křemene skal,
32:20 kravským máslem, ovčím mlékem a tukem jehňat, bašanských beranů 
32:21 a kozlů, nadbytkem pšeničné mouky; pil jsi víno, krev hroznů.
32:22 <i>Boží</i> miláček ztučněl a začal vzdorovat, ztučněl jsi, ztloustl a nasytil se. 
32:23 Opustil Boha, který ho stvořil, pohrdl Skálou své spásy.
32:24 Cizími bohy vyvolávali jeho žárlivost, ohavnostmi jeho hněv.
32:25 Obětovali zlým duchům, kteří nejsou Bůh, bohům, které neznali, 
32:26 novým bohům, kteří přišli nedávno a kterých se vaši otcové neobávali.
32:27 Na Skálu, která tě zplodila, jsi zapomněl, opustil jsi Boha, který tě zrodil.
32:28 Hospodin to viděl a zavrhl je, rozhněval se na své syny a dcery.
32:29 Řekl: 'Skryji před nimi svou tvář, uvidím, co se s nimi stane, 
32:30 neboť je to zvrácené pokolení, synové, v nichž není věrnost.
32:31 Popudili mě k žárlivosti kvůli tomu, co není bohem, rozhněvali mě svými modlami. 
32:32 Já je tedy popudím k žárlivosti kvůli těm, kdo nejsou národem, kvůli pošetilému lidu je rozhněvám.
32:33 Mým hněvem se totiž vznítil oheň, spaluje až do nejhlubšího podsvětí, 
32:34 pohltí zemi a její plody, spálí základy hor.
32:35 Zahrnu je zlem, vystřílím proti nim své šípy.
32:36 Budou vyčerpáni hladem, zničeni nakažlivou nemocí a hořkým morem. 
32:37 Vydám je zubům divokých zvířat a jedovatým plazům v prachu.
32:38 Zvenčí dolehne meč a zevnitř útlak na mládence i pannu, na kojence i šedivého muže.
32:39 Řekl jsem: Kdepak jsou? Jako prach bych je rozprášil, památku na ně bych zahladil mezi lidmi,
32:40 kdybych se neobával drzosti nepřítele, kdyby mnou nepohrdli jejich protivníci. 
32:41 Mohli by totiž říci: „Naše moc zvítězila, nebyl to Hospodin, kdo udělal to všechno.“
32:42 Vždyť je to lid zbavený rozumu, není prozíravý. Kdyby byli moudří, prohlédli by to, porozuměli by své budoucnosti.
32:43 Jakby mohl jeden pronásledovat tisíc, jak by mohli dva zahnat deset tisíc, 
32:44 kdyby je neprodala jejich Skála a Hospodin je neopustil?
32:45 Jejich skála není jako Skála naše, tak usuzují naši nepřátelé.
32:46 Neboť jejich réva pochází z révy sodomské a z gomorských vinic; 
32:47 jejich hrozny jsou jedovaté, jsou to hrozny trpké.
32:48 Jejich víno je hadí jed, prudký jed zmijí.
32:49 Není to snad uloženo u mne, zapečetěno v mých zásobárnách?
32:50 Mně náleží odplata a náhrada v době, kdy zakolísají jejich nohy, 
32:51 neboť blízký je den jejich zkázy, rychle přijde osud jim stanovený.
32:52 Neboť Hospodin se ujme práva svého lidu, smiluje se nad svými služebníky. 
32:53 Uvidí totiž, že ruce jsou zemdlené a že je veta po zajatém i zanechaném.
32:54 Řekne: „Kdepak jsou jejich bohové – skála, na níž hledali útočiště?“
32:55 Ti, kteří jedli tuk jejich obětí a pili víno jejich úliteb? 
32:56 Ať povstanou a pomohou vám, ať se stanou vaším úkrytem.
32:57 Podívejte se, že já, jen já jsem, mimo mne není jiný bůh, 
32:58 já usmrcuji a já oživuji, když udeřím, také uzdravím, nikdo z mých rukou nevytrhne.
32:59 Pozvedám svou ruku k nebi a říkám: Já žiji navždy.
32:60 Jestliže naostřím svůj blýskavý meč a prosadím spravedlnost, 
32:61 pak se pomstím svým nepřátelům, odplatím těm, kdo mě nenávidí.
32:62 Své šípy napojím krví zabitých a zajatých, můj meč bude požírat maso,
32:63 krev zabitých a jeho zajatců, též odhalené hlavy nejvyššího vůdce nepřátel.
32:64 Zaplesejte, národy, nad jeho lidem, neboť on pomstí krev svých služebníků 
32:65 a odplatí svým protivníkům, usmíří zemi svého lidu.“