(Mojžíšův chvalozpěv * Deut 32:1-65)
32:1 „Slyšte, nebesa, chci mluvit; ať naslouchá země slovům mých úst!
32:2 Ať jako déšť kane má nauka, ať jako rosa stéká můj výrok, 
32:3 jako kapky na rostliny, jako krůpěje na trávu. Hospodinovo jméno chci vzývat, 
32:4 vzdejte čest našemu Bohu! On je Skála. Jeho dílo je dokonalé, neboť všechny jeho cesty jsou spravedlivé. 
32:5 Bůh je věrný, nestrpí bezpráví, je spravedlivý a přímý. Pro své zvrhlosti už nejsou jeho syny, zhřešilo proti němu 
32:6 pokolení zlé a zvrácené. Takto odplácíte Hospodinu, lide pošetilý a nemoudrý? 
32:7 Není on tvým otcem, který tě stvořil? On tě učinil a poskytl ti oporu.
32:8 Pamatuj na dávné dny, uvažuj o létech mnohých pokolení! 
32:9 Ptej se svého otce, a oznámí ti, ptej se svých starců, a řeknou ti:
32:10 Když Nejvyšší vykazoval národům jejich dědičný majetek, když rozděloval syny Adamovy, 
32:11 stanovil hranice národů podle počtu Israelitů;
32:12 neboť Hospodinovým podílem je lid jeho, Jakub je dědičný jeho úděl.
32:13 Našel ho v pusté zemi, v místě hrůzy, kde vyjí divoká zvířata, 
32:14 obklopil ho péčí a staral se o něj, střežil ho jako zřítelnici oka.
32:15 Jako orel bdí nad svým hnízdem, vznáší se nad svými mláďaty 
32:16 a rozprostírá své perutě, tak ho vzal a nesl na svých křídlech.
32:17 Hospodin sám ho vedl, nebyl při něm cizí bůh.
32:18 Přivedl ho na výšiny země, živil ho polními plody, 
32:19 kojil ho medem ze skály a olejem z křemene skal,
32:20 kravským máslem, ovčím mlékem a tukem jehňat, bašanských beranů 
32:21 a kozlů, nadbytkem pšeničné mouky; pil jsi víno, krev hroznů.
32:22 <i>Boží</i> miláček ztučněl a začal vzdorovat, ztučněl jsi, ztloustl a nasytil se. 
32:23 Opustil Boha, který ho stvořil, pohrdl Skálou své spásy.
32:24 Cizími bohy vyvolávali jeho žárlivost, ohavnostmi jeho hněv.
32:25 Obětovali zlým duchům, kteří nejsou Bůh, bohům, které neznali, 
32:26 novým bohům, kteří přišli nedávno a kterých se vaši otcové neobávali.
32:27 Na Skálu, která tě zplodila, jsi zapomněl, opustil jsi Boha, který tě zrodil.
