(Isajášovo Kantikum * Isa 33:2-10)
33:2 Hospodine, buď nám milostiv, na tebe jsme čekali! Buď naším ramenem každého jitra i naší spásou v době tísně!
33:3 Před mocným rachotem utekly národy, když jsi povstal, rozptýlily se kmeny.
33:4 Tu se bude sbírat kořist, jako se sbírají sarančata, jako skákají kobylky, tak se na ni skočí.
33:5 Vznešený je Hospodin, neboť přebývá na výsosti, naplňuje Sión právem a spravedlností.
33:6 Budeš prožívat klidné doby: bohatstvím, které dává záchranu, je moudrost a poznání, bázeň před Hospodinem, to je poklad jeho,
33:7 Hle, vyslanci Jerusaléma křičí venku, poslové pokoje hořce naříkají.
33:8 Opuštěné jsou cesty, nevidět chodce. Zrušil smlouvu, pohrdl svědky, na nikoho nedbal.
33:9 Naříká země a vadne, je zahanben Libanon a usýchá,
33:9 Ze Šáronu se stala poušť, o listí je otřesen Bašan i Karmel.
33:10 „Nyní povstanu, praví Hospodin, nyní se zdvihnu, nyní se vzchopím.