(Kantikum * Pláč 5:1-7,15-17,19-21)
5:1 Rozpomeň se, Hospodine, na to, co se nám stalo, pohlédni a viz naše pohanění!
5:2 Naše dědictví se dostalo cizincům, vetřelcům naše domy.
5:3 Stali jsme se sirotky bez otce, naše matky jsou jako vdovy.
5:4 Svou vodu pijem za peníze, své dříví získáváme za plat.
5:5 Jařmem na šíji byli jsme oslabeni, jsme unaveni a nemáme klid.
5:6 Do Egypta jsme vztáhli ruce, do Asýrie, abychom se nasytili chlebem.
5:7 Naši otcové hřešili – a nejsou, my však nesem jejich nepravosti.
5:15 Zmizela radost našeho srdce, v nářek se změnil náš rej.
5:16 Spadla koruna z naší hlavy; běda nám, že jsme zhřešili!
5:17 Proto zchřadlo naše srdce, proto se zkalil nám zrak.
5:19 Ty však, Hospodine, zůstáváš na věky, tvůj trůn je po všechna pokolení.
5:20 Proč bys na nás zapomínal na věky, proč bys nás opouštěl na dlouhé doby?
5:21 Vrať nás, Hospodine, k sobě, a my se vrátíme, obnov nám bývalé časy.
