30:2 K tobě se utíkám, Hospodine, ať nejsem zahanben na věky, vysvoboď mě, jsi spravedlivý!
30:3 Popřej mi sluchu, rychle mě zachraň! 
30:3 Buď mi ochrannou skálou, opevněnou tvrzí k mé záchraně,
30:4 vždyť ty jsi má skála a má tvrz, pro své jméno mě povedeš a budeš řídit.
30:5 Vyprostíš mě z léčky pro mě nastražené, neboť ty jsi mé útočiště.
30:6 Do tvých rukou svěřuji svého ducha, Hospodine, věrný Bože, ty mě vysvobodíš.
30:7 Ctitele nicotných model nenávidíš, já však důvěřuji v Hospodina.
30:7 Ale já jsem doufal v Hospodina, Budu se veselit a jásat nad tvým slitováním,
30:8 že jsi shlédl na moji bídu, že jsi mé duši pomohl v tísni,
30:9 žes mě nevydal do moci nepříteli, ale postavils mé nohy na volné prostranství.
30:10 Smiluj se nade mnou, Hospodine, je mi úzko, hořem chřadne mé oko, duše i tělo,
30:11 neboť můj život hyne ve strastech, má léta v hořekování. 
30:11 Strast mě zbavuje síly, moje kosti chřadnou.
30:12 Všichni nepřátelé mnou opovrhují, sousedům jsem pro smích, na postrach svým známým, 
30:12 kdo mě venku zhlédne, prchá přede mnou.
30:13 Vypadl jsem z paměti, jako bych byl mrtev, podoben jsem rozbitému hrnci.
30:14 Vždyť se tolik o mně šeptá – slyšel jsem to – hrůza odevšad! Spolu se proti mně radí, usilují zničit mi život.
30:15 Já však, Hospodine, v tebe doufám, říkám: Ty jsi můj Bůh!
30:16 Můj osud je ve tvé ruce, vysvoboď mě z moci mých úhlavních nepřátel!
30:17 Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, zachraň mě svou slitovností.
30:18 Hospodine, ať nejsem zklamán, že jsem tě vzýval, nechť jsou zahanbeni bezbožní, ať zmlknou a jsou zahnáni do podsvětí!
30:19 Ať oněmí prolhané rty, které drze a zpupně s pohrdáním mluví proti spravedlivému.
30:20 Jak nesmírná je tvá dobrotivost, Hospodine, uchovals ji těm, kdo se tě bojí, 
30:20 popřáváš ji těm, kdo se k tobě utíkají před lidmi.
30:21 Tvoje tvář je jim bezpečnou ochranou před spiknutím lidí, 
30:21 ukrýváš je ve stanu před svárlivými řečmi.
30:22 Požehnán buď Hospodin, že mi prokázal podivuhodné milosrdenství v opevněném městě.
30:23 Už jsem si říkal sklíčeně: „Jsem zapuzen od tvých očí!“ 
30:23 Tys však uslyšel můj hlasitý nářek, když jsem volal k tobě o pomoc.
30:24 Milujte Hospodina, všichni jeho svatí, Hospodin zachovává věrné, ale plnou měrou odplácí těm, kdo si počínají drze.
30:25 Vzmužte se a buďte srdnatí, všichni, kdo spoléháte na Hospodina.