61:2 Jen v Bohu odpočívá má duše, od něho je má spása.
61:3 Jen on je má skála a spása, má tvrz, nic mnou nepohne.
61:4 Jak dlouho chcete dorážet na člověka, jak dlouho jej chcete všichni podrážet, jak nakloněnou stěnu, jako zeď na spadnutí?
61:5 Věru, z mé výše se snaží mě svrhnout, libují si ve lži; svými ústy blahořečí, ve svém nitru proklínají.
61:6 Jen v Bohu odpočívej, má duše, od něho pochází to, v co doufám.
61:7 Jen on je má skála a spása, má tvrz, nepohnu se!
61:8 U Boha je má spása a sláva, má pevná skála: mé útočiště je v Bohu.
61:9 Lidé, doufejte v něho v každé době, před ním vylejte své srdce, Bůh je naše útočiště!
61:10 Lidé jsou jen závan dechu, neupřímní jsou smrtelníci, položeni na váhu, vystupují vzhůru, jsou dohromady lehčí než dech.
61:11 Nespoléhejte na násilí, nebažte po lupu; na bohatství, když se rozmnoží, nelpěte srdcem.
61:12 Jedno slovo Bůh pravil, toto dvojí jsem slyšel: „Bohu náleží moc, tobě, Pane, láska, neboť ty odplácíš každému podle jeho díla.“