[Officium]
sv. Matěje, Apoštola

[Name]
Matěje

[Oratio]
Bože, jenž jsi svatého Matěje připojil ke společenství svých Apoštolů; uděl, prosíme, abychom na jeho přímluvu kolem sebe vždy cítili hlubinu tvé laskavosti.
$Per Dominum

[Lectio1]
Ze skutků Apoštolů
!Skutky 1:15-18
15 V těch dnech se Petr postavil před bratry (bylo tam shromážděno na sto dvacet lidí) a řekl:
16 „Bratři, muselo se splnit to, co v Písmu předpověděl Duch svatý skrze Davida o Jidášovi, který se stal vůdcem těch, kdo zatkli Ježíše.
17 Počítal se totiž k nám a měl účast na této naší službě.
18 On však z odměny za svůj hříšný skutek získal pole, a když spadl střemhlav, rozpukl se v půli, že mu všecky vnitřnosti vyhřezly.

[Lectio2]
!Skutky 1:19-22
19 To se rozneslo mezi všemi obyvateli Jerusaléma, takže bylo to pole pojmenováno v jejich řeči Hakeldamach, to znamená 'Krvavé pole'.
20 Stojí totiž v knize Žalmů: 'Ať jeho dům zpustne, nikdo ať v něm nebydlí' a 'jeho úřad ať dostane jiný'.
21 Je tedy nutné, aby některý z těch mužů, kteří s námi chodili po celou tu dobu, kdy Pán Ježíš mezi námi žil,
22 od Janova křtu až do dne, kdy byl od nás vzat, aby se jeden z nich stal spolu s námi svědkem jeho zmrtvýchvstání.“

[Lectio3]
!Skutky 1:23-26
23 Vybrali tedy dva: Josefa, kterému se říkalo Barsabáš (příjmení měl Justus) a Matěje.
24 A takto se modlili: „Pane, ty znáš srdce všech. Ukaž, kterého z těch dvou jsi vyvolil,
25 aby přejal místo v této apoštolské službě, kterou Jidáš zrádně opustil, aby odešel na místo, kam patřil.“
26 Losovali tedy, a los padl na Matěje. Byl proto přibrán k jedenácti Apoštolům.

[Lectio7]
Čtení svatého Evangelia podle Matouše.
!Mat 11:25-30
Za onoho času, Ježíš odpověděl a řekl: „Blahořečím ti, Otče, Pane nebe a země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a zkušenými, a odhalil je maličkým.“ A ostatní.
_
Homilie svatého Augustina Biskupa.
!Řeč 10. o slovech Páně.
Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte. Proč se však všichni lopotíme, ne-li proto, že jsme lidé smrtelní, křehcí, nepevní, kteří nosí hliněné nádoby, jež nás navzájem utlačují? Pokud nás však utiskuje nádoba těla, osvobodí nás hojnost lásky. Proč tedy Pán říká: „Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte,“ ne-li proto, abychom se nelopotili? Jeho příslib je tedy jasný. Neboť volá ty, kteří se lopotí. Možná se budou ptát, co za to dostanou. „A já vás občerstvím,“ odpovídá. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, nikoliv tvořit svět, ani tvořit všechno viditelné i neviditelné, ani v samotném světě činit zázraky a křísit mrtvé, ale „neboť jsem tichý a pokorný srdcem.“

[Lectio8]
Chceš být velký? Začni od toho, že budeš nejmenší. Chceš postavit velkou a vznešenou budovu? Začni od samého základu, pokory. A čím mohutnější budovu kdo zamýšlí vystavět, čím vyšší má být stavení, tím hlubší musí vykopat základy. A když už se budova staví, roste do výše. Když se však kopou základy, sestupuje se do hloubky. I stavba se tedy před vztyčením do výše nejdříve pokoří, a její vrchol se může vztyčit až po řádném ponížení.	

[Lectio9]
Copak je střechou budovy, na jejíž stavbě se lopotíme? Kam až dojde samotný vrchol toho stavení? Rychle odpovídám, až před tvář Boží. Vidíte, jak vysoká je ta budova, také jak nesmírná věc je patřit na Boha. Kdo chce, slyší a chápe, co říkám. Je nám slíben pohled na Boha, pravého Boha, nejvyššího Boha. To je totiž dobré, když uvidíme toho, kdo na nás vždy patří. Neboť ti, kdo se klaní falešným bohům, snadno je uvidí; avšak na ně patří ti, kdo mají oči a nevidí. Nám je však přislíbeno, že uvidíme Boha živého a vidoucího. (Gen. xvi. 14.)
&teDeum
