[Rank]
S. Joannis Apostoli ante Portam Latinam;;Duplex majus;;4;;ex C1

[Ant 1]
Do kotle s vroucím olejem * byl vhozen svatý Jan Apoštol, chránila jej však božská milost, takže nezraněn zase vyšel ven, alleluja.

[Oratio]
Bože, ty vidíš, že nás naše zla sužují ze všech stran; uděl, prosíme, aby nás ochraňovala slavná přímluva svatého Jana, tvého Apoštola a Evangelisty.
$Per Dominum

[Lectio4]
Z knihy svatého Jeronýma Kněze proti  Joviniánovi.
!Kniha 1, č. 26
Apoštol Jan byl učedník Páně. Traduje se, že byl nejmladší mezi Apoštoly a protože jej víra v Krista zastihla jako panice, panicem také zůstal; a proto jej Pán více miloval a mohl ležet přivinut na Ježíšově hrudi; a na co se Petr, který měl manželku, neodvážil zeptat, požádal Jana, aby se jej zeptal on; (Jan xiii. 23, 24.) a po Ježíšově zmrtvýchvstání, když Maria Magdaléna oznámila, že Pán vstal z mrtvých, oba běželi ke hrobu, avšak Jan tam dorazil dříve; (xx. 2-4.) a když byli na lodi a rybařili na Genezaretském jezeru, Ježíš stál na břehu, ale Apoštolové nevěděli, kdo to je, pouze panic poznal panice a řekl Petrovi: „Pán je to.“

[Lectio5]
Jan byl tedy Apoštol, Evangelista i Prorok. Apoštol proto, že psal Církvím jako učitel. Evangelista proto, že sepsal knihu Evangelia, což kromě Matouše nikdo z dvanácti Apoštolů neučinil. Prorok, neboť na ostrově Patmos, na který jej císař Domicián poslal do vyhnanství proto, že svědčil o utrpení Páně, obdržel vidění Zjevení, které obsahuje nesčetná tajemství budoucích věků. (Apoc. i. 19.) Píše však o něm Tertullián, že v Římě byl vhozen do kotle s vroucím olejem, ale vyšel čistší a silnější než předtím.

[Lectio6]
Avšak i samotné jeho Evangelium se velmi liší od ostatních. Matouš začíná psát o Pánu jako o člověku, „Rodokmen Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahámova;“ Lukáš vychází ze Zachariášova kněžství; Marek z Proroctví Malachiáše a Isajáše. Ten první, Matouš, je tedy zobrazován s tváří člověka podle rodokmenu na začátku; druhý Lukáš s tváří dobytčete podle tématu kněžství; třetí Marek s tváří lva podle hlasu volajícího na poušti: „Připravte cestu Pánu, vyrovnejte jeho stezky.“ Náš Jan však jako orel stoupá k výšinám (Apoc. iv. 7,) a doletí až k samotnému Otci, když říká: „Na počátku bylo Slovo, a Slovo bylo u Boha, a Bůh byl to Slovo.“

[Lectio94]
Z knihy svatého Jeronýma Kněze proti  Joviniánovi.
Apoštol Jan, jeden z Pánových učedníků, o který je považován za nejmladšího mezi Apoštoly, a protože jej víra Kristova zastihla jako panice, panicem i zůstal; a proto jej Pán více miloval, a spočíval na Ježíšově hrudi. A co se Petr, jenž měl manželku, neodvažuje zeptat, prosí jeho, aby se zeptal. A po vzkříšení, když Marie Magdaléna oznámila, že Pán vstal z mrtvých, běželi oba k hrobu, ale Jan Petra předběhl. A když byli na lodi a lovili na Genezaretském jezeře, Ježíš stál na břehu, a Apoštolové nevěděli, koho vidí; jedině panic poznává Panice a říká Petrovi: Pán to je. Jan byl pak Apoštolem, Evangelistou i Prorokem. Tertullián dále vypravuje, že když byl v Římě vržen do kotle vroucího oleje, vyšel z něho čistší a svěžejší, než do něj vstoupil.
&teDeum

[Lectio7]
Čtení svatého Evangelia podle Matouše.
!Mat. 20:20-23
Za onoho času přistoupila k Ježíšovi matky synů Zebedeových se svými syny, aby se mu poklonila a o něco jej požádala. A ostatní.
_
Homilie svatého Jeronýma Kněze 
!Kniha 3. Koment. na 20. kapitolu Matoušova Evangelia.
Odkud vzala matka synů Zebedeových zvěsti o kralování, když poté, co Pán řekl: „Syn člověka vydán bude velekněžím a Zákoníkům, ti jej odsoudí na smrt a vydají Pohanům, aby se mu naposmívali, zbičovali jej a ukřižovali;“ a vypravuje vyděšeným učedníkům o potupném utrpení, ona žádá o podíl na slávě vítěze? Domnívám se, že proto, že po tom všem Pán řekl: „A třetího dne vstanu z mrtvých;“ takže ta žena předpokládala, že po svém zmrtvýchvstání se stane hned vládcem, a to, co je slíbeno při druhém příchodu, se naplní již v prvním; a ženská dychtivost touží po věcech přítomných, a nemyslí na věci budoucí.

[Lectio8]
Matka prosí a Pán se ptá učedníků; neboť věděl, že její prosby jsou vedeny touhou jejích synů. „Můžete pít kalich, který já mám pít?“ Kalichem je v Písmu svatém míněno utrpení, jak poznáme zde: „Otče, je-li to možné, ať odejde ode mne kalich tento.“ A v Žalmu 115: „Čím odplatím Hospodinu za všechno, co mi prokázal? Vezmu kalich spásy a budu vzývat Hospodinovo jméno.“ A hned dodává, kdo má být tento kalich: „Drahocenná je v Hospodinových očích smrt jeho Svatých.“

[Lectio9]
Ptáte se, jaký kalich mučednictví vlastně vypili synové Zebedeovi, tedy Jakub a Jan? Neboť Písmo vypráví, že pouze Apoštola Jakuba zkrátil Herodes o hlavu, Jan však skončil svůj život přirozenou smrtí. Avšak pokud si přečteme Církevní dějiny, v nichž se píše, že i Jan byl jako svědek Kristův vhozen do kotle vroucího oleje, a odtud měl namířeno, aby jako Kristův šampion přijal korunu mučednictví, avšak hned byl poslán do vyhnanství na ostrov Patmos; uvidíme, že duch mučednictví mu nescházel, a že Jan vypil kalich vyznání, který pili i tři mládenci v ohnivé peci, neboť pronásledovatel neprolil jeho krev.
&teDeum
