[Officium]
sv. Norberta, Biskupa a Vyznavače

[Oratio]
Bože, jenž jsi svatého Norberta, svého Vyznavače a Biskupa, učinil vynikajícím kazatelem svého slova, a skrze něj jsi novým potomstvem rozmnožil svou Církev; uděl, prosíme, abychom pro jeho přímluvné zásluhy to, co ústy i skutky vyučoval, jsme zasloužili i my vykonávat.
$Per Dominum.

[Lectio4]
Norbert, narozen převznešeným rodičům, byl jako mladík vzdělán ve svobodných uměních, později zavrhl světská lákadla a jako voják Kristův chtěl vstoupit do samotné síně Císařovy. Když byl vysvěcen, zřekl se jemných a honosných šatů, a oděn v ovčí rouno cele se oddal hlásání slova Božího. Vzdal se dosti velkých příjmů z Církevního úřadu, své dědictví rozdal chudým, pouze jednou denně, večer, pojedl prosté postní jídlo, a chodil po světě s bosýma nohama a roztrhaným oděvem i v zim­ních mrazech, takto podivuhodnou přísnost života sám nastoupil. Mocný tedy skutky i slovem obrátil nesčetné bludaře na víru, hříšníky k pokání, znesvářené opět povolal k míru a svornosti. 

[Lectio5]
Když přebýval v Diecézi Laon, místní Biskup jej požádal, aby neopouštěl jeho Diecézi, takže si v ní našel opuštěné místo, které se nazývalo Prémontré, kde se k němu přidalo třináct druhů, a založil Premonstrátský Řád, a božským vnuknutím se mu dostalo vidění, v němž přijal Řeholi od svatého Augustina. Když však pověst jeho Svatosti den ode dne narůstala a každý den k němu přicházelo více a více učedníků, Honorius II. i další Svatí Otcové tedy potvrdili Řád, který se zázračně šířil, a Norbert založil mnoho Klášterů. 

[Lectio6]
Byl povolán do Antverp a v tomto Městě skoncoval s Tanchelmovou herezí. Proslavil se prorockým duchem i zázraky. Stal se (třebaže nerad) magdeburským Arcibiskupem; a neustále se zasazoval o církevní kázeň, především o celibát. Na koncilu v Remeši významně pomohl papeži Innocenci II. a spolu s ostatními Biskupy se vydal do Říma, aby potlačil schisma Petra Pierleoni (Anacletus II.). Poté Muž Boží, pln zásluh i Ducha Svatého, zesnul v Pánu roku spásy 1134, dne 6. června.

[Lectio94]
Norbert was born of most noble parents and, as a young man, studied the liberal arts. Then, while serving in the court of the Emperor himself, he spurned the seductions of the world and decided to enroll among the soldiers of the Church. After receiving holy orders he devoted himself entirely to preaching the word of God. He brought back innumerable heretics to the faith, sinners to penance, quarrellers to peace and concord. He retired to a desert place called Prémontré in the diocese of Laon; and there, with thirteen companions, he founded the Praemonstratensian Order, which spread in a marvelous way. Against his will, he was made Archbishop of Magdeburg, and constantly defended ecclesiastical discipline and especially celibacy. At the Council of Reims, he was a strong champion of Innocent II; and going to Rome with other bishops, he put an end to the schism of Pierleone. He fell asleep in the Lord at Magdeburg on the 6th day of June in the year of salvation 1134.
&teDeum
