[Officium]
sv. Barnabáše, Apoštola

[Oratio]
Bože, jenž nás rozradostňuješ zásluhami a přímluvou blaženého Barnabáše, svého Apoštola; uděl, prosíme, abychom, když o tvá dobra skrze něj prosíme, darem tvé milosti je také obdrželi.
$Per Dominum

[Lectio1]
Ze Skutků Apoštolských
!Skutky 13:43-47
43 Shromáždění bylo rozpuštěno, ale hodně Židů a Pohanů, kteří ctili Boha, přišlo za Pavlem a Barnabášem. Ti s nimi rozmlouvali a povzbuzovali je, aby zůstali věrni Boží milosti.
44 Následující sobotu se sešlo takřka celé město, aby si poslechlo Boží slovo.
45 Když však židé viděli takové množství, naplnilo je to žárlivostí, odporovali Pavlovi, když mluvil, a vedli rouhavé řeči.
46 Tu Pavel i Barnabáš jim řekli otevřeně: „Vám nejprve se mělo hlásat Boží slovo. Ale proto, že ho od sebe odmítáte a tak sami sebe odsuzujete ke ztrátě věčného života, obracíme se k Pohanům.
47 Neboť tak nám to nařídil Pán: 'Určil jsem tě za světlo Pohanům, abys byl spásou až na konec země.'“

[Lectio2]
!Skutky 13:48-52
48 Když to uslyšeli pohané, radovali se a velebili slovo Páně. A přijali víru všichni, kdo byli určeni k věčnému životu.
49 Tak se slovo Páně šířilo po celé té krajině.
50 Židé však poštvali zbožné ženy z vyšších vrstev a přední muže města, vyvolali proti Pavlovi a Barnabášovi pronásledování a vyhnali je ze svého území.
51 Oni si (na svědectví proti nim) setřásli prach z nohou a odešli do Ikónia.
52 Učedníci však byli plní radosti a Ducha svatého.

[Lectio3]
!Skutky 14:1-3
1 V Ikóniu šli do židovské synagógy a mluvili s takovým úspěchem, že značný počet Židů i Pohanů přijal víru.
2 Ale Židé, kteří víru nepřijali, popudili a rozdráždili pohany proti bratřím.
3 Zůstali tam však přesto dosti dlouho a neohroženě kázali s důvěrou v Pána, a on dosvědčoval slovo své milosti tím, že jejich prostřednictvím dělal znamení a zázraky.

[Lectio4]
Barnabáš byl Levita narozený na Kypru. Byl také nazýván Josef. S Pavlem se stali Apoštoly národů, a byli vysláni, aby zvěstovali Evangelium Ježíše Krista. On prodal pole, které vlastnil, a peníze, které za něj obdržel, přinesl Apoštolům (Sk. 4, 36-37). Byl pak vyslán do Antiochie, aby tam kázal. Když zjistil, že se tam mnozí obrátili na víru v Krista Pána, neuvěřitelně se radoval a povzbuzoval je, aby v Kristově víře vytrvali. V tomto povzbuzování byl velmi úspěšný, a proto jej všichni považovali za dobrého muže plného Ducha Svatého (Sk 11, 21-24.)

[Lectio5]
Odtud odešel do Tarsu, aby vyhledal Pavla, a spolu s ním přišel do Antiochie. V církevním Společenství tohoto města se zdrželi rok a předali těmto lidem přikázání křesťanské víry a života. Zde se také vyznavači Ježíše Krista prvně nazývali Křesťany. Učedníci Pavlovi a Barnabášovi však také svými prostředky podporovali Křesťany, kteří byli v Judsku, a posílali jim tam peníze právě přes Pavla a Barnabáše (Sk 11, 25-30). Když vykonali tuto povinnost lásky, přidal se k nim Jan, jehož příjmení bylo Marek, a vrátili se do Antiochie (Sk 12, 25).

[Lectio6]
Když však v antiochijském církevním Společenství Pavel a Barnabáš spolu s dalšími Proroky a Učiteli sloužili Pánu v postu a modlitbě, řekl Duch svatý: „Oddělte mi Šavla a Barnabáše na dílo, ke kterému jsem si je vyvolil.“ Tehdy na ně v postu a modlitbě vložili ruce a propustili je. Tak tedy přišli do Seleucie, odtud na Kypr (Sk. 13, 1-4), a prošli mnohá jiná města a krajiny, kde kázali Evangelium k převelikému užitku posluchačů. Pak Barnabáš odešel od Pavla a spolu s Janem, jehož příjmení je Marek, odpluli na Kypr (Sk. 15, 39), kde kolem sedmého roku vlády císaře Nerona k vší chvály hodnému daru Apoštolského úřadu přidali i korunu mučednictví. Jeho tělo bylo za císaře Zenóna vyzdviženo na ostrově Kypru, a u jeho srdce bylo Barnabášovou rukou napsáno Matoušovo Evangelium.

[Lectio94]
Barnabas the Levite, of the people of Cyprus, was sent with Paul the Apostle to preach the Gospel of Jesus Christ. He sold a field he owned and brought the money from it to the Apostles. Sent to Antioch to preach, he gave new strength by his exhortations to many who had been converted to belief in Christ. Thence he set forth with St. Paul and travelled through many cities and countries, to the great benefit of his hearers. Finally he left Paul, and with John, surnamed Mark, he took ship to Cyprus. There, in the seventh year of Nero's reign, he added to the dignity of the apostolic office the crown of martyrdom.
&teDeum

[Lectio7]
Čtení svatého Evangelia podle Matouše.
!Mat 10:6-22
Za onoho času řekl Ježíš svým učedníkům: „Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky.“ A ostatní.
_
Homilie svatého Jana Zlatoústého.
!Homilie 34 na Matoušovo Evangel.
Když Pán vyhnal ze srdcí učedníků veškeré starosti a vyzbrojil je schopností dělat znamení, vzdálil je také od všech světských záležitostí a ode všech obav o věci časné, a učinil je pevnými jako železo či diamant, avšak předpověděl jim také, jaké budou mít těžkosti. Mnohé z těchto předpovědí věcí budoucích se opravdu vyplnily. Zaprvé proto, aby poznali sílu jeho schopnosti předvídat. Také proto, aby je nikdo nepodezříval, že tak závažná zla vznikla z učitelovy slabosti. Mimo jiné i proto, aby ti, které čekala tato utrpení, nebyli zmateni z tak náhlého a nečekaného sledu událostí. V neposlední řadě též proto, aby učedníci, když pak uslyšeli o času Pánova utrpení, nebyli příliš otřeseni.

[Lectio8]
Již tedy, aby pochopili, že toto je nový způsob boje, a to velmi neobvyklý, kdy je poslal téměř nahé, pouze s jedním šatem, bez bot, bez hole a bez opasku i brašny (Mt. 10, 9-10,), a přikázal jim, aby byli živi jen z toho, co dostanou. Tím však Pán neskončil, ale ještě poukázal na své nevysvětlitelné ctnosti, když jim řekl nejen, aby takto chodili, ale také dávali na odiv svou mírnost, kterou mají ovce, i když je poslal k vlkům, avšak nejen prostě k vlkům, ale přímo do jejich středu. Také jim nepřikazuje jen to, aby měli mírnost ovcí, ale také prostotu holubice. Tím totiž nejlépe ukážu svou ctnost, když ovce přemohou vlky. A třebaže jsou uprostřed vlků, a zraněny mnoha kousanci, nejenže nebyly sežrány, ale také vlky přeměnily ve svou ovčí podstatu.

[Lectio9]
Zajisté je lepší a obdivuhodnější změnit názor protivníků, a jejich ducha přeměnit na odlišného, než je zabít; především když jich bylo pouze dvanáct, a vlků byl plný okrsek zemský. Zastyďme se tedy, pokud se zachováme zcela opačně a na své nepřátele se vrhneme jako vlci. Neboť pouze dokud budeme ovce, zvítězíme. I když kolem nás bude tisíc vlků, přemůžeme je a budeme vítězi. Pokud však budeme jako vlci, budeme přemoženi. V tu chvíli totiž přijdeme o pomoc pastýře, který nepase vlky, ale ovce.
&teDeum
