[Officium]
sv. Jakuba Apoštola

[Oratio]
Budiž, Pane, svému lidu posvětitelem i strážcem; aby, posílena přímluvami tvého Apoštola Jakuba, i jednáním se tobě zalíbila, i s odhodlanou myslí tobě sloužila.
$Per Dominum

[Lectio4]
Jakub, syn Zebedeův byl rodným bratrem Apoštola Jana, Galilejec, a oba dva byli samotným Ježíšem nazýváni Boanerges, tedy synové hromu. Jakub byl jedním ze třech Apoštolů, které Spasitel nejvíce miloval, a chtěl, aby byli svědky jeho proměnění, aby byli u zázraku, kdy vzkřísil z mrtvých dceru představeného synagogy, a byli s ním, když vystoupil na horu Olivetskou, aby se modlil k Otci předtím, než jej Židé zajali.

[Lectio5]
Po nanebevstoupení Ježíše Krista hlásal v Judsku a Samaří jeho božství a mnohé přivedl ke Křesťanské víře. Pak odešel do Hispánie, kde některé obrátil ke Kristu, sedm z nich pak svatý Petr vysvětil na Biskupy a byli jako první vysláni opět do Hispánie. Pak se vrátil do Jerusaléma, kde do pravdy víry ponořil mimo jiné mága Hermogena, pak se však dostal na trůn Herodes Agrippa, a ten, aby se vetřel do přízně Židů, Jakuba, který svobodně přiznal, že věří, že Ježíš Kristus je Bůh, odsoudil k hrdelnímu trestu. Když pak voják, který jej vedl k soudu, viděl, jak statečně se vydává k mučednictví, najednou i on sám vyznal, že je Křesťanem. 

[Lectio6]
Když je oba zajali a vedli na popraviště, požádal voják Jakuba, aby mu odpustil, načež jej Jakub políbí a praví: „Pokoj buď tobě.“ Jakub ještě uzdravil ochrnutého a pak byli oba sťati sekyrou. Jakubovo tělo bylo později přeneseno do Compostelly, kde je s největší slávou uctívají poutníci, kteří se tam scházejí z nábožnosti či k vyplnění přání. Památka jeho narození pro nebe Církev slaví právě dnešního dne, tedy den jeho přenesení, protože sám Jakub jako první z Apoštolů prolitím své krve vydal svědectví Ježíši Kristu o Velikonocích.	

[Lectio7]
Čtení svatého Evangelia podle Matouše.
!Mat. 20:20-23
Za onoho času přistoupila k Ježíšovi matka synů Zebedeových se svými syny, klaněla se mu, a něco od něj žádala. A ostatní.
_
Homilie svatého Jana Zlatoústého.
!Homilie 66. Na Matouše.
Ať se nikdo nepohoršuje, když říkáme, že Apoštolové byli tak nedokonalí. Tajemství Kříže totiž ještě nebylo dokonáno a milost Ducha ještě nebyla vlita do jejich srdcí. Kdo tedy toužíš poznat jejich ctnosti, jací byli poté, co jim byla dána milost Ducha, považ, a uvidíš, že překonali všechny své zvrácené sklony. Z tohoto důvodu byla hned odhalena jejich nedokonalost, abys jasně mohl pochopit, jakými se náhle stali díky milosti. Je totiž jasné, že si nežádali ničeho duchovního, ani si nemysleli na nic v království nebeském. Pravili: „O cokoliv tě požádáme, chceme, abys to splnil.“ Na to jim Kristus řekl: „Co chcete?“ Právě takto odpověděl. I když zajisté věděl, co chtějí, chtěl je přimět, aby mu odpověděli, našel vřed, a takto chtěl přiložit lék.

[Lectio8]
Oni se pak zastyděli a ostych je držel zpět, neboť byli vedeni lidskou žádostivostí, takže si nakonec Krista vzali stranou od ostatních učedníků a zeptali se jej. „Poodešli totiž,“ praví, „aby nemuseli mluvit otevřeně.“ A takto tedy vše, co chtěli, Pánovi řekli. Oni totiž chtěli, jak jsem si odvodil, neboť slyšeli o tom, že učedníci budou sedět na dvanácti stolicích, získat prvenství Pánovým souhlasem a tedy dozvědět se, jestli budou nadřízeni ostatním. Obávali se totiž, že jim bude nadřízen Petr, takže se odvážili Pánovi říct: „Řekni, ať jeden z nás sedí na pravici a druhý na levici.“ A doléhali na něj řkouce: „Řekni.“ A co on na to? „Nevíte,“ řekl, „co žádáte.“ Nevíte totiž, jak veliká věc to je, jak podivuhodná věc, která převyšuje vaše nejvyšší síly.

[Lectio9]
A dodal: „Můžete pít kalich, který já mám pít, a křtem, kterým já budu pokřtěn, také býti pokřtěni?“ Považ, jak je Pán hned od jejich rozmaru odradil a řekl pravý opak toho, co oni. „Neboť vy,“ pravil, „se mnou mluvíte o poctách a korunách, já však o zápasech a potu.“ Toto není čas odměn, ani moje sláva nebude zjevena hned. Tento čas je totiž časem mučednictví a mnoha nebezpečenství. Všimni si však, jak ve svých otázkách zároveň povzbuzuje a vyzývá. Neříká totiž „Můžete se snad nechat zabít, můžete snad prolít svou krev?“ Avšak: „Jakým způsobem byste mohli pít kalich?“ Poté zve, když říká: „který já mám pít“; aby je sdílení s ním lépe připravilo k utrpení.
&teDeum
