[Officium]
Officium o Nejsvětější Svátosti Eucharistie

[Rubrica]
De SS. Sacramento fit Officium, extra Quadragesimam et mensem in quo celebratur Festum vel Octava Corporis Christi, et præterquam a Vesperis diei xvij. Decembris usque ad Octavam Epiphanie, prima cujusque mensis Feria v. non impedita Festo xij. vel iij. Lectionum, aut Officio cui Festum iij. Lectionum cedit, sub ritu Festi iij. Lectionum.

[Hymnus Vespera]
v. Kristus světlo nehasnoucí,
Živí nás sladce Tělem svým,
A nápoj občerstvující
Své krve dá dílem stejným.
_
Pravé Tělo, jež smíme jíst,
Jež z Panny přijal přečisté;
Pravou Krev, kterou smíme pít,
Již prolil za nás nečisté.
_
Ó ty nebeská hostino!
Ó slávo blahoslavených!
Ó pokorných ty tišino!
Veď nás do plesů nebeských.
_
To uděl Otče, skrz Syna,
I skrz vznešeného Ducha,
A když ten pokrm dáváš nám,
Uveď nás také v nebe chrám.
Amen.

[Invit]
Chlebu, jenž sestoupil z nebe; * Pojďte a klanějme se.
(sed tempore paschali)
Alleluja, alleluja, * Alleluja.

[Lectio2]
Řeč svatého Jana Zlatoústého.
!Homilie 61. k lidu antiošskému. 
Milovaní, je nezbytné, abychom poznali zázrak těchto tajemství, totiž jak veliký je a proč má být udělen i v čem je jeho užitek. Tvoříme totiž jedno tělo; jsme údy vycházející z Pánova těla a z jeho kostí; podívejme se tedy, co o něm říkají ti, kteří je znají. Abychom to tedy nečinili pouze skrze lásku, ale také skrze věc samotnou, musíme sami sebe vmísit do tohoto těla: to se totiž dá učinit skrze pokrm, který nám Pán udělil, když chtěl ukázat touhu, kterou vůči nám chová. Proto sám sebe přimísil k nám a své tělo v nás zředil, abychom byli navzájem spojeni stejně jako tělo je spojeno s hlavou. Zde se tak ale děje vroucí láskou. 

[Lectio3]
Jako lvi dštící oheň tedy odcházejme od tohoto stolu, učiněni hroznými pro ďábla, a v mysli se obraťme na svou hlavu, Krista, a na lásku, kterou vůči nám projevil. Neboť i rodiče často dávají své děti jiným, aby je nakrmili; Pán praví: „já vás však živím ne takto, ale svým vlastním tělem, a sám sebe vám předkládám, a chci, abyste vy všichni byli štědří, a nabízím vám opravdovou naději pro budoucnost; totiž já, který jsem vám odkázal sám sebe, v budoucnu tak učiním ještě mnohem více. Chtěl jsem být vaším bratrem, a pro vás jsem sdílel jedno tělo a krev, vám pak opět odkazuji právě toto tělo a krev, skrze něž jsem se stal vaším příbuzným.	

[Hymnus Laudes]
v. Chléb onen plný sladkosti,
Celý milostí naplněn,
Nošen byls v lůně panenském
Bože nejvyšší milosti.
_
Tohoto chleba Andělů
Naplňme se my sytostí,
Tak sladký pokrm to na cestu,
Těšme se z jeho sladkosti.
_
Ó ty nebeská hostino!
Ó slávo blahoslavených!
Ó pokorných ty tišino!
Veď nás do plesů nebeských.
_
To uděl Otče, skrz Syna,
I skrz vznešeného Ducha,
A když ten pokrm dáváš nám,
Uveď nás také v nebe chrám.
Amen

