[Officium]
sv. Viléma, Biskupa a Vyznavače

[Name]
Vilémovi

[Lectio2]
Svatý Vilém z Bourges (nebo Donjeonu) byl již v raném věku svěřen svému strýci, Arcijáhnu ve městě Soissons, aby obdržel řádné vzdělání a naučil se dobrým způsobům. Později byl jmenován Kanov­níkem, avšak v touze zavrhnout škodlivé útěchy tohoto světa nalezl útočiště v poustevně Grandmont. Aby však zajistil větší bezpečí své duši, odebral se do Kláštera Cisterciáckého Řádu v Pontigny. Nejdříve se stal Opatem v Fontaine-Jean poblíž města Sens, později v Chaalis poblíž města Senlis, nakonec byl zvolen hlavou Diecéze v Bourges. I když jako Arcibiskup zastával vrcholný úřad, spolu s vnější vznešeností byla součástí jeho života i dřívější přísnost, zachoval si totiž stejnou pokoru mysli, vytrvalost v modlitbě a svatost v jed­nání, jakou měl dříve jako mnich. 	

[Lectio3]
Oplýval milosrdenstvím ke svým chudým, jedinečnou láskou vůči všem ubohým, obdivuhodnou trpělivostí s těmi, kteří mu protiřečili či jej pronásledovali. Byl obdivuhodně zapálen pro obranu katolické pravdy, a to tak, že i ve vysokém věku se chystal na cestu k albigenským bluda­řům. Vůle měl dostatek, avšak chatrné zdraví mu postavilo nepřekonatelnou překážku. Když se dále zhoršovala jeho nemoc a on již s jistotou určil den své smrti, včas si obstaral bezpečnou ochranu svátostí. Následující noci po skončení matutina, které před sebou přikázal zpívat, odložil biskupská roucha, vlastními silami se položil na zem, požehnal znamením kříže těm, kteří stáli kolem něj, a šťastně vypustil duši.
