[Officium]
Sv. Vojtěcha, Biskupa, Mučedníka a Patrona Čech (Vlastní texty pro Čechy)

[Oratio]
Bože, jenž jsi svatého Vojtěcha, svého Mučedníka a Biskupa, ráčil korunovat slávou a ctí; uděl, prosíme, abychom toho, jejž jsme jako služebníka věčné spásy měli na zemi, zasloužili si míti jako přímluvce na nebi.
$Per Dominum 

[Lectio5]
Vojtěch, narozen převznešenému rodu v Čechách jako nemluvně těžce onemocněl, a zásluhou Nejblahoslavenější Panny, které jej rodiče zaslíbili, se zázračně uzdravil, když jej přinesli k jejímu oltáři. Byl poslán do Magdeburgu, aby studoval svobodná umění. Zde vynikal bystrostí a dosahoval velkých pokroků. Vrátil se domů a po smrti Dětmara byl jednomyslným rozhodnutím všech jmenován pražským Biskupem. V tomto úřadu, zatímco své stádce pásl slovem i příkladem, naplňoval všechny znaky výborného Biskupa.	

[Lectio6]
Úroda ovšem neodpovídala jeho námaze. Takže když seznal, že by již ničemu neprospěl, vydal se do Jerusaléma. Přišel do Říma a zastavil se také v Klášteře Monte Cassino. Na radu svatého Nila se vzdal původního úmyslu na dlouhou cestu a vrátil do Říma, kde se stal Mnichem u svatého Bonifáce na Aventinu.	

[Lectio7]
Když tam v neuvěřitelné zbožnosti a nábožnosti strávil pět let, přišlo poselstvo ke Svatému otci, aby byl Vojtěch povolán zpět do Čech. Příkazu tedy uposlechl. Když však lid neodstoupil od své tvrdé povahy, vrátil se zpět do Kláštera, odkud přišel. Nemohl tam však déle spočinout, když Ota III., císař římský, přišel do Říma, a jeho ústy si jej Mohučský Arcibiskup žádal zpět, znovu byl tedy nucen odejít. 
	
[Lectio8]
Když však byl svými odmítnut a se svým dílem, které pro víru započal v Polsku a dříve již v Maďarsku, byl pramálo spokojen, vyžádal si od Svatého otce dovolení, aby duše pohanů, kteří Krista ještě nepoznali, získávati směl. Sotva přišel do Pruska, byl zle přijat místními obyvateli, kteří jej zanedlouho zabili. Boleslav Chrabrý, v té době český panovník, jeho tělo vykoupil zlatem stejné váhy. Jakmile bylo přeneseno do Prahy, dostalo se mu značné úcty. 

[Secreta]
Dary zbožné oddanosti, jež ke cti blaženého Vojtěcha, tvého Mučedníka a Biskupa, obětujeme tvé Vznešenosti, nechť nás učiní hodnými věčného štěstí; k němuž si on, když pro tebe prolil krev, zasloužil dojíti.
$Per Dominum 

[Postcommunio]
V nás, Pane, prosíme, když jsme občerstveni Svátostí tvého předrahého Těla a Krve, ať natolik na přímluvu blaženého Vojtěcha, tvého Mučedníka vzroste zbožnost; abychom si zasloužili započteni býti spolu s tvými Svatými ve věčné slávě.
$Per Dominum 
