@Sancti/05-07

[Rule]
vide C2-1;
3 lectiones

[Lectio2]
Stanislav byl Polák. Narodil se v Krakově zbožným rodičům vznešeného rodu a již od raného věku byl příkladem budoucí svatosti. Po smrti rodičů, když již značně pokročil ve svatém studiu kanonického práva i teologie, v touze po mnišském životě rozdal své značné dědictví chudým. Avšak Biskup Lambert jej učinil krakovským Kanovníkem, takže toto místo zaujal, ač nerad. 

[Lectio3]
V tomto úřadě chvályhodně vynikal ve všech pastýřských ctnostech, především v milosrdenství k chudým. Tehdy byl v Polsku králem Bole­slav II., jejž Stanislav často marně káral pro jeho smilné chování, takže jej musel odebrat ze společenství věřících. To Boleslava nesmírně rozzuřilo a když rozkazem vojákům nic nezmohl, svou vlastní rukou Stanislava zavraždil, zrovna když přinášel Nejsvětější Oběť, jeho tělo pak rozčtvrtil a rozkázal pohodit v polích. Orli je však bránili před divou zvěří. Innocens IV. jej pak, proslulého zázraky, připočetl k zástupu Svatých.
