[Lectio2]
Kněz Béda (ca. 672–25. května 735) pocházel z města Jarrow v britských až skotských končinách (pozn. sever Anglie u Newcastlu). Stal se Mnichem, a život si zařídil tak, že zatímco se cele věnoval studiu svobodných umění i dalších nauk, aby nic ani z řeholní kázně nevynechal. Neexistoval žádný druh nauky, jemuž by se nadmíru pečlivě nevěnoval; avšak na srdci mu leželo především rozjímání božských Písem, takže poté, co byl vysvěcen na Kněze, se ponořil do výkladů posvátných knih; přičemž natolik přilnul k nauce svatých Otců, že by nenapsal nic, co by nebylo stvrzeno jejich úsudkem, a často takřka používal jejich slova.

[Lectio3]
Zahálka se mu vždy ošklivila, ze čtení přecházíval v modlitbu, a naopak, z modlitby ke čtení. K nápravě mravů věřících, dále k obraně a osvojování si víry napsal mnoho knih, jimiž si u všech získal takový věhlas, že jeho spisy se ještě za jeho života veřejně četly v kostelích. Věkem pak a útrapami zlomen, zbožně zesnul v Pánu. Lev XIII. jej pak vyhlásil Učitelem veškeré Církve.
