[Officium]
Přenesení ostatků našeho Svatého Otce Benedikta, Opata

[Lectio5]
Ze starších Breviářů Řádu svatého Benedikta
!O sv. Benediktu
Po smrti svatého otce Benedikta, když lid Langobardů kromě ostatních svých zločinů také vyplenil klášter, který svatý Benedikt vystavěl na Monte Cassino, a to takovým způsobem, že se tam nenašel ani jeden člověk, Pán přece splnil to, co slíbil svému služebníku Benediktovi, o kterém se říká, že tuto zkázu předpověděl, že i když místo kláštera samotné vydá pohanským Národům, životy mnichů zachová. Když tedy mniši uprchli a po této zkáze uplynulo mnoho let, toto místo se proměnilo zpět v pustinu, a přestože předtím bylo lidským sídlem, nyní začínalo býti jen obydlím divokých zvířat.

[Lectio6]
Když tedy nad Franky vládl král Chlodvík II., syn Dagobertův, a ctihodný Opat Mommulus, který stál v čele kláštera Fleury, poslal jednoho ze svých mnichů jménem Aygulf, který se poté stal mučedníkem, na Monte Cassino (neboť jej k tomu svatý Benedikt ve snu vyzval), aby odtud přinesl tělo téhož otce Benedikta. Aygulf toužil vyplnit poslání, které přijal, takže se vydal na horu Monte Cassino. Když se tam modlil k Pánu, uviděl jistého ctihodného starce, který mu řekl toto: „V této nadcházející noci v této jeho pustině si pečlivě označ místo, které uvidíš osvícené přejasným světlem na něj dopadajícím, neboť to, co tam najdeš, učiní konec tvým starostem. 

[Lectio7]
Následující noci tedy Aygulf nespal a prohlížel si to místo, když uviděl hrob svatého Benedikta osvícený z nebes velikým světlem. Když se ráno na toto místo s úctou navrátil, vše, co tam našel, uložil do proutěného koše, který měl k tomuto účelu připravený. Když pak spolu se svými společníky přicházeli do města Orléans, kde se usadil na statku jménem Bonnée; jeden slepec zde velikým hlasem vzýval svatého Benedikta, aby mu udělil zrak, který mu příroda odepřela, brzo tento slepec zrak opravdu obdržel.

[Lectio8]
Tělo přesvatého Benedikta, o kterém zde byla řeč, tedy Opat Mommolus a ctihodný Aygulf uložili v Basilice svatého Apoštola Petra ve svém klášteře Fleury; a později je se všemi poctami pohřbili do krásně vyzdobeného Kostela Panny Marie dne 5. prosince. Když se pak tento Opat Mommolus jedné noci modlil, najednou vyšlo z nebe světlo a jako pochodeň se mu viditelně zjevilo v přední části tohoto kostela, což zcela jasně ukázalo na místo, kde má být uloženo přesvaté tělo. Přeneseny byly také ostatky svaté Scholastiky, jeho panenské sestry, které po vzkříšení mrtvé dívky byly odděleny od Benediktových ostatků, a přeneseny do kraje Maine, kde byla velkolepě vystavěna Basilika vznešených Řeholnic, která se proslavila velikými zázračnými znameními.

[Lectio9]
Čtení svatého Evangelia podle Matouše.
!Mat. 19:27-29
Za onoho času řekl Petr Ježíšovi: Hle, opustili jsme vše a následujeme tebe. Co tedy bude s námi? A ostatní.
_
Homilie svatého Hilaria Biskupa.
!Komentář na Matoušovu kap. 20.
Apoštolové na slova Páně odpověděli takto: „Opustili jsme vše a jsme s tebou.“ Na to je Pán slibem ujistil, že až bude sedět na trůnu své vznešenosti, oni budou sedět na dvanácti trůnech. Také všem, kteří opustí úplně vše pro jeho jméno, bude vyhrazen plod stonásobné odměny. Mnozí ovšem z těch, kteří jsou poslední, budou prvními, a z těch, kteří jsou první, budou zase posledními. Ve slovech Evangelia jsou mnohé věci, které nás prostý rozum nedokáže pochopit.

[Lectio10]
Pán nás vybízí, abychom hledali význam nebeského poznání tím, že proti sobě položíme několik věcí, které si ale dle přirozenosti lidského rozumu navzájem odporují. Apoštolové říkají, že zároveň následují Krista i opustili vše. Jak by tedy mohli být najednou smutní a proč by se měli obávat a říkat, že nikdo nemůže být spasen? Neboť pokud to mohli udělat oni, dokážou to udělat i ostatní. Potom ale, pokud to už udělali, proč ten strach a kde se vzal?

[Lectio11]
Ve své odpovědi Pán také dodal, že toto je sice u lidí nemožné, u Boha však možné. U lidí je zajisté nemožné i to, čím se Apoštolové chlubí, že udělali; a sám Pán to uznává za správné! Celá tato řeč je tedy duchovní. Co je tedy pro Boží milost stejně možné jako to, že pomocí víry uzdravuje, že pomocí vody obnovuje, že pomocí kříže vítězí, že pomocí Evangelia přijímá za své, že pomocí vzkříšení z mrtvých oživuje? Když toto Apoštolové uslyšeli, rychle uvěřili a vyznali, že opravdu opustili vše.

[Lectio12]
Avšak tuto jejich poslušnost Pán rychle odměňuje a veškerou obtížnost předcházející otázky vyřešil tím, že řekl: „Vy, kteří jste mě následovali, při obnovení všeho budete soudit dvanáct kmenů israelských.“ Toto je totiž to obnovení všeho, které Apoštolové následovali, které zákon nedokáže udělit, totiž tím, že budou sedět na dvanácti trůnech a soudit dvanáct kmenů israelských, je Pán zahrnul do slávy dvanácti Patriarchů.
