[Lectio8]
Pravdivé totiž bylo milosrdenství Boží, když k nápravě lidského rodu nabídlo tak mnohé a nevýslovné věci, zejména proto, že si zvolilo tuto cestu k jeho záchraně, ve které ke zničení ďáblova díla nepoužilo sílu moci, ale cestu spravedlnosti. Neboť pýcha odvěkého nepřítele přivlastnila sobě nikoliv nadarmo krutovládné právo nad vším lidem, a ne zcela bezprávně je svým panováním utlačovala, když se lidé dobrovolně nechali zlákat od Božích přikázání k poslušnosti ďáblově vůli. Takže by nebylo spravedlivé, aby ďábel přišel o původní službu, do které se mu lidský rod sám vydal, kdyby nebyl přemožen tím, koho již předtím byl dobyl.

[Lectio10]
A správně nám obě skutečnosti potvrzuje Písmo, totiž že byla i zasnoubená, i Panna. Panna proto, že ještě nepoznala život s mužem. Zasnoubená proto, aby ji nespálila špatná pověst poskvrněného panenství, neboť právě na ni dítě v jejím lůně poukazovalo. Pán totiž chtěl, aby se spíše pochybovalo o jeho původu, než o ctnostech jeho Matky. Věděl, jak křehká je panenská čistota a vrtkavá pověst této čistoty. Nepředpokládal také, že víra v jeho původ by způsobila Matce nějaké bezpráví.
