[Ant 1]
Moudrost * si vybudovala dům, vysekala sedm sloupů, podmanila si národy, hrdla pyšných a nadutých vlastní mocí pošlapala.

[Lectio1]
Začínají Šalamounova Přísloví
!Přís. 1:1-6
1 Přísloví Šalomouna, syna Davidova, krále Israele, 
2 jak poznat moudrost a kázeň, jak pochopit výroky rozumnosti,
3 jak si prozíravě osvojit kázeň, spravedlnost, právo a přímost, 
4 aby prostoduší byli obdařeni chytrostí, mladík poznáním a důvtipem. 
5 Bude-li naslouchat moudrý, přibude znalostí, a rozumný získá schopnost 
6 porozumět přísloví a jinotaji, slovům mudrců i jejich hádankám.

[Responsory1]
R. Na počátku Bůh - než stvořil zemi - dříve než ustanovil propasti, dříve než vyvedl ze země prameny vod,
* Dříve než hory dostaly své místo, přede všemi pahorky mě zrodil Hospodin.
V. Když připravoval nebesa, byla jsem, a vše s ním skládala.
R. Dříve než hory dostaly své místo, přede všemi pahorky mě zrodil Hospodin.

[Responsory1] (rubrica cisterciensis)
R. Na počátku Bůh, než stvořil zemi, dříve než ustanovil propasti, dříve než vyvedl ze země prameny vod, dříve než hory dostaly své místo;
* Přede všemi pahorky mě zrodil Hospodin.
V. Já přebývám na výsostech, a můj trůn je v oblačném sloupu.
R. Přede všemi pahorky mě zrodil Hospodin.

[Lectio2]
!Pís. 1:7-14
7 Počátek poznání je bázeň Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci. 
8 Můj synu, poslouchej otcovo kárání a matčiným poučováním neopovrhuj. 
9 Budou ti půvabným věncem na hlavě a náhrdelníkem na tvém hrdle. 
10 Můj synu, kdyby tě lákali hříšníci, nepřivoluj! 
11 Kdyby tě přemlouvali: „Pojď s námi, vražedné úklady nastrojíme, počíháme si na nevinného bez důvodu,
12 pohltíme je, jako podsvětí živé, bezúhonní jako ti, kdo sestupují do jámy,
13 přijdeme si na rozličný drahocenný majetek domy kořistí si naplníme,
14 spoj svůj úděl s námi, budeme mít všichni jeden měšec.“

[Responsory2]
R. Okrsek nebeský jsem sama celý prochodila, i v mořských proudech jsem kráčela, a v každém národu i v každém lidu držela první místo;
* Šíje pyšných a vznešených jsem svou mocí pošlapala.
V. Já přebývám na výsostech, a můj trůn je v oblačném sloupu.
R. Šíje pyšných a vznešených jsem svou mocí pošlapala.

[Responsory2] (rubrica cisterciensis)
R. Počátek moudrosti je bázeň před Hospodinem;
* Dobré poznání mají všichni, kdo tak činí; jeho chvála zůstává na věky věkův.
V. Láska k němu spočívá v zachovávání jeho zákonů; neboť veškerá moudrost je bázeň před Hospodinem.
R. Dobré poznání mají všichni, kdo tak činí; jeho chvála zůstává na věky věkův.

[Lectio3]
!Přís. 1:15-19
15 Můj synu, nechoď s nimi cestou, zdržuj svou nohu od jejich stezky,
16 neboť jejich nohy běží za zlem, pospíchají prolévat krev.
17 Je zbytečné sypat pod síť, když každý okřídlenec vidí.
18 Oni však strojí vražedné úklady proti sobě, číhají na vlastní duši.
19 Takové jsou stezky všech, kdo za ziskem se honí; ten stojí své pány život.

[Responsory3]
R. Sešli, Hospodine, moudrost z trůnu své velikosti, aby se mnou byla a se mnou působila;
* Abych vždy věděl, co je tobě milé.
V. Dej mi, Hospodine, pomoc moudrosti tvých příbytků.
R. Abych vždy věděl, co je tobě milé.
&Gloria
R. Abych vždy věděl, co je tobě milé.

[Responsory3] (rubrica cisterciensis)
R. Sešli, Hospodine, moudrost z trůnu své velikosti; 
* Aby se mnou byla a se mnou působila, abych vždy věděl, co je tobě milé.
V. Dej mi, Hospodine, pomoc moudrosti tvých příbytků.
R. Aby se mnou byla a se mnou působila, abych vždy věděl, co je tobě milé.

[Lectio4]
Z Pojednání svatého Ambrože Biskupa na Žalm sto osmnáctý.
!Kniha 11 na Isajášovu kapitolu 38.
Prorok říká, že bázeň před Hospodinem je počátkem moudrosti. Co je však pravým počátkem moudrosti, ne-li zřeknutí se tohoto světa? Neboť znát pouze světské věci je hloupost. Proto Apoštol říká, že moudrost tohoto světa je hloupost u Boha. Avšak i samotná bázeň před Hospodinem, pokud nepochází z poznání, ničemu neprospěje, dokonce je velikou přítěží. Přestože tedy Židé mají zápal pro Boha, avšak protože nepochází z poznání, takovým zápalem a bázní si získají akorát pohoršení Boží. Protože obřezávají svá nemluvňátka, protože zachovávají Den odpočinku, mají bázeň před Bohem. Protože však nevědí, že zákon je duchovní, obřezávají jen tělo, nikoliv však svá srdce.

[Responsory4]
R. Dej mi, Hospodine, pomoc moudrosti tvých trůnů, a nezavrhuj mě od svých dětí.
* Neboť tvůj služebník jsem já, a syn tvé služebnice.
V. Sešli ji z trůnu své velikosti, aby se mnou byla a se mnou pracovala.
R. Neboť tvůj služebník jsem já, a syn tvé služebnice.

[Responsory4] (rubrica cisterciensis)
R. Hospodine, Otče a Bože mého života, nezanechávej mě ve zlovolných myšlenkách; povýšenost mých očí mi nedávej, a zlovolné tužby ode mě zažeň, Hospodine; vzdal ode mě chtíč;
* A duchu neuctivému a pošetilému neodevzdávej mě, Hospodine!
V. Dvě věci jsem u tebe prosil, abys mi neodmítl, než zemřu: marnivost a lživé slovo ode mě vzdal.
R. A duchu neuctivému a pošetilému neodevzdávej mě, Hospodine! 

[Lectio5]
Co bych tedy vzkázal Židům? Jsou totiž mezi námi i tací, kteří sice mají bázeň před Bohem, avšak nikoliv podle poznání ustanovují tvrdá přikázání, která lidská přirozenost nedokáže snášet. Bázeň v tom je, neboť se zdá, že ve snaze o kázeň požadují ctnostné skutky. Avšak je v tom také neznalost, neboť neberou ohled na přirozenost, nezamýšlí se, zdali je to vůbec možné. Tato bázeň tedy nesmí býti nesmyslná. Pravá moudrost se zajisté zakládá na bázni před Bohem, zároveň však duchovní moudrost nemůže býti bez bázně Boží. Takže bázeň nesmí býti bez moudrost.  

[Responsory5]
R. Počátek moudrosti je bázeň před Hospodinem;
* Dobré poznání mají všichni, kdo tak činí; jeho chvála zůstává na věky věkův.
V. Láska k němu spočívá v zachovávání jeho zákonů; neboť veškerá moudrost je bázeň před Hospodinem.
R. Dobré poznání mají všichni, kdo tak činí; jeho chvála zůstává na věky věkův.

[Responsory5] (rubrica cisterciensis)
R. Slovo nespravedlivé a lstivé ode mě vzdal, Hospodine; nedávej mi bohatství ani chudobu;
* Ale jen k tomu, abych se najedl, mi dej vše potřebné.
V. Abych snad nasycen vše nevyzvrátil, a nerouhal se jménu mého Boha.
R. Ale jen k tomu, abych se najedl, mi dej vše potřebné.

[Lectio6]
Základem každého slova je posvátná bázeň. Stejně jako modla bývá postavená na nějakém základu, a pak má větší cenu, když taková socha stojí na podstavci, neboť přijímá jeho pevnost. Takto i slovo Boží se lépe zakládá na posvátné bázni a silněji vyzařuje do srdcí těch, kteří se bojí Hospodina, aby nevyklouzlo slovo Boží ze srdce takového muže, aby pak nepřilétli ptáci a nesezobali je tak lhostejnému a nevědomému člověku.

[Responsory6]
R. Slovo nespravedlivé a lstivé ode mě vzdal, Hospodine;
* Nedávej mi bohatství ani chudobu, ale jen k tomu, abych se najedl, mi dej vše potřebné.
V. Dvě věci jsem u tebe prosil, abys mi neodmítl, než zemřu: marnivost a lživé slovo ode mě vzdal.
R. Nedávej mi bohatství ani chudobu, ale jen k tomu, abych se najedl, mi dej vše potřebné.
&Gloria
R. Nedávej mi bohatství ani chudobu, ale jen k tomu, abych se najedl, mi dej vše potřebné.

[Responsory6] (rubrica cisterciensis)
@TemporaOP/081-3:Responsory2

[Responsory7]
R. Hospodine, Otče a Bože mého života, nezanechávej mě ve zlovolných myšlenkách; povýšenost mých očí mi nedávej, a zlovolné tužby ode mě zažeň, Hospodine; vzdal ode mě chtíč;
* A duchu neuctivému a pošetilému neodevzdávej mě, Hospodine!
V. Neopouštěj mě, Hospodine, aby nerostla má nevědomost, a aby se nemnožily mé hříchy.
R. A duchu neuctivému a pošetilému neodevzdávej mě, Hospodine!
