[Officium]
Čtvrtá neděle Adventní

[Oratio]
Povzbuď, prosíme, Pane, svou moc a přijď, a velikou silou nám přispěj, aby pomocí Tvé milosti to, co hříchy naše pozdržují, Tvé shovívavé slitování uspíšilo.
$Qui vivis

[Lectio1]
Čtení z knihy Proroka Isajáše
!Isa 35:1-7
1 Zaraduje se vyprahlá a neschůdná step, jak lilie zajásá a vykvete poušť.
2 Bujně vykvete, zajásá, zaplesá, zavýská. Bude obdařena nádherou Libanonu, krásou Karmelu a Šaronu. Můj národ uvidí slávu Hospodina, vznešenost našeho Boha.
3 Posilněte skleslé ruce, ochablá kolena upevněte!
4 Malomyslným řekněte: „Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás!“
5 Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši hluchých.
6 Tu poskočí chromý jak jelen a zaplesá jazyk němého, neboť na stepi vyprýští vody, potoky na poušti.
7 Vyprahlá země se změní v rybník a žíznivá půda v prameny vod.

[Responsory1]
R. Zatrubte na polnici na Siónu, povolejte Národy, zvěstujte všem lidem a říkejte: 
* Hle, Bůh, náš Spasitel, přijde.
V. Zvěstujte a dávajte v sluch; mluvte a volejte.
R. Hle, Bůh, náš Spasitel, přijde.

[Lectio2]
!Isa 35:7-10
7 V peleších, kde dříve sídlili šakalové, budou houštiny rákosu a sítí.
8 Bude tam stezka a cesta, bude se nazývat „cestou svatou“; nepůjde po ní nečistý, bude jim cestou přímou, ani bezradní na ní nezabloudí.
9 Nebude tam lev, dravá zvěř na ni nevstoupí, ani se tam neukáže; jen vysvobození po ní půjdou.
10 Vrátí se ti, které vykoupil Hospodin, s jásotem přijdou na Sión, věčné veselí jim bude věnčit hlavy, dojdou radosti a veselí, prchne starost a vzdychání.

[Responsory2]
R. Nebude odebráno žezlo Judovi, ani vůdce z jeho potomstva, dokud nepřijde ten, který má být poslán; 
* A on je ten, na něhož čekají Národy.
V. Krásnější jsou jeho oči než víno, a jeho zuby jsou bělostnější než mléko.
R. A on je ten, na něhož čekají Národy.

[Lectio3]
!Isa 41:1-4
1 Ostrovy ať přede mnou mlčí, národy ať obnoví svou sílu; ať přistoupí a pak mluví! Sejděme se spolu k soudu!
2 Kdo vzbudil od východu toho, v jehož šlépějích kráčí vítězství? Dá mu v plen národy, podmaní mu krále; jeho meč je mění v prach, jeho luk v odváté stéblo.
3 Bude je stíhat, sám však bez pohromy potáhne vpřed, jeho nohy se ani nedotýkají cesty.
4 Kdo to způsobil, kdo to učinil? Ten, který povolal pokolení od začátku. Já, Hospodin, jsem první a budu i s posledními.

[Responsory3]
R. Mě náleží zmenšovat se, on však poroste; ten, jenž po mě přijde, byl učiněn přede mnou;
* A já nejsem hoden rozvázat ani řemínky jeho sandálů.
V. Já vás křtím vodou; on však vás bude křtít Duchem Svatým.
R. A já nejsem hoden rozvázat ani řemínky jeho sandálů.
&Gloria
R. A já nejsem hoden rozvázat ani řemínky jeho sandálů.

[Lectio4]
Řeč svatého Lva Papeže.
!Řeč 1. o Postu desátého měsíce a sbírkách.
Pokud věrně a moudře, mí nejmilejší, pochopíme počá­tek svého stvoření, shledá­me, že člověk je stvořen k obrazu Božímu proto, aby mohl napodobo­vat svého tvůrce. A že přirozená důstojnost našeho lidského rodu je tak velká proto, že se v nás jako v nějakém zrcadle odráží lesk božské dobroty. A každý den nás k ní navrací Spasitelova milost, když to, co v prvním Adamovi padlo, pozvedá se v tom druhém.

[Responsory4]
R. Narodí se nám synáček, a nazván bude Bůh, Silný; 
* On zasedne na trůn Davida, svého otce, a bude vládnout; vládnout svým mocným ramenem.
V. V něm budou požehnány všechny kmeny země, a všechny národy mu budou sloužit.
R. On zasedne na trůn Davida, svého otce, a bude vládnout; vládnout svým mocným ramenem.

[Lectio5]
Příčinou naší obnovy není nic jiného než Boží milosrdenství: my bychom jej nemilovali, kdyby nás on již dříve nemiloval, a temnoty naší nevědomosti nerozháněl světlem své pravdy. To nám také Hospodin zvěstuje skrze svatého Proroka Isajáše, těmito slovy: „Přivedu slepé na cestu, kterou neznali, a po stezkách, o kterých nevěděli, povedu jejich kroky: proměním jejich temnoty ve světlo, a pokřivené narovnám. Tato svá slova jim vyplním a neopustím je.“ A opět: „Nechal jsem se nalézt těm, kteří mě nehledali, a zjevil se těm, kteří mě nežádali.“

[Responsory5]
R. Hle, již nadchází plnost času v němž seslal Bůh svého Syna na zemi, narozeného s Panny, učiněného pod zákonem;
* Aby ty, kteří byli podřízeni zákonu, vykoupil.
V. Pro svou nesmírnou lásku, jíž si nás zamiloval Bůh, seslal svého Syna v podobě hříšného těla.
R. Aby ty, kteří byli podřízeni zákonu, vykoupil.

[Lectio6]
A jak se to má naplnit, o tom nás učí Apoštol Jan, když praví: „Víme, že Syn Boží přišel a naučil nás poznávat pravdu, abychom byli v jeho pravém Synovi.“ A opět: „My tedy také milujme Boha, neboť on si nás zamiloval první.“ Tím, že nás Bůh miluje, přetváří nás opět ke svému obrazu: a aby v nás nalezl podobu své dobroty, dává nám k tomu prostředek, abychom i my sami mohli konat to, co on koná, on totiž rozžíhá lampy našich myslí, a zapaluje nás ohněm své lásky, abychom milovali nejen jeho samotného, ale také všechno, co miluje on.

[Responsory6]
R. Panno israelská, navrať se do svých měst; 
* Jak dlouho se budeš v bolesti odvracet? Zrodíš Hospodina, Spasitele, novou oběť v zemi; * Lidé budou kráčet ve spáse.
V. Věčnou láskou jsem si tě zamiloval; proto jsem tě přitáhl ve svém slitování nad tebou.
R. Jak dlouho se budeš v bolesti odvracet? Zrodíš Hospodina, Spasitele, novou oběť v zemi.
&Gloria
R. Lidé budou kráčet ve spáse.

[Lectio7]
Čtení svatého Evangelia podle Lukáše.
!Lukáš 3:1-6
V patnáctém roce vlády císaře Tibéria byl místodržícím v Juds­ku Pilát Pontský. A ostatní.
_
Homilie svatého Řehoře Papeže.
!Homilie 20. na Evangelia.
Jan říkával zástupům, které vycházely, aby se od něj nechali pokřtít: „Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, jak utéct před hněvem, který přijde?“ Ten hněv, který přijde, je připomínka posledního soudu, kterému pak hříšník nebude moci uniknout, pokud se teď neuteče k nářku kajícnosti. A je třeba poznamenat, že zlé potomstvo, napodobující skutky zlých rodičů, Jan nazývá plodem zmijí; neboť tím, že závidí dobrým a pronásledují je, že některým oplácejí zlem, že vyhledávají újmy bližním, ve všem následují cesty svých tělesných otců, jako by byli jedovatými syny zrozenými z jedovatých rodičů.

[Responsory7]
R. Přísahal jsem, praví Hospodin, a více se již nerozhněvám na zemi; neboť hory i pohorky přijímají mou spravedlnost, 
* A úmluva míru bude s Jerusalémem.
V. Blízko je má spása, už aby přišla; a má spravedlnost, už aby byla odhalena.
R. A úmluva míru bude s Jerusalémem.

[Lectio8]
Avšak my jsme již zhřešili, neboť se poddáváme svým špatným zvykům. Ať nám tedy Jan řekne, co máme udělat, abychom dokázali uniknout tomu hněvu, který přijde. Následuje: „Přinášejte tedy náležité plody pokání.“ V těchto slovech stojí za zmínku, že přítel Ženichův nás napomíná nejen, abychom přinášeli plody pokání, nýbrž náležité plody pokání. Něco jiného je totiž přinášet plody pokání a přinášet náležité plody pokání. Abychom mohli mluvit o náležitých plodech pokání, je třeba vědět, že kdokoliv neprovedl nic nedovoleného, právem mu může býti povoleno, aby věci dovolené používal. Tak má tedy činit skutky zbožnosti, aby pokud nechce, nemusel opouštět věci světské.

[Responsory8]
R. Neodejdeme od tebe, když nám dáš život, Hospodine, vzývat budeme tvé jméno; 
* Ukaž nám svou tvář, a budeme spaseni.
V. Pamatuj na nás, Hospodine, ve smilování nad svým lidem; navštiv nás svou spásou.
R. Ukaž nám svou tvář, a budeme spaseni.

[Lectio9]
Avšak pokud někdo upadne do hříchu smilstva, nebo snad, což je horší, cizoložství, v té míře se musí vzdát věcí dovolených, v jaké míře se dle své paměti dopouštěl věcí nedovolených. Také nesmí být stejné plody pokání u toho, kdo se provinil méně, jako u toho s větším proviněním, nebo u toho, kdo se nedopustil žádných špatností, nebo u toho, kdo se dopustil jen několika, a u toho, kdo se dopustil mnoha špatných skutků. Proto tedy praví: „Přinášejte náležité plody pokání.“ Každému jeho svědomí napoví, aby tím větší bohatství dobrých skutků získal pokáním, čím těžší škody si způsobil svým proviněním.

[Responsory9]
R. Pohleďte, jaký je on, jenž přichází, aby spasil Národy; on je Král spravedlnosti, 
* Jehož potomstvo nebude mít konce.
V. Předchůdce pro nás vchází, podle řádu Melchisedechova byl učiněn Veleknězem navěky.
R. Jehož potomstvo nebude mít konce.
&Gloria
R. Jehož potomstvo nebude mít konce.

[Ant Laudes]
Zatrubte troubami * na Sionu, neboť blízko jest den Páně; hle, již přichází, aby nás zachránil, alleluja, alleluja.
Hle, přijde * vytoužený všemi národy; a dům Páně bude naplněn slávou, alleluja.
Křivé bude * narovnáno, a hrbolacé cesty vyrovnány; přijď, Pane, a neprodlévej, alleluja.
Pán přijde, * vyjděte mu naproti se slovy: Veliké je jeho panství, a jeho vlády nebude konce; Bůh, Silný, Panovník, Vládce pokoje, alleluja, alleluja.
Všemocné tvé Slovo, * Pane, sestoupí z královského trůnu, alleluja.

[Capitulum Laudes]
!1 Kor 4:1-2
v. Bratři: Ať se každý na nás dívá jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství. A když tedy někdo něco spravuje, požaduje se ovšem od něho, aby na něj bylo spolehnutí.
$Deo gratias

[Ant 2]
Zdrávas Maria, * milostiplná; Pán s tebou; požehnaná jsi mezi ženami, alleluja.

[Capitulum Sexta]
!1 Kor 4:3
v. Mně na tom pramálo záleží, abych byl posuzován od vás nebo od nějakého jiného lidského soudu. Ale ani já sám sebe neposuzuji.
$Deo gratias

[Capitulum Nona]
!1 Kor 4:5
v. Proto nic nesuďte předčasně, než přijde Pán. On také vynese na světlo věci, které jsou dosud ukryty v temnotách, a učiní, že bude zřejmé, jaké měl kdo úmysly. A teprve tehdy může každý dostat od Boha chválu.
$Deo gratias
