[Officium]
pátku v prvním týdnu po Zjevení Páně

[Lectio1]
Čtení z prvního listu svatého Apoštola Pavla Korinťanům
!1 Kor 13:1-3
1 Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale neměl lásku, jsem jako znějící kov a cimbál zvučící.
2 Kdybych měl dar prorokovat, rozuměl všem tajemstvím, ovládal všecko, co se může vědět, a víru měl v nejvyšší míře, takže bych hory přenášel, ale neměl lásku, nejsem nic.
3 A kdybych rozdal všechno, co mám, a (pro druhého) do ohně skočil, ale neměl lásku, nic mi to neprospěje.

[Lectio2]
!1 Kor 13:4-10
4 Láska je trpělivá, dobrosrdečná, láska nežárlí, láska se nevychloubá, nenadýmá,
5 nedělá, co se nepatří, nemyslí jen a jen na sebe, nerozčiluje se, zapomíná, když jí někdo ublíží,
6 má zármutek, když se dělá něco špatného, ale raduje se, když lidé žijí podle pravdy.
7 Láska všechno omlouvá, všemu věří, nikdy nad ničím nezoufá, všecko vydrží.
8 Láska nikdy nepřestává. Dar prorokování pomine, dar jazyků už nebude, dar poznání zanikne.
9 Neboť kusé je všecko naše poznání, nedostatečné je naše prorokování.
10 Ale až přijde to, co je dokonalé, zanikne to, co je částečné.

[Lectio3]
!1 Kor 13:11-13
11 Když jsem byl dítětem, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě. Když se však ze mě stal muž, všecko dětské jsem odložil.
12 Nyní vidíme jen jako v zrcadle, nejasně, ale potom uvidíme tváří v tvář. Nyní poznávám věci jenom nedokonale, potom poznám dokonale, podobně, jak Bůh poznává mne.
13 Nyní trvá víra, naděje a láska, tato trojice. Ale největší z nich je láska.
