[Officium]
pondělí v druhém týdnu po Zjevení Páně

[Lectio1]
Čtení z druhého listu svatého Apoštola Pavla Korinťanům
!2 Cor 3:1-3
1 Zase už začínáme sami sebe doporučovat? Potřebujeme snad ‒ jako jistí lidé ‒ doporučující listy na vás nebo od vás?
2 Naším listem jste vy! Máme ho vepsaný do srdce, všichni lidé ho znají a mohou číst.
3 Je to očividné, že jste Kristovým listem, který jsme my vyhotovili. Není však napsán inkoustem, ale Duchem živého Boha, ne na deskách kamenných, ale na (jiných) deskách: v lidských srdcích.

[Responsory1]
R. Jak nadmíru veliká je tvá sladkost, Hospodine, 
* Jak ses ukryl před těmi, kdo se tě bojí!
V. A zdokonalil jsi ty, kteří v tebe doufají, Hospodine, před zraky synů lidských.
R. Jak ses ukryl před těmi, kdo se tě bojí!

[Lectio2]
!2 Cor 3:4-8
4  Takovou důvěru máme k Bohu skrze Krista,
5 ne že bychom sami sobě mohli něco přičítat, jako by to pocházelo od nás, ale když na něco stačíme, je to od Boha.
6 On nám také dal schopnost sloužit nové smlouvě, která nespočívá v liteře, ale v duchu. Neboť litera zabíjí, ale duch oživuje.
7 Jestliže služba Zákonu vyrytému literami na kamenech a vedoucí ke smrti byla spojena s takovým jasem, že se Israelité nemohli podívat Mojžíšovi do tváře pro záři ‒ třeba pomíjející ‒ která mu vycházela z obličeje,
8 jak teprve daleko skvělejší musí být služba Ducha!

[Responsory2]
R. Pomocníkem mým buď Bože; 
* Neopouštěj mě.
V. A neshlížej na mě s pohrdáním, Bože, můj zachránče.
R. Neopouštěj mě.

[Lectio3]
!2 Cor 3:9-14
9 Neboť jestliže služba vedoucí k odsouzení byla tak slavná, oč daleko více bude slávou překypovat služba vedoucí ke spravedlnosti!
10 A proto celou tu minulou slávu vůbec ani nejde slávou nazvat, když ji srovnáme s touto nynější nesmírnou slávou.
11 Když se tak slavně projevilo to, co je pomíjející, oč větší slávu má to, co je trvalé!
12 Když tedy máme takovou naději, vystupujeme s plnou jistotou.
13 Neděláme to jako Mojžíš: on si kladl na tvář roušku, aby Israelité nehleděli na to, jak ona pomíjející záře končí.
14 Ale oni zůstali tupí, protože až dodneška u nich trvá stejná rouška, když se čte Starý zákon, a není jim odhaleno, že přestává v Kristu.

[Responsory3]
R. Dobrořečit budu Hospodinu v každý čas; 
* Vždy bude v mých ústech jeho chvála.
V. V Hospodinu nechť se chlubí moje duše, ať to slyší tiší a radují se.
R. Vždy bude v mých ústech jeho chvála.
&Gloria
R. Vždy bude v mých ústech jeho chvála.
