[Officium]
pátku v šestém týdnu po Zjevení Páně

[Lectio1]
Čtení z listu svatého Apoštola Pavla Židům
!Žid 11:1-4
1 Víra je podstata toho, v co doufáme, je přesvědčení o věcech, které nevidíme.
2 Pro ni se našim předkům dostalo pochvaly.
3 Vírou poznáváme, že svět byl stvořen Božím slovem, takže to, co vidíme, nepovstalo z něčeho, co zde už bylo.
4 Vírou obětoval Ábel Bohu lepší oběť než Kain, a pro ni se mu dostalo svědectví, že je spravedlivý; sám Bůh to potvrdil při jeho obětních darech. I když pro ni umřel, stále ještě mluví.

[Lectio2]
!Žid 11:5-7
5 Pro svou víru Henoch neumřel, ale byl přenesen; zmizel, protože ho Bůh přenesl. Ještě předtím totiž, než byl přenesen, dostalo se mu osvědčení, že se zalíbil Bohu.
6 Bez víry se však Bohu nelze líbit; kdo chce přijít k němu, musí uvěřit, že Bůh je a odměňuje ty, kdo ho hledají.
7 Protože Noe věřil, když mu byly shůry oznámeny věci, které se měly stát teprve v budoucnosti, v Boží bázni připravil koráb na záchranu své rodiny. Tím pronesl nad světem rozsudek a stal se dědicem spravedlnosti, která pramení z víry.

[Lectio3]
!Žid 11:8-10
8 Protože Abrahám věřil, uposlechl Boží výzvy, aby se vystěhoval do země, kterou měl dostat v dědičné držení; vystěhoval se, ačkoli nevěděl, kam jde.
9 Víra ho vedla k tomu, aby se usadil v zaslíbené zemi jako cizinec, bydlel ve stanu, podobně jako Izák a Jakub, kterým se dostalo dědictvím stejného příslibu.
10 Čekal totiž na město s pevnými základy, které sám Bůh vystaví a založí.
