[Officium]
Epištola Římanům, kap. 9

[Lectio1]
Čtení z listu Svatého Apoštola Pavla Římanům
!Řím 9:1-5
1 Mluvím pravdu v Kristu, nelžu, a totéž mi dosvědčuje i svědomí osvícené Duchem svatým:
2 velký zármutek a neustálou bolest nosím v srdci.
3 Přál bych si totiž, abych já sám byl proklet, od Krista vzdálen, pro své bratry, s kterými jsem tělesně spřízněn.
4 Vždyť jsou to Izraelité, byli přijati za syny, Bůh s nimi bydlel, uzavřel s nimi smlouvu, dal jim zákonodárství, bohoslužbu i zaslíbení.
5 Jejich předkové jsou praotci israelského národa a od nich podle lidské přirozenosti pochází i Kristus. Bůh, který je nade všecko, buď velebený navěky! Amen.

[Lectio2]
!Řím 9:6-10
6 To však neznamená, že by slovo Boží přestalo proto platit. Neboť nejsou Israelité všichni, kdo od Israele pocházejí;
7 i když to jsou potomci Abrahámovi, nejsou všichni jeho děti, nýbrž jen 'z Isáka ti vzejde potomstvo'.
8 To znamená: ne všecky tvoje přirozené děti jsou také děti Boží, nýbrž jen ty, které se narodily na základě zaslíbení, jsou pokládány za pravé potomstvo.
9 A ono zaslíbení zní takto: 'V tomto čase napřesrok přijdu, a Sára bude mít syna'.
10 A bylo tomu tak nejen u ní, ale i u Rebeky. Měla děti s jedním a týmž mužem, s naším praotcem Izákem.

[Lectio3]
!Řím 9:11-16
11 Neboť děti se ještě ani nenarodily, ani ještě neudělaly nic dobrého ani špatného. Aby se však zdůraznila svoboda Božího rozhodnutí o vyvolení
12 nezávisle na skutcích, ale závislého na něm, který povolává, bylo jí Rebece řečeno: 'Starší bude sloužit mladšímu'.
13 Ve shodě s tím stojí v Písmu: 'Jakubovi jsem projevil svou lásku, Ezaua jsem si však nevšiml'.
14 Co tedy řekneme? Je to od Boha nespravedlivé? Naprosto ne!
15 Mojžíšovi řekl: 'Projevím svou přízeň, komu ji chci projevit, a slituji se nad tím, nad kým se chci slitovat'.
16 Nezávisí to tedy na tom, že někdo chce nebo že někdo běží; závisí to na Božím smilování.
