[Officium]
úterý v prvním týdnu po Oktávu Zmrtvýchvstání Páně

[Lectio1]
Čtení ze Skutků apoštolských
!Skutky 2:1-8
1 Když se završilo padesát dnů a nastal den Letnic, a všichni byli společně pohromadě.
2 Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali.
3 A ukázaly se jim jazyky jako z ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil jeden.
4 Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit cizími jazyky, jak jim Duch vnukal, aby promlouvali.
5 V Jerusalémě bydleli zbožní židé ze všech možných národů pod nebem.
6 Když se ten zvuk ozval, hodně lidí se sběhlo a byli ohromeni, protože každý z nich je slyšel, jak mluví jeho vlastní řečí.
7 Žasli, divili se a říkali: „Ti, co tak mluví, nejsou to všichni Galilejci?
8 Jak to tedy, že každý z nás slyší svou mateřštinu?

[Lectio2]
!Skutky 2:14-21
14 Tu vystoupil Petr s ostatními jedenácti Apoštoly a slavnostně k nim promluvil: „Židé a všichni jerusalémští obyvatelé, ať je vám to známo: pozorně vyslechněte mou řeč!
15 Tito lidé nejsou opilí, jak se domníváte, vždyť je teprve devět hodin dopoledne!
16 Ale to se splnilo, co řekl prorok Joel:
17 V posledních dnech, praví Bůh, 'vyliji ze svého Ducha na všechny lidi. Pak budou vaši synové a vaše dcery prorokovat, vaši mladí muži budou mít vidění, vaši starci dostanou ve snu zjevení.
18 Vyliji v těch dnech ze svého Ducha i na své služebníky a na své služebnice, a budou prorokovat.
19 A způsobím divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi: krev a oheň a sloupy dýmu.
20 Slunce se obrátí v temnotu a měsíc v krev, dříve než přijde veliký a slavný den Páně.
21 A každý, kdo bude vzývat jméno Páně, bude zachráněn.'

[Lectio3]
!Skutky 2:22-27
22 Israelité, poslyšte tato slova! Bůh vám dal svědectví o Ježíši Nazaretském mocnými činy, divy a znameními, které, jak víte, konal Bůh skrze něho mezi vámi.
23 A on byl vydán, jak to Bůh předem rozhodl a předpověděl, a vy jste ho rukama bezbožníků přibili na kříž a zabili.
24 Ale Bůh ho vzkřísil, zbavil bolestí smrti, protože nebylo možné, aby zůstal v její moci.
25 David přece o něm říká: 'Mám Pána před očima stále, je mi po pravici, abych se neviklal.
26 Proto se raduje mé srdce a můj jazyk jásá. Ano i mé tělo odpočine v naději,
27 neboť nevydáš mě podsvětí napospas, nedopustíš, aby tvůj Svatý podlehl porušení.

[Ant 2]
Půjdu před vámo * do Galileje, tam mě uvidíte, jak jsem vám řekl, alleluja, alleluja. 

[Ant 3]
Přilož svou ruku * a dotkni se míst po hřebech, alleluja; a nebuď už nevěřící, ale věřící, alleluja. 
