[Officium]
2. Neděle po Zmrtvýchvstání Páně

[Ant 1C]
Toto totiž bylo napsáno, * abyste uvěřili, že Ježíš je Kristus<i>, Boží Pomazaný</i>, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu, alleluja.

[Ant 1]
Já jsem * pastýř ovcí; já jsem cesta, pravda a život; já jsem dobrý pastýř, a znám své ovce, a mé ovce znají mne, alleluja, alleluja.

[Oratio]
Bože, jenž jsi v pokoře svého Syna pozvedl ležící svět; svým věřícím uděl radost, abys těm, které jsi vytrhl z pádů věčné smrti, dal radovati se v radostech věčných.
$Per eumdem

[Lectio1]
Čtení ze Skutků apoštolských
!Skutky 13:13-20
13 Pavlova družina odplula lodí z Pafu a přišla do Perge v Pamfýlii. Ale Jan se od nich odloučil a vrátil se do Jeruzaléma.
14 Oni však šli z Perge dál a dostali se do Antiochie v Pisídii. Tam šli v sobotu do synagógy a posadili se.
15 Když bylo skončeno čtení ze Zákona a Proroků, poslali k nim představení synagógy se vzkazem: „Bratři, můžete-li něco říci lidu pro povzbuzení, ujměte se slova!“
16 Pavel tedy vstal, pokynul rukou a začal mluvit: „Izraelité i vy, kteří se bojíte Boha, poslyšte!
17 Bůh tohoto israelského lidu si vyvolil naše praotce a učinil z onoho lidu za jeho pobytu v cizině, v Egyptě, velký národ. Odtamtud je pak mocným zásahem vyvedl
18 a během asi čtyřiceti let se o ně na poušti s láskou staral.
19 Potom vyhubil sedm národů v kananejské zemi a dal jim ji do vlastnictví,
20 a to trvalo kolem čtyři sta padesáti let. Potom jim dal soudce až do proroka Samuela.

[Lectio2]
!Skutky 13:21-25
21 Když pak žádali o krále, dal jim Bůh na čtyřicet let Kišova syna Saula z Benjamínova kmene.
22 Ale pak ho odstranil a povznesl za jejich krále Davida, o němž vydal pochvalné svědectví: 'Nalezl jsem Davida, Jesseova syna. Je to muž podle mého srdce. Ten vyplní všechno, co budu chtít.'
23 Z jeho potomstva Bůh podle zaslíbení vyvedl Israeli jako spasitele Ježíše.
24 Před jeho příchodem hlásal Jan všemu israelskému lidu křest obrácení.
25 Když Jan svůj úkol končil, říkal: 'Já nejsem ten, za koho mě pokládáte. Ale po mně přijde ten, kterému nejsem hoden zout opánky z nohou.'

[Lectio3]
!Skutky 13:26-33
26 Bratři, kteří pocházíte z Abrahámova rodu, i vy, kdo se bojíte Boha! Nám bylo posláno slovo o té spáse.
27 Obyvatelé Jerusaléma a jejich přední mužové však nepoznali, kdo Ježíš je. A když ho odsoudili, vyplnili tím jen to, co říkali proroci ‒ jak se to předčítá každou sobotu.
28 Ačkoli na něm nenašli nic, zač by zasluhoval smrt, žádali od Piláta, aby ho dal popravit.
29 Když dokonali všechno, co bylo o něm psáno, sňali ho z kříže a položili do hrobu.
30 Ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých.
31 On se pak po mnoho dní zjevoval těm, kdo zároveň s ním přišli z Galileje do Jeruzaléma; ti jsou nyní před lidem jeho svědky.
32 A my vám hlásáme radostnou zvěst, že ta zaslíbení, která Bůh dal našim otcům,
33 vyplnil na jejich dětech, na nás, když vzkřísil Ježíše. Tak je i psáno v druhém žalmu: 'Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.'

[Lectio4]
Řeč svatého Lva Papeže.
!Řeč 1. o Nanebevstoupení Páně.
Nejmilejší, tyto dny, které uplynuly mezi Zmrtvýchvstáním a Nanebevstoupením Páně, nepřešly jen tak nadarmo, ale byly v nich ustanoveny velké svátosti a odhalena velká tajemství. V těchto dnech byl odňat strach z kruté smrti a byla zvěstována nesmrtelnost nejen duše, ale i těla. V těchto dnech dechl Pán na Apoštoly a vlil jim Ducha Svatého. A svatého Apoštola Petra ustanovil nad všemi ostatními, svěřil mu klíče od nebeského království a péči o stádce Páně.

[Lectio5]
V těchto dnech se ke dvěma učedníkům na cestě připojil Pán jako jejich třetí společník a aby nás očistil od temnoty našich pochybností, pokáral je za jejich strach, obavy, a váhavost. Plamen víry pak zažehl v osvícených srdcích a ta, třebaže byla dříve vlažná, když jim Pán začal vykládat Písma, najednou zaplála. Když pak lámal chléb, otevřely se oči těch, kteří s ním jedli. Mnohem šťastněji se otevřely oči učedníkům, jimž byla ukázána oslava jejich přirozenosti skrze Pána, než oči prvním rodičům našeho rodu, skrze jejichž provinění přišlo na svět zmatení.

[Lectio6]
Však mezi těmito a dalšími zázraky, když učedníky sužovaly úzkostné myšlenky, a ukázal se Pán uprostřed nich a řekl „Pokoj vám;“ aby v jejich názorech nezůstalo to, co přemítali ve svých srdcích (mysleli si totiž, že vidí ducha, ne tělo), aby vyvrátil s pravdou nesouhlasející myšlenky, ukázal Pán pochybujícím rány kříže, které zůstaly na jeho rukou a nohou, a pozval je, aby si je důkladně prohlédli. Aby byly totiž uzdraveny rány v srdcích nevěřících, byly zachovány i rány, a to po hřebech i kopí, aby ne již v pochybné víře, ale s neochvějnou jistotou vyznávali, že lidská přirozenost, která předtím ležela v hrobě, obdrží trůn vedle Boha Otce.

[Lectio7]
Čtení svatého Evangelia podle Jana.
!Jan 10:11-16
Za onoho času řekl Ježíš Fariseům: „Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř dá svůj život za své ovce.“ A ostatní.
_
Homilie svatého Řehoře Papeže.
!Homilie 14. na Evangelia.
Nejdražší bratři, ve čtení z Evangelia jste slyšeli, co má býti vaším poučením, slyšeli jste však i varování. Hle, ten, který je dobrý ze své podstaty a nikoliv jen z určité vlastnosti, říká: „Já jsem dobrý pastýř.“ A poukázal na formu tohoto dobra, kterou máme i my napodobovat, když dodal: „Dobrý pastýř dá svůj život za své ovce.“ A sám učinil, co učil, sám předvedl, co přikázal. Dobrý pastýř položil život za své ovce, aby své tělo a krev proměnil ve svátost pro nás, a ovce, které vykoupil, nasytil pokrmem svého těla.

[Lectio8]
Tím, že pohrdnul smrtí, ukázal i nám cestu, kterou máme následovat. Postavil před nás formu, ve které i my máme býti odliti. Prvním naším úkolem je vydat své vnější věci za jeho ovce, posledním pak, pokud to bude nutné, podstoupit třeba i smrt za tyto jeho ovce. Od tohoto prvního malého úkolu se dojde až k poslednímu, velkému. Protože však duše, která nám dává život, je nesrovnatelně a mnohem lepší než pozemské statky, které navenek vlastníme, kdo by tyto statky nedal za ovce, když by za ně jinak měl dát svůj vlastní život?  (Mat. vi. 25.)

[Lectio9]
Avšak existují mnozí, kteří mají větší zalíbení v pozemských statcích než v ovcích, a právem tedy ztrácejí titul pastýře. O takových Pán hned dodává: „Avšak, vidí-li najatý člověk, který není pastýřem a jemuž ovce nepatří, přicházeti vlka, opouští ovce a utíká.“ (12.) Pán jej nenazývá pastýřem, ale najatým člověkem, neboť jeho ovce nepase z niterné lásky, ale za časnou mzdu. Najatý člověk je totiž ten, kdo sice zaujímá místo pastýře, ale nestará se o dobro duší; těší se z pozemských pohodlí, raduje se z poct čestného místa, pojídá časné zisky a má radost z úcty, která mu od lidí náleží.
&teDeum

[Capitulum Laudes]
!1 Petrův 2:21-22
v. Milovaní, Kristus trpěl za nás, a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích. On nezhřešil a nikdo od něho neslyšel nic neupřímného.
$Deo gratias

[Capitulum Sexta]
!1 Petrův 2:23-24
v. Vydal se totiž tomu, který jej soudil nespravedlivě. On sám na svém těle vynesl naše hříchy na dřevo <i>Kříže,</i> abychom byli mrtví hříchům a žili spravedlivě. Jeho ranami jste uzdraveni.
$Deo gratias

[Capitulum Nona]
!1 Petrův 2:25
v. Byli jste kdysi jako bludné ovce, ale nyní jste se vrátili k pastýři a střážci svých duší.
$Deo gratias

[Ant 3]
Já jsem * dobrý pastýř, já pasu své ovce, a pro své ovce dávám svůj život, alleluja.
