[Officium]
Patrocinii St. Joseph Confessoris Sponsi B.M.V. confessoris

[Ant Vespera]
Jakub pak * zplodil Josefa, muže Marie, z níž se narodil Ježíš, jenž se nazývá Kristus, alleluja.
Byl poslán * Anděl Gabriel od Boha do města v Galileji, jež se jmenuje Nazaret, k Panně zasnoubené muži, jenž se jmenoval Josef, alleluja.
Josef pak * vyšel z Galileje, z města Nazareta do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, alleluja.
A přišli ve spěchu, * a nalezli Marii, i Josefa, a Dítě položené v jeslích, alleluja.
A sám Ježíš, * již mu táhlo na třicátý rok, a byl považován za syna Josefova, alleluja.

[Versum 1]
V. Učinil jej pánem svého domu, alleluja.
R. A vládcem nad veškerým svým majetkem, alleluja.

[Ant 1]
Když byla zasnoubena * Matka Ježíšova, Maria, s Josefem, ještě než spolu začali bydlet, shledala, že je čeká dítě z Ducha svatého, alleluja.

[Oratio]
Bože, jenž jsi ve své nevýslovné prozřetelnosti ráčil vyvolit svatého Josefa za snoubence své přesvaté Rodičky; uděl, prosíme, aby ten, jejž jako ochránce ctíme na zemi, zasloužili si míti jako přímluvce v nebi;
$Qui vivis

[Invit]
Chvalme našeho Boha * V úctě k svatému Josefu, našemu ochránci, alleluja.

[Ant Matutinum]
Anděl Páně * se ve spánku zjevil Josefovi, a řekl: Vstaň, vezmi Chlapce a jeho Matku, a uprchni do Egypta, a zajisté tam buď, dokud ti neřeknu, alleluja.;;1
;;2
;;3
Anděl Páně * se ve spánku zjevil Josefovi, a řekl: Vstaň, vezmi Chlapce a jeho Matku, a jdi do země israelské; zemřeli již ti, kteří usilovali o život Chlapce, alleluja.;;4
;;5
;;8
Josef vstal, * vzal Chlapce a jeho Matku, a přišel do země israelské; a přebýval ve městě, které se nazývá Nazaret, alleluja.;;14
;;20
;;23

[Nocturn 1 Versum]
V. Budu vyznávat tvé jméno, alleluja.
R. Neboť ses stal mým pomocníkem a ochráncem, alleluja.

[Nocturn 2 Versum]
V. Shlédni s nebe, a pohleď, a navštiv tuto vinici, alleluja.
R. A obdělávej ji, alleluja.

[Nocturn 3 Versum]
V. Vzýval jsem Pána, Otce mého Pána, alleluja.
R. Aby mě neopustil v den soužení, alleluja.

[Lectio1]
Čtení z knihy Genesis
!Gen 39:1-6
1 Josef byl tedy odveden do Egypta a koupil jej Potifar, faraonův dvořan, velitel tělesné stráže, Egypťan. Koupil jej od Ismaelitů, kteří ho tam odvedli.
2 Ale Hospodin byl s Josefem, takže se mu všechno dařilo. Žil v domě svého egyptského pána.
3 A jeho pán viděl, že Hospodin je s ním a že všechno, co dělá, Hospodin provází zdarem.
4 Tak si Josef získal jeho přízeň a směl mu přisluhovat. Dokonce ho ustanovil správcem své domácnosti a svěřil mu do rukou všechen svůj majetek.
5 Hospodin kvůli Josefovi žehnal Egypťanovu domu a Boží požehnání bylo na všem, co měl, ať v domě či na poli.
6 Předal tedy Josefovi do správy všechno a nestaral se o nic ze svých záležitostí kromě jídla, které sám jedl. Josef byl krásný postavou i vzhledem.

[Responsory1]
R. Lid volal ke králi, a žádal potraviny;
* A on jim odpověděl: Jděte za Josefem, alleluja.
V. Naše záchrana je ve tvé ruce; jen na nás shlédni, a s radostí budeme sloužit králi.
R. A on jim odpověděl: Jděte za Josefem, alleluja.

[Lectio2]
!Gen 41:37-43
37 Faraonovi i jeho ministrům se ta řeč líbila.
38 Faraon jim řekl: „Najde se snad někdo jako tento muž, v němž je duch Boží?“
39 Pak řekl Josefovi: „Když ti Bůh oznámil všechny tyto věci, nikdo není schopnější a moudřejší než ty.
40 Budeš správcem mého domu a můj lid bude poslouchat tvé příkazy. Jenom trůnem tě budu převyšovat.“
41 Faraon oznámil Josefovi: „Tímto tě ustanovuji správcem celého Egypta.“
42 Sňal z ruky pečetní prsten a dal jej na ruku Josefovi. Oblékl mu roucho z jemné látky a vložil mu na šíji zlatý řetěz.
43 Dal mu svůj druhý vůz, aby v něm jezdil a aby před ním volali: „Na kolena!“ Tak ho ustanovil správcem celého Egypta.

[Responsory2]
R. Bůh mě učinil jako otce králova, a pána celého jeho domu.
* Povýšil mě, aby zachránil mnohé národy, alleluja.
V. Přijďte ke mně, a já vám dám všechno zboží Egypta, abyste jedli dřeň země.
R. Povýšil mě, aby zachránil mnohé národy, alleluja.

[Lectio3]
!Gen 41:44-49
44 Faraon řekl Josefovi: „Já jsem faraon. Nikdo v celém Egyptě nesmí pozvednout ruku či nohu, jedině na tvůj příkaz.“
45 Změnil Josefovi jméno na Safenat Paneach a dal mu za manželku Asenat, dceru ónského kněze Potifery. Tak byl Josef povýšen nad egyptskou zemí.
46 (Josefovi bylo třicet let, když stanul před egyptským králem, faraonem.) Když vyšel od faraona, začal projíždět celým Egyptem.
47 Země vynesla po sedm let přehojnou úrodu. Dal po dobu těch sedmi let shromažďovat veškeré potraviny, jež byly v Egyptě, a ukládat je ve městech. 
48 V každém městě uložil zásoby z okolních polí.
49 Josef nahromadil velké množství čistého zrní, jako mořského písku, až je přestal počítat, protože se už spočítat nedalo.

[Responsory3]
R. Nyní umírám šťastný, neboť jsem viděl tvou tvář, a živého tě opouštím. Nejsem zahanben tvým vzhledem;
* K tomu mi Hospodin ukázal tvé potomstvo, alleluja.
V. He That hath fed me from my youth up, bless the lads, and let my name be named on them.
R. K tomu mi Hospodin ukázal tvé potomstvo, alleluja.
&Gloria
R. K tomu mi Hospodin ukázal tvé potomstvo, alleluja.

[Lectio4]
Řeč svatého Bernardina Siennského.
!Řeč 1. o Svatém Josefovi.
Obecným pravidlem úplně všech milostí, kterých se dostává rozumné bytosti je to, že kdykoliv si božská milost někoho vyvolí, aby mu udělila nějakou konkrétní milosti, či k nějakému vznešenému stavu, daruje mu také všechny dary, které jsou oné osobě takto vyvolené a jejímu poslání potřebné, a takto ji milostmi hojně vyzdobí. Což se nanejvýš potvrzuje v přesvatém Josefovi, otci, který přijal za syna Pána Ježíše Krista, a pravém snoubenci Královny světa a Paní Andělské, kterého věčný Otec vyvolil jako věrného pěstouna a strážce svých největších pokladů, totiž svého Syna a Josefovy snoubenky; a tuto povinnost on nadevše věrně vykonával. A proto mu Hospodin řekl: „Služebníku dobrý a věrný, vstup do radosti svého Pána.“ (Mat. xxv. 21.)

[Responsory4]
R. Dal jsi mi ochranu své spásy, a tvá pravice mě pozvedla;
* Jsi můj ochránce, a roh mé spásy, a mé útočiště, alleluja.
V. Já jsem tvůj ochránce, a tvá odměna bude převeliká.
R. Jsi můj ochránce, a roh mé spásy, a mé útočiště, alleluja.

[Lectio5]
Pokud přirovnáš Josefa k celé Kristově Církvi, není právě on ten člověk vyvolený a výjimečný, skrze něhož a pod nímž byl Kristus řádně a čestně přiveden na tento svět? Pokud tedy Panně Matce dlužna jest celá Církev, neboť skrze ni byla hodna přijmouti Krista, pak tedy hned po ní dluží i Josefovi jedinečnou milost a úctu. On je totiž klíčem Starého Zákona, v němž důstojnost Patriarchů a Proroků obdržela slíbený plod. Proto on je z nich jediným, který také fyzicky obdržel to, co jim všem božský úradek přislíbil. Po zásluze byl tedy tomuto všemu předobrazem Patriarcha Josef, který zachoval obilí pro lid. Avšak svatý Josef, pěstoun Páně, jej předstihl, neboť Patriarcha Josef sice dal Egypťanům chléb tělesného života, avšak svatý Josef s velikou péčí vypěstoval všem vyvoleným chléb z nebes, který uděluje nebeský život.

[Responsory5]
R. Ustanoví své syny pod jeho ochranou, a pod jeho větvemi bude prodlévat; ochranu nalezne ve skrytu jeho od žáru;
* A spočine v jeho chvále, alleluja.
V. Doufejte v něho, veškeré shromáždění lidu, vylejte před ním svá srdce.
R. A spočine v jeho chvále, alleluja.

[Lectio6]
Zajisté není třeba pochybovat, že Kristus svému pěstounovi Josefovi tuto důvěru, úctu a nejvyšší důstojnost, kterou mu prokazoval, dokud žil na zemi lidským životem jako syn svému otci, neupřel ani v nebi, naopak ji spíše naplnil a dokonal. Proto zajisté nikoliv bez příčiny můžeme doplnit slova Páně: „vstup do radosti svého Pána.“ Takže, pokud radost věčné blaženosti vstoupí do srdce člověka, bylo by lepší, když mu Pán řekne: „vstup do radosti,“ aby mu bylo mysticky sděleno, že tato radost nebude pouze uvnitř něho, ale za všech stran jej obklopí a pohltí, a on se do ní ponoří jako do nekonečné hlubiny. Pamatuj tedy na nás, svatý Josefe, a modlitbou i prosbou se za nás přimlouvej u Syna, kterého jsi přijal za svého; avšak i Nejblahoslavenější Pannu, svou snoubenku, nám příznivě nakloň, neboť je matkou toho, jenž s Otcem a Duchem Svatým žije a kraluje po nekonečné věky. Amen.

[Responsory6]
R. Stanou-li proti mě vojenské stany, nebude se bát mé srdce;
* Pokud přede mnou vyvstane bitva, v to budu věřit, alleluja.
V. V tobě jsou mé chvalozpěvy navždy, neboť ty jsi silný pomocník.
R. Pokud přede mnou vyvstane bitva, v to budu věřit, alleluja.
&Gloria
R. Pokud přede mnou vyvstane bitva, v to budu věřit, alleluja.

[Lectio7]
Čtení svatého Evangelia podle Lukáše.
!Lukáš 3:21
Za onoho času, když chodil všechen lid, aby se dal pokřtít, a i Ježíš byl pokřtěn a modlil se, když v tom se otevřela nebesa. A ostatní.
_
Homilie svatého Augustina Biskupa.
!Kniha 2. O shodách v Evangeliu.
Je zřejmé, že když se píše: „Aby byl považován za syna Josefova,“ je tomu tak proto, aby lidé říkali, že se narodil z Josefa, stejně jako se rodí jiní lidé, a toto považovali za pravdu. Pokud někoho zneklidňuje, že jiné předky vypočítává Matouš, který vychází od Davida až k Josefovi, jiné pak Lukáš, který začíná od Josefa a jde zpět až k Davidovi, odpověď je snadná. Je třeba si uvědomit, že Josef měl dva otce: jednoho, který jej zrodil, a druhého, který jej přijal za vlastního. Adopce, tedy přijímání za vlastního, je totiž prastarý zvyk i u samotného lidu Božího, aby tak mohli přijmout za syny i ty, které sami nezrodili. Proto Lukáš nepovažuje za otce Josefova toho, který jej zrodil, ale toho, který jej přijal za svého, uvádí jej ve svém Evangeliu, a jeho předky připomíná v dalších verších, dokud nedojde k Davidovi.

[Responsory7]
R. Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou snoubenku; neboť dítě, které se z ní narodí, pochází z Ducha Svatého; porodí totiž syna;
* A nazveš jeho jméno Ježíš, alleluja.
V. On totiž spasí svůj lid od jeho hříchů.
R. A nazveš jeho jméno Ježíš, alleluja.

[Lectio8]
Pokud je to však důležité, oba Evangelisté říkají pravdu, i Matouš i Lukáš, kdy jeden považuje za původ otce toho, který jej zrodil; ten druhý pak toho, který Josefa přijal za vlastního. Komu však spíše uvěříme, když píše o původu adoptovaného, než tomu, kdo nechtěl napsat, že jej zrodil ten, koho uvedl jako jeho otce? Matouš totiž praví: (i. 2) „Abrahám zrodil Isáka, Isák zrodil Jákoba,“ a toto slovo, totiž „zrodil,“ používá i nadále, dokud naposled neřekne „Jákob pak zrodil Josefa;“ tím dostatečně jasně vyjádřil, že původ všech předků dovedl až k tomu, který Josefa zrodil a nikoliv k tomu, který jej přijal za svého.

[Responsory8]
R. Vstaň, vezmi Chlapce a jeho Matku, a uprchni do Egypta;
* A zajisté tam buď, dokud ti neřeknu, alleluja.
V. Aby se naplnilo, co Hospodin řekl skrze Proroka těmito slovy: Z Egypta jsem povolal svého Syna.
R. A zajisté tam buď, dokud ti neřeknu, alleluja.
&Gloria
R. A zajisté tam buď, dokud ti neřeknu, alleluja.

[Lectio9]
Avšak pokud zase Lukáš říká, že Josefa zrodil Heli (pozn. Lukáš píše, že Josef byl syn Heliův, nepoužívá slovo zrodil), ani v tomto případě nás to slovo nemusí zneklidňovat, že bychom věřili něčemu jinému, když podle jednoho Evangelisty byl tím, kdo ho zrodil, podle jiného otcem, který jej přijal za svého. Není totiž vůbec nesmyslné, pokud někdo říká, že pokud někdo přijme chlapce za svého syna, zrodil jej tak nikoliv podle těla, ale v lásce. A opravdu, také nás, když nám Bůh dal moc stát se božími dětmi, nezrodil nás ze své přirozenosti a podstaty jako svého jediného Syna, ale v lásce nás přijal za vlastní.
&teDeum

[Capitulum Laudes]
!Gen 49:26
v. Požehnání tvého otce, větší než požehnání mých předků, dokud nepřijde Touha věčných pahorků; ať sestoupí na hlavu Josefovu, na témě vyvoleného - Nazarejce - mezi svými bratry.
$Deo gratias

[Versum 2]
V. Dal jsi mi ochranu své spásy, alleluja.
R. A tvá pravice mě podpírá, alleluja.

[Ant 2]
Josefe, synu Davidův, * neboj se přijmout Marii za svou snoubenku; dítě, které se z ní narodí, je z Ducha Svatého, alleluja.

[Lectio Prima]
!Gen 49:22
v. Josef je plodný výhonek, plodný strom nad pramenem, jeho větve visí pres ohradu.

[Responsory Breve Tertia]
R.br. Ustanovil jej pánem svého domu. Alleluja, Alleluja.
R. Ustanovil jej pánem svého domu. Alleluja, Alleluja.
V. A vládcem nad veškerým svým majetkem.
R. Alleluja, Alleluja.
&Gloria
R. Ustanovil jej pánem svého domu. Alleluja, Alleluja.

[Capitulum Sexta]
!Gen 49:25
v. Bůh tvého otce bude tvým pomocníkem, a Všemohoucí ti bude dobrořečit požehnáními z nebe nad námi.
$Deo gratias

[Responsory Breve Sexta]
R.br. Budu vyznávat tvé jméno. * Alleluja, Alleluja.
R. Budu vyznávat tvé jméno. * Alleluja, Alleluja.
V. Neboť ses stal mým pomocníkem a ochráncem.
R. Alleluja, Alleluja.
&Gloria
R. Budu vyznávat tvé jméno. * Alleluja, Alleluja.

[Versum Sexta]
V. Spravedlivý poroste jako lilie, alleluja.
R. A kvést bude navěky před Hospodinem, alleluja.

[Capitulum Nona]
!Gen 49:22
v. Josef je plodný výhonek, plodný strom nad pramenem, jeho větve visí pres ohradu.
$Deo gratias

[Responsory Breve Nona]
R.br. Spravedlivý poroste jako lilie. * Alleluja, Alleluja.
R. Spravedlivý poroste jako lilie. * Alleluja, Alleluja.
V. A kvést bude navěky před Hospodinem.
R. Alleluja, Alleluja.
&Gloria
R. Spravedlivý poroste jako lilie. * Alleluja, Alleluja.

[Versum Nona]
V. Zasazeni v domě Hospodinově, alleluja.
R. V nádvořích domu našeho Boha, alleluja.

[Versum 3]
V. Ve stínu toho, jejž jsem si zamilovala, jsem seděla, alleluja.
R. A jeho plod je sladký mému hrdlu, alleluja.

[Ant 3]
Synu, proč jsi nám to takto udělal? * Hle, tvůj otec a já jsme tě v bolestech hledali, alleluja.
