[Officium]
3. Neděle po Zmrtvýchvstání Páně

[Ant 1]
Už jen krátký čas, * a neuvidíte mě, praví Pán; a opět krátký čas, a uvidíte mě, neboť odcházím k Otci, alleluja, alleluja.

[Ant 1 Cist]
Mám ještě jiné ovce, * které nejsou z tohoto ovčince; a je třeba, abych je přivedl, aby slyšely můj hlas, a byl už jen jeden ovčinec a jeden pastýř, alleluja.

[Oratio]
Bože, jenž bloudícím ukazuješ světlo své pravdy, aby se mohli vrátit na cestu spravedlnosti; dej všem, kteří se považují za Kristovy následovníky, aby zavrhli to, co je tomuto jménu nepřátelské, a následovali to, co je vhodné.
$Per Dominum

[Commemoratio] (nisi rubrica cisterciensis)
!Připomínka Oktávu sv. Josefa
@Tempora/Pasc2-3:Oratio

[Lectio1]
Začátek knihy Zjevení svatého Apoštola Jana
!Zjevení 1:1-6
1 Zjevení Ježíše Krista, jež mu Bůh udělil, aby svým služebníkům ukázal, co se musí vbrzku stát; on to prostřednictvím svého Anděla naznačil svému služebníku Janovi.
2 A ten slavnostně prohlašuje, že všecko to, co viděl, řekl Bůh a dosvědčil Ježíš Kristus.
3 Blaze předčitateli i posluchačům tohoto proroctví, kteří zachovávají, co je v něm psáno, protože ta doba je už blízko.
4 Jan sedmi církevním obcím v Asii: milost vám a pokoj od toho, který je, který byl a který přijde, a od sedmi duchů před jeho trůnem
5 a od Ježíše Krista, svědka hodného víry, prvorozeného z mrtvých a vládce nad pozemskými králi. Tomu, který nás miluje, který nás svou krví zbavil hříchů
6 a udělal z nás královský národ a kněze Boha, svého Otce, tomu buď sláva a vláda na věčné věky! Amen.

[Responsory1]
R. Hoden jsi, Pane, přijmout knihu, a otevřít její pečeti; neboť jsi byl zabit, a vykoupil jsi nás Bohu,
* Svou krví, alleluja.
V. Učinil jsi nás pro našeho Boha královstvím a kněžstvem.
R. Svou krví, alleluja.

[Lectio2]
!Zjevení 1:7-11
7 Hle, přichází v oblacích! Každé oko ho uvidí, i ti, kdo ho probodli, a budou pro něj naříkat všechna pokolení na zemi. Ano, amen.
8 Já jsem alfa i omega, praví Pán Bůh, který je, který byl a který přijde, Vševládný.
9 Já, Jan, váš bratr, účastník vašich soužení, Království i trpělivosti v Ježíši, dostal jsem se pro hlásání Božího slova a pro svědectví o Ježíšovi na ostrov, který se jmenuje Patmos.
10 A jednou v den Páně jsem upadl do vytržení a uslyšel jsem za sebou mocný hlas jako zvuk polnice:
11 „Své zjevení napiš do knihy a pošli sedmi církevním obcím: do Efesu, do Smyrny, do Pergama, do Tyatir, do Sard, do Filadelfie a do Laodiceje.“

[Responsory2]
R. Já jako vinný kmen jsem přinesla plody sladké vůně, alleluja.
* Pojďte ke mně všichni, kdo po mně toužíte, a naplňte se mými plody, alleluja, alleluja.
V. Ve mně je veškerá milost cesty i pravdy, ve mně je veškerá naděje života a ctnosti.
R. Pojďte ke mně všichni, kdo po mně toužíte, a naplňte se mými plody, alleluja, alleluja.

[Lectio3]
!Zjevení 1:12-19
12 Obrátil jsem se, abych se podíval po tom hlase, který ke mně mluvil. A když jsem se obrátil, uviděl jsem sedm zlatých svícnů
13 a uprostřed těch svícnů postavu podobnou Synu člověka, oblečenou do řízy a přepásanou na prsou zlatým pásem.
14 Jeho hlava a vlasy byly bělostné jako sněhobílá vlna, jeho oči jako ohnivý plamen,
15 jeho nohy jako z mosazi rozžhavené v peci, jeho hlas jako hukot množství vod.
16 V pravé ruce držel sedm hvězd, z úst mu vycházel ostrý dvojsečný meč a jeho tvář zářila jako slunce v plné své síle.
17 Když jsem ho uviděl, padl jsem mu k nohám jako mrtvý. On na mě položil pravici a řekl: „Nic se neboj. Já jsem První i Poslední,
18 Živý. Byl jsem mrtev, a hle ‒ jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí.
19 Napiš tedy své vidění: nynější i to, které přijde později.

[Responsory3]
R. Zaslechl jsem hlas z nebe, jako hlas mocného hromu, alleluja; Bůh náš bude vládnout navěky, alleluja;
* Neboť nastala spása, a ctnost, a moc jeho Pomazaného, alleluja, alleluja.
V. A vyšel hlas od trůnu, řka: Vzdejte chválu našemu Bohu, všichni jeho Svatí, a vy, kdo se bojíte Boha, maličcí i velcí.
R. Neboť nastala spása, a ctnost, a moc jeho Pomazaného, alleluja, alleluja.
&Gloria
R. Neboť nastala spása, a ctnost, a moc jeho Pomazaného, alleluja, alleluja.

[Lectio4]
Řeč svatého Augustina Biskupa.
!Řeč 147. o Liturgických dobách.
V těchto svatých dnech věnovaných Zmrtvýchvstání Páně, rozmlouvejme, jak jen můžeme, dá-li On, o vzkříšení těla. Tomuto totiž věříme: tento dar nám byl přislíben v těle našeho Pána Ježíše Krista a on nám také šel příkladem. Jak na konci slíbil, chtěl nám jej totiž nejen předpovědět, ale také ukázat. Totiž ti, kteří s ním tehdy byli, se zalekli, když jej spatřili, a mysleli si, že vidí ducha. Pak ale poznali, že jeho tělo je skutečné, z masa a kostí. Nemluvil totiž pouze slovy k jejich uším, ale také krásou k jejich očím. Málo by totiž bylo, že se ukázal, aby jej viděli, pokud by jim také nenabídl, aby se jej dotkli svýma rukama.

[Responsory4]
R. Promluvil ke mně jeden ze sedmi Andělů, a řekl: Pojď, ukážu ti novomanželku, nevěstu Beránkovu.
* A viděl jsem Jerusalém sestupující z nebe, ozdobený svými šperky, alleluja, alleluja, alleluja.
V. A vynesl mě v duchu na velikou a vysokou horu.
R. A viděl jsem Jerusalém sestupující z nebe, ozdobený svými šperky, alleluja, alleluja, alleluja.

[Lectio5]
Řekl totiž: „Proč se děsíte a proč vaše srdce napadají takové myšlenky?“ Mysleli si totiž, že vidí ducha. „Proč se děsíte,“ pravil, „a proč vaše srdce napadají takové myšlenky? Pohleďte na mé ruce i mé nohy! Dotkněte se mě a vizte! Vždyť duch nemá maso ani kosti, které vidíte na mně.“ Tomuto jasnému důkazu však lidé nevěřili. Co však jiného dokážou činit lidé, kteří znají jen to, co je lidské, a tak nedůvěřují Bohu ve věcech božských? Pán je totiž Bůh, oni jsou lidé. Avšak Bůh zná myšlenky lidí a ví, jak jsou nicotné.

[Responsory5]
R. Uslyšel jsem hlas z nebe mnoha Andělů, kteří pravili:
* Bojte se Hospodina, a dejte mu slávu, a klanějte se tomu, který stvořil nebe i zemi, moře a prameny vod, alleluja, alleluja.
V. Uviděl jsem silného Anděla Božího, kterak letěl prostředkem nebes, a velikým hlasem volal:
R. Bojte se Hospodina, a dejte mu slávu, a klanějte se tomu, který stvořil nebe i zemi, moře a prameny vod, alleluja, alleluja.
&Gloria
R. Bojte se Hospodina, a dejte mu slávu, a klanějte se tomu, který stvořil nebe i zemi, moře a prameny vod, alleluja, alleluja.

[Lectio6]
Jediný způsob poznání v tělesném člověku je zvyklost vnímání. Co jsou zvyklí vídat, tomu věří. Na co zvyklí nejsou, tomu nevěří. Bůh však činí zázraky vzdálené našim zvyklostem, neboť je Bůh. Větším zázrakem totiž je, že se rodí tolik lidí, kteří předtím nebyli, než že nemnozí z těch, kteří byli, vstanou z mrtvých. A přece nikomu nepřijde na mysl, jak velké zázraky to jsou, neboť ustavičným opakováním zevšedněly. Kristus vstal z mrtvých, dokonáno jest. Byl tělem z masa a kostí, visel na kříži, vypustil duši a tělo bylo položeno do hrobu. Ukázal je opět živé ten, který v něm žil. A proč se divíme? Proč nevěříme? Neboť je to Bůh, který tak učinil.

[Responsory6]
R. Když přichází z Libanonu, jak krásnou se stala, alleluja:
* I vůně jejích oděvů je nade všechny vůně, alleluja, alleluja.
V. Tekoucí plástev jsou její rty, med a mléko jsou pod jejím jazykem.
R. I vůně jejích oděvů je nade všechny vůně, alleluja, alleluja.
&Gloria
R. I vůně jejích oděvů je nade všechny vůně, alleluja, alleluja.

[Lectio7]
Čtení svatého Evangelia podle Jana.
!Jan 16:16-22
Za onoho času řekl Ježíš svým učedníkům: „Maličko a již mě neuvidíte; a opět maličko a uzříte mě: neboť jdu k Otci.“ A ostatní.
_
Homilie svatého Augustini Biskupa.
!Pojednání 101. na Janovo Evangel.
Ono „maličko“ je celý tento čas, kterým prochází tento svět. Proto říká opět tento Evangelista ve své Epištole (ii. 18): „Nastala poslední hodina.“ A proto ještě přidává: „Neboť odcházím k Otci,“ což náleží k předchozí větě, ve které praví: „Maličko a již mě neuvidíte.“ Ne tedy k té následující, kde praví: „A opět maličko a uzříte mě.“ Věděl, že jakmile odejde k Otci, už jej učedníci nespatří. Avšak Pán toto neřekl proto, že věděl, že zemře, a dokud opět nevstane z mrtvých, sejde jim z očí. Ale právě proto, že věděl, že půjde k Otci, což učinil poté, co vstal z mrtvých, přebýval s učedníky čtyřicet dnů a pak vystoupil na nebe.

[Responsory7]
R. Zpíval lid israelský, alleluja; a veškeré množství Jakubovo pělo náležitě:
* A David spolu se zpěváky hrál na citeru v domě Hospodinově, a chvály pěl Bohu, alleluja, alleluja.
V. Zasvěceni tedy byli kněží i levité; a veškerý Israel vynesl Hospodinovu archu úmluvy za jásotu.
R. A David spolu se zpěváky hrál na citeru v domě Hospodinově, a chvály pěl Bohu, alleluja, alleluja.
&Gloria
R. A David spolu se zpěváky hrál na citeru v domě Hospodinově, a chvály pěl Bohu, alleluja, alleluja.

[Lectio8]
Řekl jim tedy: „Maličko a již mě neuvidíte,“ ještě když jej v tělesné podobě mohli vídat, neboť věděl, že půjde k Otci, a že jej ve smrtelném těle takto již neuvidí, jak jej ještě viděli, když jim říkal tato slova. To, co však dodal: „A opět maličko a uzříte mě,“ slíbil celé Církvi, stejně jako nám všem slíbil: „Hle, já jsem s vámi až do konce světa.“ (Mat. xxviii. 20.) Pán zajisté neporuší svůj slib. Maličko, a uvidíme jej. Tam, kde již nic nebudeme žádat, na nic se nebudeme ptát, neboť nezbude nic, po čem bychom mohli toužit, nebude již nic skryté, co bychom mohli hledat.

[Responsory8]
R. Váš smutek, alleluja,
* Se obrátí v radost, alleluja, alleluja.
V. Svět se sice bude radovat, vy však budete smutní, ale váš smutek.
R. Se obrátí v radost, alleluja, alleluja.
&Gloria
R. Se obrátí v radost, alleluja, alleluja.

[Lectio9]
Toto „maličko“ se nám zdá dlouhé, neboť ještě probíhá. Až však skončí, tehdy pocítíme, že to opravdu bylo jen „maličko.“ Naše radost však není taková, jakou má svět, o němž bylo řečeno: „Svět se však bude radovat.“  Nebuďme tedy smutní ze zrození této touhy bez radosti. Ale, jak praví Apoštol (Řím. xii. 12): „V naději se radujte, v soužení buďte trpěliví.“ Neboť i samotná rodička, k níž jsme přirovnáváni, se více raduje z přicházejícího potomka, než by byla smutná z přítomné bolesti. Avšak konec této řeči má být takový, mají totiž převelice obtížnou otázku, jež následuje; nelze ji však zkrácením omezit, aby se dala snáze - pokud by Pán chtěl - vysvětlit. 
&teDeum

[Capitulum Laudes]
!1 Pet 2:11
v. Milovaní, jako cizince a přistěhovalce vás napomínám: zdržujte se tělesných žádostí, protože ony bojují proti duši.
$Deo gratias

[Capitulum Sexta]
!1 Pet 2:13-14
v. Kvůli Pánu se podřizujte každému lidskému zřízení: ať už je to král jako svrchovaný vládce, nebo místodržitelé, kteří jsou od něho posíláni trestat zločince a vyznamenávat ty, kdo jednají správně.
$Deo gratias

[Capitulum Nona]
!1 Pet 2:18-19
v. Vy, kdo sloužíte, poslouchejte s všemožnou (povinnou) úctou své pány, a to nejen dobré a mírné, ale i tvrdé. Neboť to je zásluha, jestliže někdo snáší špatné zacházení a trpí nezaslouženě s vědomím, že to od něho Bůh žádá.
$Deo gratias

[Ant 3]
Amen pravím vám, * že vy budete plakat a naříkat, zatímco svět se bude radovat, vy sice budete smutní, ale váš smutek se obrátí v jásot, alleluja.
