[Officium]
4. Neděle po Zmrtvýchvstání Páně

[Ant 1]
Odcházím k tomu, * který mě poslal; a nikdo z vás se mě neptá: Kam jdeš? Alleluja, Alleluja.

[Oratio]
Bože, jenž mysli svých věřících podmaňuješ jedné vůli; dej svým národům milovat to, co přikazuješ, a toužit po tom, co slibuješ; aby uprostřed nestálostí světa byla naše srdce upřena tam, kde jsou pravé radosti.
$Per Dominum

[Lectio1]
Začátek všeobecného listu svatého Apoštola Jakuba
!Jakub 1:1-6
1 Jakub, služebník Boha a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti kmenům rozptýleným v cizině.
2 Velmi se z toho radujte, moji bratři, když se octnete ve všelijakých zkouškách.
3 Víte, že zkouška vaší víry vede k vytrvalosti.
4 S vytrvalostí ať je spojeno dílo dokonalé, abyste byli dokonalí, nic vám nescházelo a v ničem abyste nezůstávali pozadu.
5 Když je někdo z vás pozadu v moudrosti, ať prosí Boha, a bude mu dána, protože (Bůh) všem dává štědře a bez vyčítání.
6 Jen ať prosí s důvěrou a vůbec nepochybuje!

[Responsory1]
R. Jestliže na tebe zapomenu, alleluja, ať má pravice zapomene na mě.
* Ať se mi přilepí jazyk k patru, pokud na tebe nevzpomenu, alleluja, alleluja.
V. Při řekách babylonských, tam jsme sedávali a plakávali, když jsme vzpomínali na tebe, Sióne.
R. Ať se mi přilepí jazyk k patru, pokud na tebe nevzpomenu, alleluja, alleluja.

[Lectio2]
!Jakub 1:6-11
6 Neboť kdo pochybuje, podobá se mořskému vlnobití: vítr jím zmítá sem a tam.
7 Takový člověk se nesmí domnívat, že něco od Pána dostane.
8 Je to muž obojaký, nestálý ve všem svém počínání.
9 Když je některý bratr v nízkém postavení, ať je hrdý na svou vznešenost,
10 a bohatý zase na svou nízkost, protože pomine jako květ trávy:
11 vyjde palčivé slunce a sežehne trávu, její květ opadne, a je po celé její kráse. Tak vezme za své i všecko to, co bohatý člověk podniká.

[Responsory2]
R. Uzřely tě vody, Bože, uzřely tě vody, a dostaly strach.
* Hlas množství vod vydala oblaka, alleluja, alleluja, alleluja.
V. Tvé blesky osvětlily okrsek zemský, uzřela tě země a zatřásla se.
R. Hlas množství vod vydala oblaka, alleluja, alleluja, alleluja.

[Lectio3]
!Jakub 1:12-16
12 Blaze muži, který ve zkouškách vydrží. Když se osvědčí, dostane za odměnu život, jak to (Pán) slíbil těm, kdo ho milují.
13 Když je někdo pokoušen, ať neříká: „To mě pokouší Bůh!“ Jako je nemožné, aby byl Bůh pokoušen ke zlému, tak ani on sám nikoho nepokouší.
14 Když je člověk pokoušen, vábí ho a svádí jeho vlastní žádostivost.
15 Ta žádostivost pak počne a porodí hřích, a když je hřích spáchán, porodí smrt.
16 Nedejte se klamat, moji milovaní bratři.

[Responsory3]
R. Budu vyprávět o tvém jménu svým bratřím, alleluja.
* Uprostřed shromáždění Církve tě budu chválit, alleluja, alleluja.
V. Vyznávat tě budu mezi lidmi, Hospodine, a chválu ti pět mezi pohanskými Národy.
R. Uprostřed shromáždění Církve tě budu chválit, alleluja, alleluja.
&Gloria
R. Uprostřed shromáždění Církve tě budu chválit, alleluja, alleluja.

[Lectio4]
Z Pojednání svatého Cypriána Biskupa a Mučedníka o dobru trpělivosti.
!Řeč 3. Začátek.
Pokud mám mluvit o trpělivosti, milovaní bratři, a vykládat její užitečnost a výhody, odkud bych lépe začal, než od toho, co nyní k sluchu vaší trpělivosti považuji za nutné; je-li snad i právě to, co slyšíte a učíte se, můžete udělat bez trpělivosti? Tehdy se se totiž účinně pozná řeč i její spásonosný význam, pokud trpělivě posloucháme to, co se chceme naučit. Nenacházím také, nejmilovanější bratři, mezi ostatními cestami nebeského učení jiných cest, skrze něž máme naději dosáhnouti božské odměny, a které, pokud následujeme svou víru, dokážou určit, co je pro život větší nebo užitečnější, či co je větší ke slávě, a které, pokud po nich budeme kráčet jako lidé, kteří se v bázni a oddanosti snaží poslouchat přikázání Páně, ve vytrvalosti a naprosté poslušnosti, nás dovedou ke spáse. Pokud po této cestě budou kráčet pohanští Filosofové, také dojdou užitku: avšak kde je falešná nauka, tam je vytrvalost zbytečná. Jak by tedy mohl být moudrý či vytrvalý ten, kdo nezná ani moudrost, ani vytrvalost Boží?

[Responsory4]
R. V shromážděních Církve dobrořečte Bohu, alleluja.
* Hospodinu vy od pramenů Israele, alleluja, alleluja.
V. Chvalozpěv pějte jeho jménu, dejte slávu jeho chvále.
R. Hospodinu vy od pramenů Israele, alleluja, alleluja.

[Lectio5]
My však, nejmilovanější bratři, jsme Filosofy nikoliv slovy, nýbrž skutky; dáváme přednost nikoliv oděvu moudrosti, ale pravdě: své ctnosti známe, nevychloubáme se však jimi: nemluvíme vznešeně, ale žijeme jako služebníci Boží v úctě k němu: vytrvalost, které nás učí nebeské nauky, pak projevujeme v duchovní poslušnosti. Máme totiž s Bohem tuto ctnost společnou: v ní má svůj počátek vytrvalost, v ní začíná její sláva a důstojnost. Počátek a velikost vytrvalosti má svůj původ v Bohu. Člověk by měl milovat to, co je Bohu drahé. Dobro, jež miluje Bůh, schvaluje božská Vznešenost. Pokud je nám tedy Ježíš Pánem a Bůh Otcem, následujme vytrvalost Páně i Otcovu: neboť jako služebníkům nám náleží býti poslušnými, a jako synům se nesluší, abychom se zřekli se svého dědictví.

[Responsory5]
R. Celým svým srdcem, alleluja, jsem tě hledal, alleluja.
* Neodnímej mi svá přikázání, alleluja, alleluja.
V. Požehnaný jsi ty, Hospodine, nauč mě své spravedlnosti.
R. Neodnímej mi svá přikázání, alleluja, alleluja.

[Lectio6]
Vytrvalost je to, co nás poroučí Bohu i pro něj zachovává: ona je tou, která mírní hněv, drží jazyk na uzdě, která ovládá mysl, chrání mír, zachovává kázeň, láme nápor vášní, uklidňuje sílu vzrušení, hasí zápal hněvu, omezuje moc bohatých, obrací bezmocnost chudých, ochraňuje pannám svatou neporušenost, vdovám nesnadnou čistotu, zasnoubeným a manželům společnou lásku: dává lidem pokoru v úspěších, sílu v nesnázích, mírnost v bezpráví a urážkách: učí ublíženým rychle odpouštět a pokud jsi sám ublížil, pak dlouze a mnoho o odpuštění prosit: bojuje v pokušení, snáší pronásledování, dává konec utrpení a mučení. Vytrvalost je tou, která staví pevné základy naší víry. 	

[Responsory6]
R. Píseň nám zazpívejte, alleluja.
* Jak bychom mohli zpívat píseň Hospodinovu v zemi cizí? alleluja, alleluja.
V. Tam se nás dotazovali ti, kteří nás zajali, na slova písní.
R. Jak bychom mohli zpívat píseň Hospodinovu v zemi cizí? alleluja, alleluja.
&Gloria
R. Jak bychom mohli zpívat píseň Hospodinovu v zemi cizí? alleluja, alleluja.

[Lectio7]
Čtení svatého Evangelia podle Jana.
!Jan 16:5-14
Za onoho času řekl Ježíš svým učedníkům: „Odcházím k tomu, který mě poslal a nikdo z vás se mě neptá: Kam jdeš?“ A ostatní.
_
Homilie svatého Augustina Biskupa.
!Pojednání 94. na Janovo Evangelium
Když Pán Ježíš předpovídal svým učedníkům pronásledování, která měli trpět po jeho odchodu, dodal také toto: „Tyto věci jsem vám na začátku neřekl, neboť jsem byl s vámi: nyní však odcházím k tomu, který mě poslal.“ Zde je tedy třeba se nejprve podívat, zda jim opravdu neříkal o budoucích pronásledování již dříve. Avšak ostatní tři Evangelisté dostatečně ukazují, že o nich mluvil ještě než odešli k poslední večeři: a když proběhla, podle Janova Evangelia řekl Pán toto: „Tyto věci jsem vám na začátku neřekl, neboť jsem byl s vámi.“

[Responsory7]
R. Bože, píseň novou ti zazpívám, alleluja.
* S doprovodem desetistrunné harfy ti budu pět chválu, alleluja, alleluja.
V. Bůh můj jsi ty, a já tě vyznávám; Bůh můj jsi ty, a já tě vyvyšuji.
R. S doprovodem desetistrunné harfy ti budu pět chválu, alleluja, alleluja.

[Lectio8]
Nevyřeší se snad tato otázka tím, že i ostatní Evangelisté o Pánu psali, že se blíží jeho utrpení, když toto řekl? Ne tedy na začátku, když s nimi byl: neboť právě když odcházel a zrovna měl odejít k Otci, tak toto řekl. A proto také podle ostatních Evangelistů je tedy pravda to, co je zde řečeno: „Tyto věci jsem vám však na začátku neřekl.“ Avšak co uděláme s důvěryhod­ností Evangelia podle Matouše, který jim toto připomíná nejen když již nastala Pascha a Pán měl spolu s učedníky večeřet a již se blížilo jeho utrpení, ale také dodává, že jim to na začátku neříkal; když nejprve vyjmenuje všech dvanáct Apoštolů, a posílá je konat božské skutky?	(Mat. x. 17-42.)

[Responsory8]
R. Dobré je vyznávát Hospodina, alleluja.
* A pět mu chválu, alleluja.
V. S doprovodem desetistrunné harfy, zpěvem i s citerou.
R. A pět mu chválu, alleluja.
&Gloria
R. A pět mu chválu, alleluja.

[Lectio9]
Co jiného tedy mělo znamenat, když zde říká: „Tyto věci jsem vám však na začátku neřekl, neboť jsem byl s vámi,“ než že to, co zde řekl o Duchu svatém, který na ně měl sestoupit, aby vydal svědectví, když měli trpět tyto zlé věci, (xv. 26, 27) že všechno toto jim na začátku neřekl, neboť byl s nimi? Tento utěšitel či přímluvce (obě slova jsou překladem řeckého slova Παράκλητος), byl tedy nezbytný až po Kristově odchodu: a proto o něm nemluvil na začátku, když s nimi byl, neboť byli utěšováni jeho přítomností.	
&teDeum

[Capitulum Laudes]
!Jakub 1:17
v. Milovaní, každý dobrý úděl, každý dokonalý dar přichází shora, sestupuje od Otce světel, u něhož není změna ani ztemnění, (jaké je působeno u hvězd) otáčením.
$Deo gratias

[Capitulum Sexta]
!Jakub 1:19-20
v. Pamatujte si toto, moji milovaní bratři: člověk má být čilý, když něčemu naslouchá, ale váhavý než začne mluvit nebo než se rozzlobí. Když se totiž člověk rozzlobí, nedělá, co je před Bohem spravedlivé.
$Deo gratias

[Capitulum Nona]
!Jakub 1:21
v. Proto odložte všechno, co je špatné, všechno, v čem se zlo dere dopředu, a v tichosti buďte vnímaví pro slovo, které do vás bylo vloženo jako semeno a může zachránit vaši duši.
$Deo gratias

[Ant 3]
Odcházím k tomu, * který mě poslal; ale protože jsem vám to řekl, smutek naplnil vaše srdce, alleluja.
