[Officium]
Nanebevstoupení Páně

[Rule]
Psalmi Dominica
Antiphonas horas
9 Lectiones
Duplex
Doxology=Asc
Psalm5 vespera=116
No Commemoration

[Ant Vespera]
Muži Galilejští, * proč hledíte k nebi? Tento Ježíš, který od vás byl vzat do nebe, tak zase přijde, Alleluja.
A když ho viděli * vystupovat do nebe, řekli: Alleluja.
Pozdvihnul ruce * a požehnal jim a byl vynesen do nebe, Alleluja.
Vyvyšte Krále králů * a zpívejte chvalozpěv Bohu, Alleluja.
Za jejich pohledu * byl vyzdvižen a oblak ho přijal do nebe, Alleluja.

[Hymnus Vespera]
v. Výkupné naše, Ježíši,
lásko a tužbo nejčistší,
tys Tvůrce věcí stvořených
a člověk věků posledních.
_
Jaký tě musil soucit vést,
žes naše hříchy sám chtěl nést,
že sám ses kruté smrti vzdal,
bys kletbu smrti z lidí sňal.
_
Pronikáš v žalář pekelný,
propouštíš z něj své zajatce.
Vítězi, slávou oděný,
po pravici Otce trůníš.
_
Kéž donutí tě soucit týž,
že rány vin v nás zacelíš,
nás podle slibu ušetříš
a vlídnou tváří potěšíš.
_
Ty budiž naší radostí,
odměnou ve tvé věčnosti,
kéž naše sláva veškerá
jen z tebe věčně vyvěrá.
Amen.

[HymnusM Vespera]
@:Hymnus Vespera

[Versum 1_]
V. Bůh vystupuje v jásotu, alleluja.
R. A Pán za zvuku trouby, alleluja.

[Ant 1]
Otče, * zjevným jsem učinil tvé jméno lidem, které jsi mi dal: nyní však za ně prosím, ne za svět, neboť jdu k tobě, alleluja.

[Oratio]
Popřej, prosíme, všemohoucí Bože, abychom my, jež věříme, že dnešního dne tvůj Jednorozený, Vykupitel náš, na nebesa vystoupil, sami také myslí v nebesích dleli. 
$Per eumdem

[Invit]
Alleluja. Kristu Pánu vystupujícímu na nebesa. * Pojďte a klanějme se. Alleluja.

[Hymnus Matutinum]
v. Ó věčný Králi nej vyšší,
všech Spasiteli, Ježíši,
smrt přemožená slavný vjezd
ti připravila v kraje hvězd.
_
Již vznášíš se zpět do výšin,
kam volala tě nade vším
moc daná tobě s výsosti
a ne jen z lidské milosti.
_
Hle, trojí říše stvoření:
ať na zemi či v podzemí,
či v nebesích říš blažená,
se vrhá na svá kolena.
_
A Andělů zří s chvěním šik,
jak proměněn je smrtelník:
hřeší tělo, smývá tělo,
vládne co Bůh Boží tělo.
_
Buď stálou naší radostí,
mzdou sladkou v nebes výsosti,
ty, který řídíš světů běh,
a nejvyšší jsi slastí všech.
_
Ret vylévá ti proseb hlas,
bys veškerých vin zbavil nás,
a milostí svou srdce nám
bys obrátil zas k výšinám.
_
Až náhle v hávu královském
se zjevíš v mraku soudcovském,
nám zasloužený promiň trest
a ztracenou vrať v nebi čest.
_
* Zněj tobě, Jezu, slávy ples,
jenž vracíš se dnes do nebes,
i Otci, Duchu, nechť náš hlas
zpěv chvály pěje v každý čas.
Amen.

[Ant Matutinum]
Vyvýšena je * tvá vznešenost nad nebesa, Bože, alleluja.;;8
Pán je ve svém svatém chrámu, * Pán je v nebi, alleluja.;;10
S nejvyššího nebe * přišel, a vyjde zpět až na jeho vrchol, alleluja.;;18
Vyvyš se, Pane, * ve své moci; budeme zpívat a pět chválu, alleluja.;;20
Budu tě vyvyšovat, * Pane, neboť jsi mi pomohl, alleluja.;;29
Vystoupil Bůh * v jásotu, a Hospodin za zvuku polnice, alleluja.;;46
Převelice je vyvýšen, * alleluja: nade všechny bohy, alleluja.;;96
Hospodin na Siónu, * alleluja: veliký a vznešený, alleluja.;;98
Hospodin v nebi, * alleluja: připravil svůj trůn, alleluja.;;102

[Nocturn 1 Versum]
@:Versum 1

[Nocturn 2 Versum_]
V. Když Kristus vystoupil do vysokosti, alleluja.
R. Vysvobodil zajatce, alleluja.

[Nocturn 3 Versum_]
V. Vystupuji k Otci svému i Otci vašemu, alleluja.
R. Bohu svému i Bohu vašemu, allelúia.

[Lectio1]
Začátek knihy Skutků apoštolských
!Skutky 1:1-5
1 Ve své dřívější knize jsem pojednal, milý Theofile, o všem, co Ježíš konal a čemu učil
2 až do dne, kdy byl vzat do nebe. Předtím dal svým vyvoleným apoštolům příkaz skrze Ducha svatého.
3 Po svém utrpení jim poskytl mnoho důkazů, že žije: po čtyřicet dní se jim zjevoval a mluvil o Božím království.
4 Když s nimi jedl, přikázal jim, aby neodcházeli z Jerusaléma, ale čekali na Otcovo zaslíbení:
5 „Vždyť jste přece o tom ode mne slyšeli: Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni Duchem svatým za několik málo dní.“

[Responsory1]
R. Po svém utrpení se jim čtyřicet dnů zjevoval, a mluvil o království Božím, alleluja.
* A před jejich zraky byl vyzdvižen, alleluja; a oblak jim ho vzal z očí, alleluja.
V. A když s nimi jedl, přikázal jim, aby neodcházeli z Jerusaléma, ale čekali na Otcovo zaslíbení.
R. A před jejich zraky byl vyzdvižen, alleluja; a oblak jim ho vzal z očí, alleluja.

[Lectio2]
!Skutky 1:6-9
6 Tu se ho ptali ti, kteří s ním byli: „Obnovíš teď, Pane, v Israeli království?“
7 On jim však řekl: „To není vaše věc, abyste věděli čas a okolnosti, jak je Otec z vlastní moci ustanovil.
8 Ale až na vás sestoupí Duch svatý, dostanete moc a budete mými svědky v Jerusalémě, v celém Judsku a Samařsku, ano až na konec země.“
9 Když to pověděl, byl před jejich zraky vyzdvižen a oblak jim ho vzal z očí.

[Responsory2]
R. Všechna nádhera Páně vyvýšena byla nad hvězdy;
* Jeho krása je v nebeských oblacích, a jeho jméno zůstane navěky, alleluja.
V. S nejvyššího nebe přišel, a opět vystoupí na jeho vyrcholek.
R. Jeho krása je v nebeských oblacích, a jeho jméno zůstane navěky, alleluja.

[Lectio3]
!Skutky 1:10-14
10 Hleděli upřeně k nebi za ním, jak odchází, a najednou vedle nich stáli dva muži v bělostných šatech
11 a řekli: „Lidé z Galileje, proč tak stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl vzat od vás do nebe, přijde zase právě tak, jak jste ho viděli, že odchází do nebe.“
12 Potom se apoštolové vrátili do Jeruzaléma z hory, která se nazývá Olivová. Je blízko Jeruzaléma, vzdálená jenom délku sobotní cesty.
13 A když přišli zase do města, vystoupili do hořejší místnosti, kde bydleli Petr a Jan, Jakub a Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub Alfeův, Šimon Horlivec a Juda, Jakubův bratr.
14 Ti všichni jednomyslně setrvávali v modlitbách spolu se ženami, s Ježíšovou matkou Marií a s jeho příbuznými.

[Responsory3]
R. Pozvedni se, Hospodine, alleluja.
* Ve své moci, alleluja.
V. Vyvýšena je tvá vznešenost nad nebesa, Bože.
R. Ve své moci, alleluja.
&Gloria
R. Ve své moci, alleluja.

[Lectio4]
Řeč svatého Lva Papeže.
!Řeč 1. o Nanebevstoupení Páně.
Po šťastném a slavném Zmrtvýchvstání našeho Pána Ježíše Krista, jímž pravý chrám Boží, židovskou bezbožností zbořený, (Jan ii. 19) božská moc po třech dnech opět postavila, se dnes naplnil, nejmilovanější, počet čtyřiceti svatých dnů, jak určil přeposvátný řád a učinil tak k užitku našeho vzdělání. To proto, aby, zatímco byla prodloužena tělesná přítomnost našeho Pána v tomto přítomném světě, byla nutnými důkazy utvrzena víra ve vzkříšení. Smrt Kristova totiž velmi rozrušila srdce učedníků. Jejich duše byly obtíženy zármutkem z dokonaného trestu na kříži, když Pán vypustil duši a jeho bezduché tělo bylo pohřbeno, a vplížila se do nich jakási strnulost nevěřícnosti.

[Responsory4]
R. Nastal čas, abych se vrátil k tomu, který mě poslal, praví Pán; nebuďte smutní, a vaše srdce ať se nechvěje.
* Prosím za vás Otce, aby vás on sám střežil, alleluja, alleluja.
V. Když já neodejdu, Utěšitel nebude moct přijít; až budu vzat do nebe, pošlu vám ho.
R. Prosím za vás Otce, aby vás on sám střežil, alleluja, alleluja.

[Lectio5]
Proto přesvatí Apoštolové a všichni učedníci, kteří z Ježíšova konce na kříži dostali strach a znejistěli ve víře ve vzkříšení, tak byli posíleni očividnou pravdou, aby, až Pán odejde do nebeských výšin, nejenže netrpěli žádným smutkem, ale byli naplněni velikou radostí. A vpravdě veliký a nevýslovný byl důvod k radosti, když před zraky svatého davu vystoupila důstojnost lidská nad důstojnost všech nebeských tvorů, převýšila i řády Andělů a byla povýšena nad Archandělské výšiny. Sama o sobě by lidská přirozenost nikdy neměla žádnou šanci vynést se na výsosti, pokud by nepřijala souhlas věčného Otce, a nepřipojila se k jeho slávě na trůnu tím, že se v Synu spojila s božskou přirozeností.

[Responsory5]
R. Ať se vaše srdce nechvěje; já odcházím k Otci; a až budu od výs vzat, pošlu vám, alleluja,
* Ducha pravdy, a radovat se bude vaše srdce, alleluja.
V. Já poprosím Otce, a on vám dá jiného Utěšitele,
R. Ducha pravdy, a radovat se bude vaše srdce, alleluja.

[Lectio6]
Kristovo nanebevstoupení je totiž to, co nás vynáší na výsosti. Kam nás předešla sláva hlavy Církve, tam máme naději, že i my budeme povoláni. Proto, nejmilejší, jásejme náležitou radostí a radujme se zbožným díkůvzdáním. Dnes jsme totiž byli nejen potvrzeni za vlastníky ráje, ale také jsme v Kristu pronikli na nebeské výsosti. Mnohem více jsme získali skrze Kristovu nevýslovnou milost, než jsme ztratili skrze ďáblovu závist. Neboť ty, které jedovatý nepřítel vyhnal z jejich prvního šťastného příbytku, ty Syn Boží poté, co přijal jejich tělo, pozvedl na pravici Otce, s nímž žije a kraluje v jednotě Ducha svatého Bůh, po všechny věky věkův. Amen.

[Responsory6]
R. Vystoupil Kristus na výsosti, a vysvobodil zajatce,
* Obdaroval lidi, alleluja, alleluja, alleluja.
V. Vystoupil Bůh za jásotu, a Pán za zvuku polnice.
R. Obdaroval lidi, alleluja, alleluja, alleluja.
&Gloria
R. Obdaroval lidi, alleluja, alleluja, alleluja.

[Lectio7]
Čtení svatého Evangelia podle Marka.
!Marek 16:14-20
Za onoho času se Ježíš zjevil jedenácti, když byli za stolem. Vytýkal jim jejich nevěru a tvrdost srdce, že neuvěřili těm, kteří ho viděli zmrtvých­vstalého.
_
Homilie svatého Řehoře Papeže.
!Homilie 29. na Evangelia.
Důvodem, proč se učedníci zdráhali uvěřit ve zmrtvých­vstání Páně, nebyla ani tak jejich slabost, jako naše, jak bych tak řekl, budoucí utvrzení. Samotné zmrtvýchvstání těm pochybujícím bylo mnoha důkazy prokázáno. Když pak my, kteří o nich nyní čteme, toto zjistíme, jak jinak, než z jejich pochybování pak můžeme být utvrzeni? Méně mi totiž pomohla Maria Magdaléna, která ihned uvěřila, než Tomáš, který dlouho pochyboval. On se totiž ještě v pochybách dotkl jizev Kristových ran, a z našeho srdce tak vyřízl ránu pochybnosti.

[Responsory7]
R. Já poprosím Otce, a on vám dá jiného Utěšitele,
* Aby s vámi zůstal navěky, Ducha pravdy, alleluja.
V. Pokud totiž neodejdu, Utěšitel nebude moct k vám přijít; až ovšem odejdu, pošlu vám ho.
R. Aby s vámi zůstal navěky, Ducha pravdy, alleluja.

[Lectio8]
Abychom tedy ještě blíže pronikli do pravdy o zmrtvýchvstání Páně, za zmínku stojí to, co napsal svatý Lukáš: (Skutky i. 4.) „A když s nimi jedl, poručil jim, aby neodcházeli z Jerusaléma.“ (1 Jan xiv. 16, 17 xvi. 7.) A zakrátko: „Před jejich zraky byl vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel.“ Poslyšte slova, abyste porozuměli tajemství. Poté, co s nimi jedl, byl vzat vzhůru. Pojedl a vstoupil na nebe, aby totiž následkem pokrmu zjevil pravdu těla. Marek totiž, ještě než Pán vystoupil na nebesa, připomíná, že pokáral učedníky za nedůvěru a tvrdost srdcí. V této záležitosti je třeba se zamyslet, zda Pán, když učedníky v tělesné podobě opouštěl, je nepokáral proto, aby slova, která při odchodu pronesl, nezůstala pevněji zapsána v jejich srdcích?

[Responsory8]
R. Máš oblak za svůj vůz, Pane;
* Vždyť kráčíš na křídlech větrů, alleluja.
V. Chválu a krásu jsi oděl, pokryt jsi světlem jako oblekem;
R. Vždyť kráčíš na křídlech větrů, alleluja.
&Gloria
R. Vždyť kráčíš na křídlech větrů, alleluja.

[Lectio9]
Káral je totiž pro jejich tvrdost a poslechněme si, co po tom pokárání řekl: „Jděte do celého světa a hlásejte Evangelium všemu stvoření.“ Měli snad učedníci, bratři moji, hlásat svaté Evangelium neživým věcem či divokým zvířatům, když je psáno, že Pán řekl učedníkům: „Hlásejte je všemu stvoření?“ Avšak pod pojmem „všechno stvoření“ myslel člověka. Člověk má totiž něco z veškerého stvoření. Má totiž společné bytí s kameny, žití se stromy, cítění se zvířaty, a porozumění s Anděly. Pokud tedy má člověk něco společného se vším stvořením, svým způsobem je člověk všechno stvoření. Veškerému stvoření se hlásá Evangelium, když se hlásá samotnému člověku.
&teDeum

[Capitulum Laudes]
!Skutky 1:1-2
v. Ve své dřívější knize jsem pojednal, milý Theofile, o všem, co Ježíš konal a čemu učil až do dne, kdy poté, co dal Apoštolům příkazy skrze Ducha svatého, byl vzat do nebe.
$Deo gratias

[Versum 2]
V. Pán v nebesích, alleluja.
R. Připravil si svůj trůn, alleluja.

[Ant 2]
Vystupuji * ke svému Otci, i vašemu Otci, k mému Bohu, i k vašemu Bohu, alleluja.

[Octava 2]
Ant. Vystupuji * ke svému Otci, i vašemu Otci, k mému Bohu, i k vašemu Bohu, alleluja.
_
V. Pán v nebi, alleluja.
R. Připravil sobě trůn, alleluja.
(sed rubrica cisterciensis loco hæc versus dicitur)
V. Bůh vystupuje v jásotu, alleluja.
R. A Pán za zvuku trouby, alleluja.
_
Popřej, prosíme, všemohoucí Bože, abychom my, jež věříme, že dnešního dne tvůj Jednorozený, Vykupitel náš, na nebesa vystoupil, sami také myslí v nebesích dleli. 
$Per eumdem

[Lectio Prima]
!Skutky 1:11
v. Muži galilejští, proč tak stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl vzat od vás do nebe, přijde zase právě tak, jak jste ho viděli odcházet do nebe.

[Responsory Breve Tertia]
R.br. Vystoupil Bůh za jásotu. * Alleluja, alleluja.
R. Vystoupil Bůh za jásotu. * Alleluja, alleluja.
V. A Pán za zvuku trumpet.
R. Alleluja, alleluja.
&Gloria
R. Vystoupil Bůh za jásotu. * Alleluja, alleluja.

[Capitulum Sexta]
!Skutky 1:4-5
v. Když s nimi jedl, přikázal jim, aby neodcházeli z Jerusaléma, ale čekali na Otcovo zaslíbení: „Vždyť jste přece o tom ode mne slyšeli: Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni Duchem svatým za několik málo dní.“
$Deo gratias

[Responsory Breve Sexta]
R.br. Když Kristus vystupoval na výsosti. * Alleluja, alleluja.
R. Když Kristus vystupoval na výsosti. * Alleluja, alleluja.
V. Zajal své zajatce.
R. Alleluja, alleluja.
&Gloria
R. Když Kristus vystupoval na výsosti. * Alleluja, alleluja.

[Responsory Breve Nona]
R.br. Vystupuji ke svému Otci, i vašemu Otci. * Alleluja, alleluja.
R. Vystupuji ke svému Otci, i vašemu Otci. * Alleluja, alleluja.
V. K mému Bohu, i k vašemu Bohu.
R. Alleluja, alleluja.
&Gloria
R. Vystupuji ke svému Otci, i vašemu Otci. * Alleluja, alleluja.

[Ant 3]
O Králi slávy, * Hospodine zástupů, jenž jsi jako vítěz dnes vystoupil nad nebesa, nezanechávej nás sirotky; ale pošli příslib Otce mezi nás, Ducha pravdy, alleluja.

[Octava 3]
Ant. O Králi slávy, * Hospodine zástupů, jenž jsi jako vítěz dnes vystoupil nad nebesa, nezanechávej nás sirotky; ale pošli příslib Otce mezi nás, Ducha pravdy, alleluja.
_
V. Bůh vystupuje v jásotu, alleluja.
R. A Pán za zvuku trouby, alleluja.
(sed rubrica tridentina loco hæc versus dicitur)
V. Pán v nebi, alleluja.
R. Připravil sobě trůn, alleluja.
(sed rubrica cisterciensis loco hæc versus dicitur)
V. Když Kristus vystoupil do vysokosti, alleluja.
R. Vysvobodil zajatce, alleluja.
_
Popřej, prosíme, všemohoucí Bože, abychom my, jež věříme, že dnešního dne tvůj Jednorozený, Vykupitel náš, na nebesa vystoupil, sami také myslí v nebesích dleli. 
$Per eumdem
