[Officium]
Přesvatého Srdce Páně

[Ant Vespera]
Učte se ode mě, * neboť jsem tichý a pokorný Srdcem.;;109
Posvětil jsem toto místo, * aby zde bylo mé jméno navěky, a zůstaly zde mé oči, i mé Srdce po všechny dny.;;110
A řekl jsem: * Proto jsem tedy bez příčiny zjednal právo svému Srdci, a umyl jsem si spolu s nevinnými své ruce, a byl jsem bičován po celý den.;;111
Podle množství * mých bolestí v mém srdci, tvé útěchy rozradostňovaly mou duši.;;115
Polož mne * jako pečeť na své srdce, jako pečeť na svou ruku.;;129

[Doxology_]
Čest Otci buď i Ježíši,
i Duchu, jenž nás miluje,
jichž moc a vláda nejvyšší
přes věky nad vším kraluje.
Amen.

[Versum 1]
V. Oheň jsem přišel seslat na zemi.
R. A co jiného chci, než aby byl zapálen?

[Ant 1]
Ponížení očekávalo mé srdce * a soužení; čekal jsem, kdo by se mnou sdílel zármutek, ale nebyl nikdo; a kdo by mě potěšil, ale nenašel jsem.

[Oratio 1]
Uděl, prosíme, všemohoucí Bože; abychom, když se chlubíme v přesvatém Srdci tvého milovaného Syna, a rozjímáme nad zvláštními dary jeho lásky v nás; ať se jimi těšíme zároveň ve skutcích i plodech.
$Deo Gratias

[Invit]
Kristu pro nás umučenému, * Pojďte a klanějme se.

[Hymnus Matutinum]
@Tempora/Pent02-5:Hymnus Vespera:1-25
To Kriste nám, to Otče též,
To svatý Duchu daruj všem,
Kteří moc i slávu máte,
A království na věky vše.
Amen.

[Ant Matutinum]
Co je člověk, * že jej vyvyšuješ, a proč k němu upínáš své srdce?;;8
Rozjímání * mého srdce bude směřovat k tobě.;;18
Vyvyšte se, prastaré vchody, a vejde Král slávy.;;23
Přinášeny budou * v radosti a jásotu; přivedeny do chrámu Králova.;;44
Zasvětil si * Nejvyšší svůj svatostánek.;;45
Jako ti, kteří se radují, * tak všichni mají příbytek v tobě.;;86
Oznamujte * den po dni jeho spásu.;;96
Klanějte se jemu, * všichni jeho Andělé; uslyšel to Sión, a zaradoval se.;;97
Uzřely všechny * končiny země spásu našeho Boha.;;107

[Nocturn 1 Versum]
V. Hospodine, dáš nám pokoj.
R. Všechna naše díla jsi totiž vykonal ty.

[Nocturn 2 Versum]
V. Obrátil se tvůj hněv.
R. A utěšil jsi mne.

[Nocturn 3 Versum]
V. Ze Siónu vyjde jeho převeliká krása.
R. Náš Bůh zjevně přijde.

[Lectio1]
Čtení z knihy Proroka Isajáše
!Isa 12:1-6
1 V ten den řekneš: „Děkuji ti, Hospodine, rozhněval ses na mě, ale tvůj hněv se utišil a dopřál jsi mi útěchu.
2 Hle, Bůh je má spása! Bez obavy mohu doufat. Neboť Hospodin je má síla a má chvála, stal se mou spásou.“
3 S radostí budete vážit vodu z pramenů spásy.
4 V ten den řeknete: „Děkujte Hospodinu a vzývejte jeho jméno! Hlásejte mezi národy jeho díla, zvěstujte vznešenost jeho jména!
5 Zpívejte Hospodinu, neboť učinil velkolepé věci, ať je to známé po celé zemi!
6 Plesejte a jásejte, obyvatelé Siónu, neboť velikým uprostřed vás je Svatý Israele.“

[Lectio2]
!Isa 26:1-6
1 V ten den se bude zpívat tato píseň v judské zemi: „Pevné město máme k spáse, Pán je opatřil hradbami a valem.
2 Otevřte brány, ať vejde spravedlivý národ, který střeží věrnost.
3 Jeho zásady jsou pevné, zachováš mu pokoj, neboť doufal v tebe.
4 Doufejte v Hospodina navždy, neboť Hospodin je skála navěky.
5 Svrhl ty, kdo sídlí na výšinách, pokoří nepřístupné město; poníží ho až k zemi, do prachu ho srazí.
6 Budou po něm šlapat nohy chudých, kroky ubohých.

[Responsory2]
R. Hle, viděli jsme jej, neměl podoby ani krásy; jeho vzhled už v něm nebyl; on nesl naše hříchy, a pro nás snášel bolest; on byl totiž zraněn pro naše nepravosti,
* A jeho jizvami jsme uzdraveni.
V. Zajisté naše trápení sám snášel, a naše bolesti sám nesl.
R. A jeho jizvami jsme uzdraveni.

[Lectio3]
!Isa 26:7-9
7 Stezka spravedlivého je přímá, spravedlivému rovnáš cestu.
8 Ano, čekáme na tebe, jak budeš soudit, Hospodine, tvé jméno a vzpomínka na tebe jsou touhou duše.
9 Svou duší po tobě toužím v noci, ale i v duchu tě hledám svým srdcem. Až zazáří tvé rozsudky na zemi, naučí se spravedlnosti obyvatelé světa.

[Lectio4]
Z Řeči svatého Bernarda Opata.
!O mystickém vinném kmeni. Kap. 3.
Až jednou přijdeme k nejsladším Srdci Ježíšovu, a je dobré, že zde budeme, (Mat. xvii. 4) nedovolme, abychom zas snadno byli odtrženi od toho, o němž je psáno: „Kdož se od tebe odvrátí, do prachu budou zapsáni.“ (Jer. xvii. 13.) Jak se k němu ale dostaneme? Ty sám nás o tom učíš. Řekl jsi těm, kteří k tobě přicházejí: „Radujte se, neboť vaše jména jsou zapsána v nebi.“ (Lukáš x. 20.) Přicházíme tedy k tobě, jásáme a radujeme se v tobě, pamětlivi tvého Srdce. (Pís. i. 3.) Ó jak dobré a radostné je přebývati v tomto Srdci! (Ps. cxxxii. 1) Zajisté se rád zbavím všeho, všech svých myšlenek, změním city své mysli, a vložím vše, na co myslím, (1 Pet. v. 7) do Srdce Pána Ježíše, a vpravdě mě bude vyživovati. (Ps. liv. 23.)

[Lectio5]
V tomto chrámě, v této Nejsvětější Svatyni, v této arše zákona budu ctíti a chváliti jméno Páně (Ps. cxxxvii. 2) a říkati budu spolu s Davidem: „Nalezl jsem ve svém srdci, abych volal ke svému Bohu. (2 Král. vii. 27.) A našel jsem Srdce Krále, bratra a přítele, dobrotivého Ježíše. Proč bych se mu neměl klanět? Až totiž najdu, nejsladší Ježíši, toto Srdce tvé i mé, modliti se budu k tobě, svému Bohu. Přijmi jen mé prosby do svatyně svého vyslyšení, spíše pak celého mě vtáhni do svého Srdce. Ó Ježíši, nejkrásnější z veškeré krásy! Ještě více mne obmyj od mé nepravosti a od hříchu mého mne očisti, (Ps. 1. 4) abych poté, co mne očistíš, k tobě nejčistšímu přistoupiti mohl, a ve tvém Srdci po všechny dny mého života přebývati mohl. (Ps. xxvi. 4) A dej také, abych tvou vůli poznati i vykonávati dokázal.

[Lectio6]
Proto byl také probodnut tvůj bok, aby se nám otevřel vstup. Proto zraněno bylo tvé Srdce, abychom v něm, až budeme od všech vnějších zmatků osvobozeni, přebývati mohli. Nicméně i proto bylo zraněno, abychom skrze viditelnou ránu uzříti mohli neviditelnou ránu lásky. (Ps. xxx. 21.) Jak lépe lze ukázati tento zápal, než tím, že Pán dovolil, aby kopím zraněno bylo nejen Tělo, ale i samotné Srdce. Tělesná rána tedy poukázala na ránu duchovní. Kdo by nemiloval ono Srdce takto zraněné? Kdo by neopětoval tak velikou lásku? Kdo by neobjal něco tak čistého? My tedy, i když ještě přebýváme v těle, milujme, jak jen můžeme, tuto lásku opětujme, obejměme toto Srdce pro nás zraněné, jehož ruce i nohy, bok i Srdce zranili bezbožní vinaři, (Mat. xxi. 35-39.) postavme se, aby naše srdce, zatím tvrdé a nekající, poutem jeho lásky spoutáno a šípem jeho probodeno býti si zasloužilo. Papež Klement XIII. dovolil v roce 1765 všem církevním Společenstvím, které o to požádaly, slavit slavnost nejsvětějšího Srdce, aby tuto lásku Krista trpícího, pro spásu lidského rodu zesnulého, který na památku své smrti ustanovil Svátost svého Těla a Krve, aby věřící pod symbolem nejsvětějšího Srdce ještě oddaněji a s větším zápalem slaviti mohli, a její plody hojněji vnímali. Papež Pius IX. pak toto dovolení (roku 1856) rozšířil na celou Církev.

[Lectio7]
Čtení svatého Evangelia podle Jana.
!Jan 19:31-17
Za onoho času Židé (protože byl pátek), aby nezůstala těla na kříži v sobotu (byl totiž velký onen den sobotní), prosili Piláta, aby zlámány byly kosti jejich a byli sneseni dolů. A ostatní.
_
Homilie svatého Augustina Biskupa.
!Pojednání 120. na Janovo Evangel.
Jeden z vojáků otevřel kopím bok Páně a hned vyšla krev a voda. Evangelista volil slova rozvážně, aby neřekl: Bok jeho prorazil či zranil, nebo něco ještě jiného, ale otevřel. Tam se totiž svým způsobem otevírala brána života, z níž proudí Svátosti Církve, bez kterých nelze vstoupit do toho pravého života. Ta krev, která byla prolita, byla prolita na odpuštění hříchů. Ona voda ředí ten spásonosný kalich, ve kterém představuje lázeň i nápoj. To bylo předznamenáno již tím, že Noe dostal příkaz, aby na boku archy udělal otvor, kterým vstupovala zvířata, která neměla být zničena potopou, (Gen. vi. 16, 19.) což je předobraz Církve.

[Lectio8]
Z Homilie svatého Jana Zlatoústého.
!Homilie 84. na Janovo Evangelium.
Vidíš, jakou cenu má pravda? Skrze to, co Židé dělají, se naplňuje proroctví. V této události se totiž projevily jiné věci. Přišli tedy vojáci a zlámali kosti jiným, ne však Kristu, ale aby získali přízeň Židů, otevřeli kopím jeho bok a již mrtvého tím zneuctili. Ó jak přešpatná a zločinná zvůle! Avšak nenech se tím zneklidnit, ó milovaný! Jejich špatný duch totiž dosáhl pouze toho, že svými skutky přisvědčili pravdě. Naplnilo se tím totiž proroctví, které praví: „Uvidí, koho probodli.“ A není to pouze toto, ale tato rána se stane potvrzením víry těm, kteří neuvěří, jako třeba Tomášovi a těm, kteří byli s ním. V těchto věcech je také potvrzeno hluboké tajemství: vyšla totiž krev a voda. Ne náhodou a jen tak pro nic za nic vytryskl tento proud, ale stalo se tak proto, že na obou je založena Církev. (1 Jan v. 6.)

[Responsory8]
R. Odešel náš Pastýř, pramen vody živé, při jehož odchodu zatmělo se slunce;
* Brány smrti i její mříže roztříštil náš Spasitel.
V. Zničil totiž žaláře podsvětí, a podvrátil moc ďáblovu.
R. Brány smrti i její mříže roztříštil náš Spasitel.
&Gloria
R. Brány smrti i její mříže roztříštil náš Spasitel.

[Lectio9]
Z Homilie svatého Bonaventury Biskupa.
!Kniha o Dřevě života.
Aby se z boku zesnulého Krista mohla dále utvářet Církev, stalo se dle milostivého božského nařízení, že jeden z vojáků probodl kopím svatý bok, aby jej otevřel, z něj pak vytryskla krev s vodou, a z tajemného totiž pramene probodeného srdce dala sílu Svátostem Církve, kterou vedou k udělení milosti života. Tento pramen byl již v Kristu živým lidem pohárem z živého pramene, který vytryskává do života věčného. Vstaň tedy, duše, přítelkyně Kristova, buď jako holubice, která zahnízdila v nejvyšším výklenku ve zdi. Tam jako vrabec hledající dům nepřestávej bdít, tam jako hrdlička čisté lásky ukryj své mladé, tam nastav svá ústa, abys nabrala vody z pramenů Spasitelových.
&teDeum

[Ant Laudes]
Učte se ode mě, * neboť jsem tichý a pokorný Srdcem.
Posvětil jsem toto místo, * aby zde bylo mé jméno navěky, a zůstaly zde mé oči, i mé Srdce po všechny dny.
A řekl jsem: * Proto jsem tedy bez příčiny zjednal právo svému Srdci, a umyl jsem si spolu s nevinnými své ruce, a byl jsem bičován po celý den.
Podle množství * mých bolestí v mém srdci, tvé útěchy rozradostňovaly mou duši.
Polož mne * jako pečeť na své srdce, jako pečeť na svou ruku.

[Capitulum Laudes]
!Isa 12:2
v. Hle, Bůh je má spása! S důvěrou budu jednat a nebudu se bát. Neboť Hospodin je má síla a má chvála, a stal se mou spásou. S radostí budete nabírat vodu z pramenů spásy.
$Deo gratias

[Hymnus Laudes]
v. Ó Srdce, archo úmluvy,
ne starobylé poroby,
však soucitu a milosti
a láskyplné štědrosti.
_
Jsi svatostánek nej dražší,
jenž lepší smlouvu přináší,
nad starý chrám jsi světější,
nad prasklou clonu vzácnější.
_
Hlas lásky tvé v žár vznícené
chtěl, abys bylo zraněné,
by skryté lásky znamení
v tvém zjevilo se zranění.
_
Pán pod tím znakem lásky své
bol snášel muky tajemné,
tu dvojí obět z lásky k nám
chtěl velekněz náš přinést sám.
_
Kdo lásce nechce lásku dát,
kdož spasen jsa ji nemá rád,
kdo v sladkém Srdci věčný stan
by netoužil mít uchystán?
_
Čest Otci buď i Ježíši,
i Duchu, jenž nás miluje,
jichž moc a vláda nejvyšší
přes věky nad vším panuje.
Amen.

[Versum 2]
V. Vpravdě naše trápení sám snášel.
R. A bolesti naše sám nesl.

[Ant 2]
Zraněn byl pro naše nepravosti, * rozedřen pro naše zločiny; zadostiučinění našeho pokoje padlo na něj, a jeho jizvami jsme uzdraveni.

[Oratio 2]
Uděl, prosíme, všemohoucí Bože; abychom, když se chlubíme v přesvatém Srdci tvého milovaného Syna, a rozjímáme nad zvláštními dary jeho lásky v nás; ať se jimi těšíme zároveň ve skutcích i plodech.
$Per eumdem

[Lectio Prima]
!Isa 12:5-6
v. Zpívejte Hospodinu, neboť učinil velkolepé věci, ať je to známé po celé zemi! Plesejte a jásejte, obyvatelé Siónu, neboť velikým uprostřed vás je Svatý Israele.

[Responsory Breve Tertia]
R.br. Zajisté * On sám snášel naše trápení.
R. Zajisté * On sám snášel naše trápení.
V. A sám nesl naše bolesti.
R. On sám snášel naše trápení.
&Gloria
R. Zajisté * On sám snášel naše trápení.

[Versum Tertia]
V. Nastolil v tvých končinách mír.
R. A jadrnou pšenicí tě sytí.

[Capitulum Sexta]
!Isa 12:4
v. V ten den řeknete: „Děkujte Hospodinu a vzývejte jeho jméno! Hlásejte mezi národy jeho díla, zvěstujte vznešenost jeho jména!
$Deo gratias

[Responsory Breve Sexta]
R.br. Nastolil * V tvých končinách mír.
R. Nastolil * V tvých končinách mír.
V. A jadrnou pšenicí tě sytí.
R. V tvých končinách mír.
&Gloria
R. Nastolil * V tvých končinách mír.

[Versum Sexta]
V. Rozlámal jsi, Hospodine, má pouta.
R. Tobě přinesu oběť chvály.

[Capitulum Nona]
!Isa 12:5-6
v. Zpívejte Hospodinu, neboť učinil velkolepé věci, ať je to známé po celé zemi! Plesejte a jásejte, obyvatelé Siónu, neboť velikým uprostřed vás je Svatý Israele.
$Deo gratias

[Responsory Breve Nona]
R.br. Rozlámal jsi, Hospodine, * Má pouta.
R. Rozlámal jsi, Hospodine, * Má pouta.
V. Tobě přinesu oběť chvály.
R. Má pouta.
&Gloria
R. O Lord, Thou hast loosed my bonds.

[Versum Nona]
V. Bude Hospodin jmenován na věčné znamení.
R. Které nebude zrušeno.

[Versum 3]
V. Nabírejte vody v radosti.
R. Z pramenů Spasitelových.

[Ant 3]
Když však přišli k Ježíši * a jakmile uviděli, že už je mrtev, nelámali mu kosti; ale jeden z vojáků kopím otevřel jeho bok, a ihned vyšla krev a voda.
