[Officium]
4. Neděle po Svatém Duchu

[Ant 1_]
Zvítězil David * nad Filištínem jen prakem a kamenem, ve jménu Páně.

[Ant 1C]
Rozhněvaný * král Saul řekl: Mně dali disít, ale synu Jišajovu deset tisíc.

[Oratio]
Dej nám, prosíme, Pane, aby běh světa nám byl v míru dle tvého řádu směřován, a také tvá Církev se v tiché oddanosti radovala.
$Per Dominum.

[Lectio1]
Čtení z první knihy Samuelovy
!1 Sam 17:1-7
1 Pelištejci shromáždili svá vojska k boji. Shromáždili se do Soka v Judsku a utábořili se mezi Sokem a Azekou v Efes-dammimu.
2 Saul a izraelští muži se shromáždili a utábořili se v údolí Ela, aby se s Pelištejci utkali.
3 Pelištejci zaujímali postavení na hoře z jedné strany, Izraelité zaujímali postavení na hoře z druhé strany. Mezi nimi bylo údolí.
4 Z pelištejského tábora vycházel zápasník jménem Goliáš z Gatu. Byl vysoký šest loket a jednu píď.
5 Na hlavě měl bronzovou helmici a byl oděn do šupinatého pancíře. Jeho pancíř vážil pět tisíc šekelů bronzu.
6 Na nohou měl bronzové holeně a na ramenou bronzový oštěp.
7 Násada jeho kopí byla jako tkalcovské vratidlo, hrot jeho kopí vážil šest set šekelů železa, před ním chodil štítonoš.

[Lectio2]
!1 Sam 17:8-11
8 Postavil se a volal do izraelských řad. Říkal jim: „Proč jste vytáhli a seřadili se k bitvě? Nejsem snad Pelištejec a vy Saulovi služebníci? Vyberte si muže a ten ať ke mně sestoupí.
9 Dokáže-li mě přemoci v boji a zabije mě, budeme my vašimi služebníky. Přemohu-li ho já a zabiju ho, budete vy našimi služebníky a budete nám sloužit.“
10 Ten Pelištejec říkal: „Copak já nejsem Pelištejec? Dnes jsem potupil israelské řady. Dejte mi muže, budeme spolu bojovat.“
11 Když uslyšel Saul a všechen Izrael tato Pelištejcova slova, zděsili se a velmi se báli.

[Lectio3]
!1 Sam 17:12-16
12 David byl synem toho Efratejce z judského Betléma, který se jmenoval Jesse. Měl osm synů. Ten muž byl v Saulově době už starý, byl pokročilého věku.
13 Tři starší Jesseovi synové odešli a následovali Saula do války. Toto jsou jména tří jeho synů, kteří odešli do války: prvorozený Eliab, druhorozený Abinadab a třetí Šamma.
14 David byl nejmladší, tři starší následovali Saula.
15 David odešel, vrátil se od Saula, aby pásl ovce svého otce v Betlémě.
16 Ten Pelištejec se přibližoval ráno a večer. Předváděl se čtyřicet dní.

[Lectio4]
Řeč svatého Augustina Biskupa.
!Řeč 197 během roku.
Synové israelští stáli proti nepřátelům čtyřicet dnů. Čtyřicet dnů, tedy proto také čtyři roční období a čtyři světové strany označují tento život, v němž křesťanský lid nepřestává bojovati proti Goliášovi či jeho vojsku, tedy proti ďáblovi a jeho andělům. Nemohl by však zvítězit, pokud by k němu nesestoupil pravý David, Kristus s pastýřskou holí, tedy s tajemstvím kříže. Totiž před příchodem Kristovým, nejdražší bratři, byl ďábel svobodný. Když však přišel Kristus, učinil s ním podle toho, jak se říká v Evangeliu: „Nikdo nemůže vstoupit do domu silákova a uloupit jeho věci, dokud siláka nejprve nesváže.“ Přišel tedy Kristus a svázal ďábla.

[Lectio5]
Někdo by snad mohl říct: Pokud je svázaný, jak to, že tak mnoho vítězí? Je pravda, nejdražší bratři, že v mnohém vítězí. Avšak pouze nad těmi, kteří jsou vlažní, lhostejní a Boha se ve skutečnosti nebojí. Ďábel je tedy svázán řetězy, jako se uvazuje pes, aby nemohl nikoho pokousat, pouze pak toho, kdo se k němu smrtonosnou lhostejností připoutá. Pohleďte tedy, bratři, jak hloupý je takový člověk, který se nechá pokousat od psa vsazeného do řetězů.  Ty se však k ďáblu skrze svou vůli a touhu nepoutej, a on se neodváží k tobě přistoupit. Může štěkat, může tě lákat, avšak pokousat může pouze toho, kdo k tomu svolí. On neškodí tím, že by nás nutil, ale přesvědčuje. Ani z nás mučením nedostává náš souhlas, pouze o něj požádá.

[Lectio6]
Přišel tedy David a nalezl lid židovský, kterak bojuje proti ďáblu. A i když se nenašel žádný, kdo by se odvážil přistoupit k souboji muže proti muži, ten, který ztělesňuje postavu Krista, vyšel k souboji, měl v ruce pouze pastýřskou hůl a takto vyšel bojovat proti Goliášovi. V něm je tedy zpodobněno, co v Ježíši Kristu bylo dokonáno. Přišel tedy pravý David, Kristus, který v boji proti duchovnímu Goliášovi, tedy proti ďáblovi, sám nesl svůj kříž. Všimněte si, bratři, kam David Goliáše udeřil: totiž do čela, kde neměl znamení kříže. Tak jako jeho pastýřská hůl byla předzvěstí kříže, stejně i ten kámen, kterým byl zasažen, předznamenal Krista Pána. 	

[Lectio7]
Čtení svatého Evangelia podle Lukáše.
!Lukáš 5:1-11
Za onoho času, když se tlačily davy k Ježíšovi, aby slyšely slovo Boží, a on stál na břehu Genezaretského jezera. A ostatní.
_
Homilie svatého Ambrože Biskupa.
!Kniha 4 na 5. kapitolu Lukáše.
Jakmile začal Pán mnohé lidi uzdravovat z různých druhů nemocí, nemohli od něj dostat davy lidí, kteří za ním neustále a všude přicházeli, aby je uzdravil. Když večer usedl ke stolu, přišli za ním, když přišel k jezeru, tlačili se na něj, tak tedy nastoupil na Petrovu loď. To je tedy ta loď, která se ještě podle Matouše zmítala ve vlnách, a podle Lukáše pak byla plná ryb. Zde poznáváme svou Církev, která se na svém počátku zmítala ve vlnách, pak se ale hojně rozrostla. Ryby jsou tedy ti, kteří plují tímto životem. Tam tedy pro učedníky Kristus ještě spí, zde je nabádá. Spí totiž pro vlažné, pro dokonalé bdí.

[Lectio8]
Ve vlnách se pak nezmítá pouze taková loď, kterou řídí moudrost, která nezná proradnost, a vítr víry jí duje do plachet. Jak by se jen mohla zmítat, když jejím kapitánem je ten, v němž je samotný základ Církve? Nepokoje jsou pouze tam, kde je malá víra. Bezpečí pak vládne tam, kde je dokonalá láska. A i když je ostatním přikázáno, aby spustili své sítě, pouze Petrovi Pán řekl: „Zajeď na hlubinu,“ tedy do hloubky učení Církve. Co totiž může být hlubšího, než uzřít hlubinu Božího bohatství, poznat Syna Božího a přijmout utvrzení o Božím narození? To sice lidská mysl nemůže plně pochopit zkoumáním svého rozumu, plnost víry to však pojmout dokáže.

[Lectio9]
Neboť, přestože mi není dáno vědět, jak se Bůh narodil, nelze, abych nevěděl, že se narodil. Postup tohoto narození neznám, původce tohoto narození však znám. Nebyli jsme sice přítomni, když se Boží Syn zrodil z Otce, avšak byli jsme přítomni, když jej Otec prohlásil za Božího Syna (Lukáš iii. 22). Pakliže nevěříme Bohu, komu máme věřit? Totiž vše, čemu věříme, jsme buď viděli, nebo slyšeli. Zrak se dá snadno ošálit, víra je tedy ze zvěstování. (Řím. x. 17)
&teDeum

[Ant 2]
Ježíš nastoupil * na loď, posadil se, a učil zástupy, alleluja.

[Ant 3]
Učiteli, * po celou noc jsme se lopotili, ale nic jsme nechytili, avšak na tvé slovo opět vypustím síť.
