[Officium]
7. Neděle po Svatém Duchu

[Ant 1_]
Pomazali Šalomouna * kněz Sádok a prorok Nátan za krále v Gichónu, a když vystupovali s radostí, volali: Ať žije král na věky!

[Ant 1C]
Je mi po tobě smutno, můj bratře Jonathane, převelice milý, milejší než láska ženy: a jako matka miluje svého jediného syna, tak jsem tě miloval: šíp Jonathanův nikdy nemine, ani neumdlévá jeho štít ve válce, a jeho kopí se nikdy neobrátí.

[Oratio]
Bože, jehož prozřetelnost ve svém působení nikdy nezklame; pokorně tě prosíme, abys nám odebral vše škodlivé, a udělil to, co nám prospívá.
$Per Dominum

[Lectio1]
Čtení z první knihy královské
!1 Král. 1:1-4
1 Král David zestárl a dosáhl vysokého věku. Přikrývali ho pokrývkami, ale nemohl se zahřát.
2 Proto mu jeho služebníci navrhli: „Ať vyhledají králi, našemu pánu, dívku pannu, aby byla králi k službám a opatrovala ho; bude též uléhat po tvém boku a zahřívat krále, našeho pána.“ 
3 Hledali tedy po celém israelském území krásnou dívku, až našli Šunamítku Abíšagu a přivedli ji ke králi.
4 Byla to překrásná dívka; opatrovala krále a obsluhovala ho. Král ji však nepoznal.

[Lectio2]
!1 Král. 1:5-8
5 Adonijáš, syn Chagítin, se vynášel: „Kralovat budu já.“ A opatřil si vůz, koně a padesát mužů, kteří běhali před ním. 
6 Otec ho po ten čas nezarmoutil otázkou: „Co to děláš?“ Také on byl velmi pěkné postavy; narodil se po Abšalómovi.
7 Dohodl se s Jóabem, synem Serújiným, a s knězem Ebjátarem. Adonijáše podporovali. 
8 Avšak kněz Sádok a Benajáš, syn Jójadův, ani prorok Nátan a Šimeí, Reí a Davidovi bohatýři při Adonijášovi nestáli.

[Lectio3]
!1 Král. 1:11-15
11 I řekl Nátan Bat-šebě, matce Šalomounově: „Neslyšela jsi, že se Adonijáš, syn Chagítin, stal králem? A David, náš pán, neví. 
12 Pojď tedy, poradím ti, jak se zachráníš ty i tvůj syn Šalomoun.
13 Nuže, vejdi ke králi Davidovi a zeptej se ho: ‚Což jsi ty sám, králi, můj pane, nepřísahal své otrokyni: Tvůj syn Šalomoun bude po mně králem, ten dosedne na můj trůn? Proč se tedy stal králem Adonijáš?‘ 
14 Zatímco tam ještě budeš s králem mluvit, přijdu za tebou a potvrdím tvá slova.“
15 Bat-šeba tedy vešla do pokojíka ke králi.

[Lectio4]
Z Dopisu svatého Jeronýma Kněze Nepotianovi.
!Dopis 2., svazek 1.
Davidovi už bylo sedmdesát let, dříve udatný bojovník, avšak stáří jej chladilo, a on se nedokázal zahřát. Hledala se tedy dívka ze všech končin israelských, a našla se Šunamítka Abíšag, jež s králem spala, a stářím sešlé tělo zahřívala. Kdo je tato Šunamítka, manželka a panna, tak vřelá, že prochladlé zahřeje; tak svatá, aby v zahřívaném nevzbuzovala vášně? Nechme přemoudrého Šalamouna vyložit potěšení svého otce a jako člověk mírumilovný nechť vypráví o bojovníkově objetí. Získej moudrost a získej pochopení. Nezapomeň na ni a neodkláněj se od slov mých úst. Neopouštěj ji a ona tě zachrání, miluj ji a ona tě zachová. Základ moudrosti je, abys vlastnil moudrost. A ve všem, co máš, získávej porozumění. Ponoř se do ní a ona tě pozvedne, chovej ji v úctě a ona tě obejme, aby na tvou hlavu posadila korunu milostí. Jako koruna všech potěšení tě pak bude chránit.

[Lectio5]
S věkem se téměř všechny silné stránky těla mění ve stařecké, a zatímco samotná moudrost roste, ty ostatní slábnou: ať to jsou posty, noční bdění, spánek na holé zemi, putování na různá místa, přijímání poutníků, obrana chudých, připravenost a vytrvalost v modlitbách, navštěvování trpících, práce vlastních rukou, ze které pak pocházejí almužny. Abych řeč dále neprotahoval, vše, co se skrze tělo vykonává, postupem času spolu s tělem slábne.	

[Lectio6]
Ani neříkám, že v lidech mladších, ve věku, kdy mají ještě dost sil, totiž v takových lidech, kteří prací a zapálenou snahou, také i svatostí života a častou modlitbou k Pánu Ježíši dosáhli nějakých znalostí, nemůže odumřít moudrost, neboť v mnoha starších lidech právě ona slábne, avšak spíše to, že dospívající zažívají mnohé tělesné boje, a mezi svody různých neřestí a lechtivostmi těla je moudrost přidušena jako oheň zelenými větvemi, takže nedokáže roznítit svůj žár. Avšak oproti tomu stáří těch, kteří se v mládí věnovali poctivému studiu a nad zákonem Hospodinovým rozjímali ve dne i v noci, stane se věkem učenějším, častým používáním zkušenějším, postupem času moudřejším, a takoví budou sklízet přesladké plody své dřívější píle.

[Lectio7]
Čtení svatého Evangelia podle Matouše
!Mat. 7:15-21
Za onoho času řekl Ježíš svým učedníkům: „Dávejte pozor na falešné proroky, kteří k vám přijdou v rouše beránčím, uvnitř však jsou dravými vlky.“ A ostatní.
_
Homilie svatého Hilaria Biskupa.
!V Komentářích na Matouše, Kap. 6.
Pán nás napomíná, že konejšivá slova a předstírání mírnosti je třeba pečlivě zvažovat podle plodů těchto činností, abychom nehleděli na to, jakým se kdo vlastními slovy vychvaluje, ale jakým se svými skutky činí. Neboť v mnohém beránčím rouše se skrývá vlčí dravost. Tedy stejně jako trní neplodí hrozny či kotvičník fíky, jakož ani plané stromy nepřinášejí užitečná jablka, tak nás Pán učí, že na takových lidech nespočine následek dobrých skutků, což tedy poznáme též z jejich plodů. Království nebeské nám tedy nezískají pouhá neupřímná slova, a ani ten, kdo jen říká „Pane, Pane,“ nebude jeho dědicem.

[Lectio8]
 Co nám totiž pomůže nazývat Pána naším Pánem? Nebyl by snad Pánem, ani kdybychom jej tak nenazývali? A jaká svatost spočívá ve slavnostním oslovování tímto jménem, když cesta do nebeského království se nalézá spíše v poslušnosti vůli Boží, nikoliv v oslovování? Mnozí mi v onen den řeknou: „Pane, Pane, cožpak jsme neprorokovali v tvém jménu?“ Také nyní Pán zavrhuje nepoctivost lžiproroků a klamání pokrytců, kteří si dovolili přivlastnit slávu pro sílu jejich slov, prorokování dle učení, vyhánění zlých duchů a podobné přesvědčivé skutky. 

[Lectio9]
A za ně si pak slíbili království nebeské, jakoby opravdu něco z toho, co mluvili či konali, bylo jejich vlastní, a všechno to nevykonala Boží moc, kterou vzývali. Četba s sebou totiž přináší znalost učení a zlé duchy vyhání samotné Kristovo jméno. Takto si tedy můžeme zasloužit onu blaženou věčnost, toto sami ze sebe musíme vydat, že budeme chtít dobro a vyhýbat se všemu zlu, celým svým srdcem budeme poslouchat nebeské příkazy, a pouze takto se můžeme stát Božími přáteli. Čiňme tedy spíše to, co Bůh chce, než abychom se chlubili tím, co dokáže, a zavrhněme a odmítněme všechny které jejich nepravosti od Jeho poznání již odvrátily.
&teDeum

[Ant 2]
Dávejte pozor * na falešné proroky, jež přicházejí v oděvu ovcí, zatímco však jsou draví vlci; podle jejich plodů je poznáte, alleluja.

[Ant 3]
Nemůže dobrý strom * nést špatné ovoce, ani špatný strom nést dobré ovoce. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně, alleluja.

[Ant 3] (rubrica cisterciensis)
Nikoliv každý, * kdo mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského; nýbrž ten, kdo koná vůli mého Otce, který je v nebesích, jen on vejde to království nebeského, alleluja.
