[Officium]
úterý v prvním týdnu doby Svatopostní

[Lectio1]
Čtení svatého Evangelia podle Matouše.
!Mat. 21:10-17.
Za onoho času, když vstoupil Ježíš do Jerusaléma, povstali všichni lidé ve městě a říkali: „Kdo je to?“ A ostatní.
_
Homilie ctihodného Bédy Kněze.
!Homilie 7, na dobu postní, svazek 7.
To, co Pán obrazně učinil, když zlořečil neplodnému fíkovníku, pak ještě jasněji ukázal, když vyhnal neřádné směnárníky z chrámu. Nijak nezhřešil strom, který neměl žádné plody, když měl Pán hlad, neboť ještě nenadešel jejich čas. Avšak zhřešili kněží, kteří v domě Páně vedli světské obchody, a plod zbožnosti, který měli mít a Pán po něm zatoužil, přinést nedokázali. Pán nechal strom uschnout tím, že mu zlořečil, aby lidé, kteří to viděli či slyšeli, mnohem lépe pochopili, že budou zavrženi božským soudem, pokud se bez plodu skutků spokojí pouze se zvukem nábožných slov jako s šelestem zeleného listoví.

[Lectio2]
Protože směnárníci nepochopili tuto pravdu, Pán je následně stihl trestem zaslouženého zadostiučinění, a vyhnal záležitosti věcí lidských z onoho domu, ve kterém bylo přikázáno konat pouze věci božské, přinášet Bohu oběti a modlitby, číst, poslouchat a zpívat Boží slovo. A jistě je třeba věřit, že v chrámu shledal prodávány či kupovány jen ty věci, které byly nezbytné pro službu téhož chrámu, podle toho, co čteme na jiném místě, (Jan ii. 14,) když do téhož chrámu vstoupil a nalezl v něm prodávající i kupující ovce, voly a holubice; neboť zcela jistě je třeba mít za to, že toto všechno si ti, kdo přicházeli zdaleka, kupovali od místních jen proto, aby to bylo obětováno v domě Páně.

[Lectio3]
IPokud tedy Pán chtěl, aby se v chrámu neprodávaly ani tyto věci, které dříve chtěl, aby v něm byly nabízeny, totiž kvůli přílišné hamižnosti či podvodům, což bývají hříchy prodávajících, jakým trestem si myslíš, že asi zpraží ty, které shledá, že se tam smějí či vedou plané řeči, nebo se oddávají jakýmkoliv jiným neřestem? Vždyť jestliže to, co se jinde může konat svobodně, Pán ve svém domě nedopouští jako časné záležitosti, tím spíše to, co se nikde konat nesmí, zasluhuje větší nebeský hněv, jestliže se to děje v domech Bohu zasvěcených. Poněvadž se však Duch svatý zjevil nad Pánem v podobě holubice, právem jsou holubicemi označována charismata Ducha svatého. Kdo jsou však dnes v chrámu Božím ti, kdo prodávají holubice, ne-li ti, kdo v církvi berou cenu za vkládání rukou, skrze něž se totiž z nebe uděluje Duch svatý?

[Ant 2]
Vešel * Ježíš do chrámu Božího, a vyhnal všechny prodavače a kupující; a zpřevracel stoly směnárníků a stánky prodavačů holubic.

[Oratio 2]
Shlédni, Bože, na svou rodinu a dej, aby u tebe naše mysl zářila touhou po tobě, když se umravňuje tělesnými útrapami.
$Per Dominum.

[Ant 3]
Je totiž psáno, * že můj dům je dům modlitby pro všechny národy; vy však jste z něj udělali peleš lotrovskou; a každý den učil v chrámu.

[Oratio 3]
Ať k tobě, Pane, vystoupají naše prosby, a od své Církve neustále odpuzuj nepravost.
$Per Dominum.
