[Officium]
středy v druhém týdnu doby Svatopostní

[Lectio1]
Čtení svatého Evangelia podle Matouše. 
!Mat. 20:17-28
Za onoho času, když vycházel Ježíš do Jerusa­léma, vzal si stranou dvanáct učedníků a pravil jim: „Hle, jdeme do Jerusaléma, a Syn člověka bude vydán velekněžím a Zákoníkům a ti jej odsoudí na smrt.“ A ostatní.
_
Homilie svatého Ambrože Biskupa.
!Kniha 5. o Víře Gratiánovi. Kap. 2.
Uvažte, co matka synů Zebedeových se syny a pro syny žádá. Je to totiž matka, které leží na srdci pocty pro své syny, a tak Pána žádá v míře sice příliš velké, avšak omluvitelné. A matka, již pokročilého věku a nábožného života, je zbavena pomoci a útěchy, neboť v tomto svém věku by již měla dostat pomoc a podporu svých vlastních dospělých synů, avšak snáší to, že u sebe syny nemá, a před svým potěšením dává přednost odměně pro své syny za to, že následovali Krista. Ti, jakmile je Pán povolal (jak jsme četli), zanechali své sítě i otce, a následovali jej. (iv. 21, 22.)

[Lectio2]
Tato matka tedy, ve své vytrvalé mateřské lásce, žádala Spasitele těmito slovy: „Aby mohli sedět tito dva moji synové, jeden po tvé pravici a druhý po levici ve tvém království.“ I když to byl omyl, byl to omyl z lásky. Mateřské lůno totiž nezná trpělivost. I když to bylo příliš troufalé přání, přece byla její touha omluvitelná, neboť nežádala peníze, ale milost. A není to nestydaté přání, neboť nežádala nic pro sebe, nýbrž pro syny. Uvažte, že to byla matka, přemýšlejte, jaká to byla matka.

[Lectio3]
Kristus vzal v úvahu touhu matky, jež v odměně synů nalézala velkolepou útěchu ve svém stáří. A přestože byla unavena svými mateřskými touhami, trpělivě snášela nepřítomnost svých nejdražších dětí. Uvažte také, že byla ženou, tedy slabým pohlavím, které Pán ještě neposílil svým utrpení. Pravím vám, pomyslete, že jako následnice Evy, oné první ženy, upadla do té nezřízené touhy, která byla vlita do všech žen touto příbuzností. Pán ji svou vlastní krví ještě nevykoupil, ještě tuto citům všem vrozenou, nemírnou a nepřístojnou žádostivost po poctách svou krví Kristus nezředil. Tato žena se tedy dopustila dědičného omylu.

[Ant 2]
Hle půjdeme * do Jerusaléma; a  Syn člověka bude vydán k ukřižování.

[Oratio 2]
Na svůj lid, prosíme, Pane, laskavě shlédni; a ty, kterým přikazuješ zdržovat se tělesných pokrmů, dej také přestat se škodlivými nešvary.
$Per Dominum

[Ant 3]
Bude totiž vydán pohanům, * aby se mu posmívali, bičovali jej, a ukřižovali.

[Oratio 3]
Bože, obnoviteli a milovníku nevinnosti, přiváděj k sobě srdce svých služebníků; aby poté, co v nich bude počat duch tvé horlivosti, byli shledáni pevni ve víře i schopni ve svém díle.
$Per Dominum
