[Officium]
čtvrtku v třetím týdnu doby Svatopostní

[Lectio3]
A správně začal v sobotu, aby ukázal, že on sám je Stvořitel, který své skutky navzájem proplétá a pokračuje v dílu, které sám již dříve započal. Jako když řemeslník chce přestavět dům, nezačíná od základů, ale odstraňuje staré části odshora. Tak tedy přiloží ruku k dílu tam, kde předtím přestal. Pak začne od menších věcí, aby se dostal k větším. Osvobozovat od zlých duchů mohou i lidé, třebaže pouze slovem Božím. Přikázat mrtvým, aby byli vzkříšeni, to je však vyhrazeno pouze božské moci. (Eph. iv. 22.) Snad i v předobraze oné ženy, tchyně Šimonovy a Ondřejovy, chřadlo naše tělo různými horečkami hříchů a planulo nezřízenými svody rozmanitých žádostí. A neřekl bych, že by horečka lásky byla menší než horečka tělesná: neboť tato roznícuje tělo, ona pak duši. Naše horečka je totiž lakomství; naše horečka je žádostivost; naše horečka je smilstvo; naše horečka je ctižádost; naše horečka je hněv.

[Ant 2]
Vyšli tedy * zlí duchové z mnohých, a volali tato slova: „Ty jsi Kristus, Syn Boží;“ a on jim přikazoval a nedovolil, aby mluvili, neboť věděli, že je Kristus <i>(Boží pomazaný).</i>

[Oratio 2]
Nechť tě vyvyšuje, Pane, blažená slavnost tvých svatých Kosmy a Damiána; jíž jsi jim udělil věčnou slávu, a nám dílo nevýslovné prozřetelnosti.
$Per Dominum

[Ant 3]
Všichni, kdo měli nemocné, * přiváděli je k Ježíšovi, a byli uzdraveni.

[Oratio 3]
Lid sobě podřízený, prosíme, Pane, ať posílí tvé nebeské smíření; aby vždy chtěl zachovávat tvá přikázání.
$Per Dominum
