[Officium]
úterý ve čtvrtém týdnu doby Svatopostní

[Lectio1]
Čtení svatého Evangelia podle Jana. 
!Jan 7:14-31
Za onoho času, když bylo poledne svátečního dne, vystoupil Ježíš do chrámu a vyučoval. A Židé se podivovali. A ostatní.
_
Homilie svatého Augustina Biskupa.
!Pojednání  29. na Janovo Evang.
Ježíš, jenž se předtím skrýval, nyní učil a mluvil otevřeně, ale nikdo jej nezadržel. Když se totiž skrýval, dal tím příklad nám, když mluvil otevřeně, dal najevo svou moc. Avšak když vyučoval, Židé se podivovali. Předpokládám, že se podivovali všichni, ale ne všichni se obrátili. A proč to podivení? Neboť mnozí věděli, kde se Pán narodil, jaké měl vzdělání. Nikdy jej neviděli učit se číst a studovat spisy, slyšeli však jeho rozpravy o zákonu, ve kterých zákonu přinášel svědectví, které ovšem nikdo nemůže přinést, pokud si je <i>v zákoně</i> nepřečte, a nikdo nemůže číst, pokud nezná písmena; a proto se diví. Ovšem jejich údiv dal Mistru příležitost naznačit ještě vyšší pravdu.

[Responsory1]
R. Proč mě chcete zabít, člověka, který k vám mluvil pravdivé věci?
* Pokud jsem řekl něco špatně, vydej svědectví o zlu; pokud však dobře, proč mě biješ?
V. Mnohé dobré skutky jsem pro vás vykonal;; pro který z nich mě chcete zabít?
R. Pokud jsem řekl něco špatně, vydej svědectví o zlu; pokud však dobře, proč mě biješ?

[Lectio2]
Dle jejich údivu a slov řekl Pán něco hlubokého, co nám stojí za důkladnější pohled a rozbor. Co jim tedy Pán odpověděl, když se divili, jak poznal spisy, které nestudoval? Praví: „Mé učení není moje, ale toho, který mě poslal.“ Zde je první hloubka významu: zdá se, že v těchto málo slovech Pán řekl věci, které si odporují. Neřekl totiž „Toto učení není moje,“ ale „Mé učení není moje.“ Pokud není tvoje, jak může být tvoje? Pokud je tvoje, jak může nebýt tvoje? Říkáš totiž oboje: i mé učení, i to, že není mé.  

[Responsory2]
R. Vedl jsem vás po poušti čtyřicet let, já, Hospodin, a neotrhaly se vaše oděvy.
* Mannu z nebe jsem vám seslal jako déšť, a přece jste na mě zapomněli, praví Hospodin.
V. Já jsem vás vyvedl ze země egyptské, a z domu otroctví jsem vás vysvobodil.
R. Mannu z nebe jsem vám seslal jako déšť, a přece jste na mě zapomněli, praví Hospodin.

[Lectio3]
Když se však důkladně podíváme, co hned na počátku praví svatý Evangelista Jan, čteme: „Na počátku bylo Slovo, a Slovo bylo u Boha, a Bůh byl to Slovo.“ Zde tedy nacházíme řešení této otázky. Jaké je učení Otce, ne-li Slovo Otce? Sám Kristus je tedy učení Otce, pokud je Slovem Otce. Avšak protože je Slovem, nemůže být ničí, ale něčí. A říká, že on sám je to učení, a sice ne jeho, protože je Slovem Otce. Co je tedy stejně tvé, jako ty sám? A co není stejně tvé, jako ty, pokud patříš někomu jinému?

[Ant 2]
Proč mě chcete * zabít, jako člověka, který k vám mluvil pravdu?

[Oratio 2]
Posty posvátné observance, prosíme, Pane; nechť v nás ještě více rozšíří zbožné jednání, a též nám udělí neustálou pomoc tvého smíření.
$Per Dominum.

[Ant 3]
Nikdo na něj nepoložil ruku; * neboť ještě nepřišla jeho hodina.

[Oratio 3]
Smiluj se, Pane, nad svým lidem; a když zakouší svá neustálá soužení, uděl mu oddechu. 
$Per Dominum.
