[Officium]
pondělí v Pašijovám týdnu

[Lectio1]
Čtení svatého Evangelia podle Jana. 
!Jan 7:32-39
Za onoho času, poslali velekněží a Farizeové služebníky, aby zajali Ježíše. A ostatní.
_
Homilie svatého Augustina Biskupa.
!Pojednání 31. na Janovo Evang.
Jak by jej mohli zajmout, pokud by sám nechtěl? Když jej však nemohli zajmout, aniž by sám chtěl, byli alespoň posláni, aby poslouchali jeho učení. A co tedy vyučoval? Ježíš totiž řekl: „Ještě na krátký čas jsem tu s vámi.“ Cokoliv chcete udělat, uděláte, ale ne hned, neboť nyní ještě nechci. Proč nyní ještě nechci? Neboť ještě na krátký čas jsem s vámi, a pak odejdu k tomu, který mě poslal. Musím splnit svůj úděl a dojít tak až ke svému Utrpení.

[Responsory1]
R. Bože můj, vytrhni mě z rukou hříšníka; a z ruky toho, kdo jedná proti tvému zákonu, a člověka nepravého.
* Neboť ty jsi má naděje.
V. Bože můj, nevzdaluj se ode mě; Bože můj, k pomocí mé pohlédni.
R. Neboť ty jsi má naděje.

[Lectio2]
Budete mě hledat, ale nenaleznete, a kde já jsem, tam vy nemůžete dojít. Zde již Pán předpověděl své vzkříšení. Nechtěli jej poznat, když byl mezi nimi, až poté jej chtěli hledat, když viděli to veliké množství lidí, kteří v něj již uvěřili. Stala se totiž veliká znamení, když Pán vstal z mrt­vých a vystoupil na nebesa. Potom i jeho učedníci konali veliké věci, avšak Pán je konal skrze ně, stejně jako dříve On sám na zemi. Řekl jim totiž: „Beze mne nebudete moci učinit nic.“ (Jan xv. 5.) Když ten chromý, který sedával u brány, na Petrovu výzvu vstal a chodil po svých vlastních nohou, (Skutky iii.) podivili se lidé, a takto k nim Petr mluvil, že to neučinil ze své vlastní moci, ale silou toho, kterého oni sami zabili. Mnozí pak kajícně řekli: „Co jsme to učinili?“ (Skutky ii. 37.)

[Responsory2]
R. Ty, kdo číhali na mou duši, se spolu poradili a řekli: Bůh jej opustil;
* Pronásledujme jej a zajměme, neboť není, kdo by jej osvobodil; Bože můj, nevzdaluj se ode mě; Bože můj, k pomocí mé pohlédni.
V. Všichni nepřátelé pro mě plánovali zlé věci; zlá slova mluvili pro mě a říkali:
R. Pronásledujme jej a zajměme, neboť není, kdo by jej osvobodil; Bože můj, nevzdaluj se ode mě; Bože můj, k pomocí mé pohlédni.

[Lectio3]
Došlo jim totiž, že jsou vinni z obrovského zločinu bezbožnosti, když zabili toho, kterého měli uctívat a klanět se mu. A to považovali za neodpustitelné. Byl to totiž veliký zločin a toto uvědomění je přivádělo k zoufalosti. Avšak nebylo třeba zoufati, neboť Pán se za ně modlil, když visel na kříži. Pravil totiž: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.“ (Lukáš xxiii. 34.) Viděl některé ze svých mezi mnoha cizími lidmi: a již vyprošoval odpuštění těm, od nichž přijal nespravedlnost. Nehleděl totiž na to, že od nich on umírá, ale že pro ně umírá.

[Responsory3]
R. Laskavě ke mně mluvili moji nepřátelé, ale ve svém hněvu ke mně byli zlí.
* Viděl jsi to, Hospodine, nemlč, neodcházej ode mě.
V.Já však, když na mě byli zlí, jsem se oděl v cilicium, a pokořoval jsem v postu svou duši.
R. Viděl jsi to, Hospodine, nemlč, neodcházej ode mě.
&Gloria
R. Laskavě ke mně mluvili moji nepřátelé, ale ve svém hněvu ke mně byli zlí. * Viděl jsi to, Hospodine, nemlč, neodcházej ode mě.

[Ant 2]
Ve velký den * slavnosti stál Ježíš a volal tato slova: „Pokud kdo žízní, ať přijde ke mně, a pije.“

[Oratio 2]
Posvěť, prosíme, Pane, naše postní úsilí; a uděl nám laskavě odpuštění všech našich vin.
$Per Dominum

[Ant 3]
Pokud někdo žízní, * ať přijde ke mně a pije; a z jeho nitra vytrysknou vody živé, praví Pán.

[Oratio 3]
Dej, prosíme, Pane, svému lidu zdraví duše i těla; aby lnul k dobrým skutkům, a tak si zasloužil setrvávat stále pod tvou ochranou.
$Per Dominum.
