[Officium]
Sedmi Bolestí Blahoslavené Panny Marie

[Ant Vespera]
Půjdu * k hoře myrhy, a k pahorku kadidla.;;115
Můj milovaný * je bělostný a ruměnný; vlasy jeho hlavy jsou jako královský purpur, spletené do copů.;;119
Kam odešel * tvůj milovaný, ó nejkrásnější mezi ženami? Kde tvůj milovaný spočinul?;;139
Svazeček myrhy * je můj milovaný v mých očích; spočine mezi mými ňadry.;;140
Zahrňte mě květy, * nakrmte jablky, neboť zmírám láskou.;;141

[Hymnus Vespera]
v. Stála Matka bolu plná
vedle kříže uplakaná
na němž visel její Syn.
_
Duši bolem rozechvělou
hořkým žalem naplněnou
zranil meč až do hlubin.
_
Ó jak smutná, zarmoucená
byla ona požehnaná
Matka Syna Božího!
_
Plakala, žalem se chvěla
zbožná Matka, když viděla
syna v mukách pnícího.
_
Kdo by se za slzy styděl
kdyby Matku Páně viděl
bolestí tou ztrýzněnou.
_
Kdo by mohl beze smutku
vidět Páně svatou Matku
přebolestně zraněnou.
_
Pro zlé činy lidu svého
vidí Krista zmučeného
snášet bolest, hanbu, žal.
_
Vidí sladkou radost svoji,
kterak v přetěžkém svém boji
ducha Otci odevzdal.
_
Matko Páně, lásky zdroji,
ať zakusím bolest tvoji,
ať s tebou v zármutku dlím.
_
Dej, ať vroucí láskou vzplanu,
k svému Bohu, Kristu Pánu,
ať se jemu zalíbím.
Amen.

[Doxology] (nisi rubrica cisterciensis)
Ježíši, Tobě sláva buď,
Jenž trpěls pro své služníčky,
S Otcem, i svatým Duchem,
Navěky i v tento den.
Amen.

[Versum 1]
V. Oroduj za nás, Panno nanejvýš plná bolesti.
R. Abychom hodni byli učinění zaslíbení Kristových.

[Ant 1]
Tvou vlastní duši * (řekl Marii Simeon) pronikne meč.

[Oratio]
Bože, při jehož umučení, podle proroctví Simeonova, nejsladší duši přeslavné Panny a Matky Marie pronikl meč bolesti, popřej milostivě, abychom, kdož jejího probodení i utrpení s úctou vzpomínáme, s pomocí slavných zásluh i proseb všech Svatých, kteří věrně stáli u kříže, došli šťastného účinku umučení tvého: 
$Qui vivis

[Commemoratio 1]
!Připomínka Čtvrtku v Pašijovém týdnu
Ant. Velmi jsem toužil * jísti tohoto Beránka s vám, ještě než budu trpět.
(sed rubrica cisterciensis)
Ant. Když tato žena pomazala * mé tělo touto mastí, připravila mě ku pohřbu.
_
V. Vysvoboď mě od mých nepřátel, můj Bože.
R. A chraň mě od povstalců.
_
$Oremus
Budiž, prosíme, Pane, laskav tvému lidu; abychom pohrdali tím, co se tobě nelíbí, a byli spíše naplněni potěšením z tvých přikázání.
$Per Dominum

[Invit]
Když si připomínáme bolesti slavné Panny <i>Marie</i>, Pánu za nás umučenému * Pojďme se poklonit.

[Hymnus Matutinum]
v. Svatá Matko, rány jeho
v mukách na kříž rozpjatého
vtisknout v srdce moje spěj.
_
Na bolestech tvého Syna
jimiž smyta moje vina,
prosícímu podíl dej.
_
Dej mi s tebou zbožně lkáti,
zmučeného litovati,
v žití každé hodině.
_
S tebou vedle kříže dlíti
s tebou v slzách spojen býti
žádám sobě jedině.
Amen.

[Ant Matutinum]
Povstali králové země, * a knížata se spolčila jako jeden proti Hospodinu, a proti jeho Pomazanému.;;2
Celým svým hlasem * jsem volal k Hospodinu, a on mě vyslyšel ze své svaté hory.;;3
Učiněno je mé srdce * jako tekoucí vosk, uprostřed mého nitra.;;12
Moji nepřátelé * mi říkali zlé věci; Kdy už konečně zemře, a jeho jméno zmizí?;;40
Bože, svůj život * jsem ti odevzdal; spustil jsi mé slzy před svou tváří.;;55
Synové lidští, * jejich zuby jsou zbraně a šípy; a jejich jazyk je ostrý meč.;;56
Připravili luk, * krutou věc, aby šípem zabili ve skrytosti neposkvrněného.;;63
Stal jsem se * jako člověk bez pomoci, svobodný mezi mrtvými.;;87
Zaplavil mě hořkostí, * opil mě pelyňkem.;;108

[Nocturn 1 Versum]
V. Zanechal mě zničenou.
R. Po celý den ponořenou v nářku.

[Nocturn 2 Versum]
V. Má tvář je oteklá pláčem.
R. A a mé oči se zatměly.

[Nocturn 3 Versum]
V. Bože, o svém životě vyprávěl jsem tobě.
R. Přinesl jsi mé slzy přímo před svou tvář.

[Lectio1]
Čtení z knihy Proroka Isajáše
!Isa 53:1-5
1 „Kdo uvěřil, co jsme slyšeli? Komu se ukázala Hospodinova moc?
2 Vyrašil před ním jako výhonek, jako kořen z vyprahlé země. Neměl podobu ani krásu, aby upoutal náš pohled; neměl vzhled, abychom po něm zatoužili.
3 Opovržený, opuštěný od lidí, muž bolesti, znalý utrpení jako ten, před nímž si lidé zakrývají tvář, potupený, od nás nevážený.
4 A přece on nesl naše utrpení, obtížil se našimi bolestmi, ale my jsme ho pokládali za zbitého, od Boha ztrestaného a ztýraného.
5 On však byl proboden pro naše nepravosti, rozdrcen pro naše zločiny, tížily ho tresty pro naši spásu, jeho rány nás uzdravily.

[Responsory1]
R. Můj miláček je bělostný, a rudý, a celý žádaný;
* Celá jeho postava totiž dýchá láskou, a k milování volá jeho nakloněná hlava, rozepjaté ruce, otevřená hruď.
V. Ó Panno, pohleď do jeho laskavých očí, a rozjímej nejen nad jizvami jeho ran, ale také nad spásou světa.
R. Celá jeho postava totiž dýchá láskou, a k milování volá jeho nakloněná hlava, rozepjaté ruce, otevřená hruď.

[Lectio2]
!Isa 53:6-9
6 Všichni jsme bloudili jak ovce, každý šel svou vlastní cestou. Hospodin na něho uvalil vinu nás všech.“
7 Byl týrán, ale podrobil se a neotevřel svá ústa; jako beránek vedený na porážku a jak ovce, která mlčí před střihači, neotevřel svá ústa.
8 Odstraněn byl soužením a nespravedlivým soudem. Kdo se stará o jeho právo? Vyrván byl ze země živých, pro zločin svého lidu byl ubit k smrti.
9 Hrob mu vykázali se zločinci, posmrtný domov s boháči, ačkoli se nedopustil křivdy ani neměl v ústech podvod.

[Responsory2]
R. Jeho ruce jsou zkroucené, hroty hřebů probodané;
* Cenou lidské spásy jako hyacinty osázeny.
V. Rohy jsou v jeho rukou; tam je skryta jeho síla; neboť to jsou jeho ruce.
R. Cenou lidské spásy jako hyacinty osázeny.

[Lectio3]
!Isa 53:10-12
10 Hospodinu se však zalíbilo zdrtit ho utrpením; jestliže dá na usmíření svůj život, uzří potomstvo, které bude žít dlouho, skrze něho se zdaří Hospodinův plán.
11 Pro útrapy své duše uvidí světlo, nasytí se svým poznáním. Můj spravedlivý služebník ospravedlní mnohé, neboť sám ponese jejich viny.
12 Proto mu udělím mnohé a s reky rozdělí kořist proto, že sám sebe vydal na smrt, že se dal přičíst ke zločincům, když nesl hříchy mnohých a prosil za viníky.

[Responsory3]
R. Ježíš miloval Jana, neboť zvláštní povolání k čistotě jej učinilo hodným větší lásky.
* Neboť byl panicem od něj vyvoleným, a panicem navěky zůstal.
V. Na kříži když potom umíral, svěřil mu svou Matku jako pannu panici.
R. Neboť byl panicem od něj vyvoleným, a panicem navěky zůstal.
&Gloria
R. Neboť byl panicem od něj vyvoleným, a panicem navěky zůstal.

[Lectio4]
Řeč svatého Bernarda Opata.
!Z Řeči o 12 Hvězdách.
Utrpení Panny Marie je ukázáno jak v Simeonově proroctví, tak v samotném příběhu o utrpení Páně. On byl dán (pravil svatý stařec o chlapci Ježíši) na znamení, kterému se bude odporovat. A tvou vlastní duši (řekl zase Marii) pronikne meč. Ó blažená Matko, meč opravdu pronikl tvou duši. Nemohl ji však jinak proniknout než tím, že probodl tělo tvého Syna. A poté, co onen tvůj Ježíš vypustil duši, nedotklo se již pochopitelně kruté kopí, které otevřelo jeho bok, duše jeho, avšak právě duši tvou tak ukrutně zranilo. Jeho duše odtud již odešla, ale tvá duše se tomu zajisté vyhnouti nemohla.

[Responsory4]
R. Nastaly temnoty, když Židé ukřižovali Ježíše, a kolem hodiny deváté zvolal Ježíš hlasem velikým: Bože můj, proč jsi mě opustil? (Ps. 21,1)
* A naklonil hlavu a vypustil ducha.
V. Jak se teď cítíš, když to vidíš, Panno?
R. A naklonil hlavu a vypustil ducha.

[Lectio5]
Tvou duši totiž pronikla síla bolesti, abychom tě po zásluze mohli nazývat více než Mučednicí, neboť soucit s utrpením tvého Syna předčil jakékoliv tělesné utrpení. Nebyla snad následující slova horší než jakýkoliv meč, slova, která opravdu pronikla tvou duši a bolestně se dotkla samotného spojení tvé duše s tělem? (Žid. iv. 12,) „Ženo, to je tvůj syn.“ (Jan xix. 26.) Ó jaká to změna! Dostala jsi Jana namísto Ježíše, služebníka namísto Pána, učedníka namísto Učitele, syna Zebedeova namísto Syna Božího, pouhého člověka za pravého Boha. Jak by se jen mohla tato slova nedotknout tvé nejláskyplnější duše, když i naše srdce, ať už kamenná nebo železná, trhá již pouhá vzpomínka na ně?

[Responsory5]
R. Utrpení Páně,
* Samotnou jeho Matku, tělesnou ztrátou Syna těžce stiženou, nesmírně zarmoutilo.
V. Hrot vojenského kopí pak probodl bok Spasitele, probodl však i duši panenské Matky.
R. Samotnou jeho Matku, tělesnou ztrátou Syna těžce stiženou, nesmírně zarmoutilo.

[Lectio6]
Nebuďme překvapeni, bratři, že Maria bývá nazvána Mučednicí podle duše. Diví se pouze ten, kdo si nevzpomíná, že slyšel, jak Pavel mezi největšími zločiny pohanů vzpomínal, že byli bezcitní. (Řím. i. 31.) To je však daleko Mariina nitra. Nechť je to daleko i jejích služebníků. Možná někdo namítne: To jí snad nedošlo, že umře? Bezpochyby ano. Nevěřila neustále, že vstane z mrtvých? Ano. A věrně. Proč se tedy trápila nad jeho ukřižováním? Trápila. A krutě. Avšak kdo jsi ty, bratře, a odkud se bere tvá moudrost, když se tak divíš, že Maria trpěla více než její Syn? Když on mohl zemřít tělesně, avšak její srdce nemohlo zemřít spolu s ním? Kristovu oběť učinila láska, větší nikdo neměl. I Mariinu oběť učinila láska, které se žádná, kromě té Kristovy, nevyrovná. (Jan xv. 13;)

[Responsory6]
R. Kdopak mi může dát tebe za bratra, který pil z prsou mé matky, a přilnutím k tvému boku, aby krev tvá se dotkla krve mé a ji očistila,
* Aby pramen tvé vody tvé ze zřídla spravedlivého srdce, skrze žíly dobrého skutku, až k cíli věčné blaženosti vytryskl?
V. Synové tvoji zdaleka přijdou a dcery tvé z boku povstanou.
R. Aby pramen tvé vody tvé ze zřídla spravedlivého srdce, skrze žíly dobrého skutku, až k cíli věčné blaženosti vytryskl?
&Gloria
R. Aby pramen tvé vody tvé ze zřídla spravedlivého srdce, skrze žíly dobrého skutku, až k cíli věčné blaženosti vytryskl?

[Lectio7]
Čtení svatého Evangelia podle Jana.
!Jan 19:25-27.
Za onoho času stály podle kříže Ježíšova jeho Matka, a sestra jeho Matky Maria Kleofášova, a Maria Magdaléna. A ostatní.
_
Homilie svatého Augustina Biskupa.
!Pojednání 119. na Janovo Evangel.
Toto je nepochybně ona hodina, o které Ježíš, když proměnil vodu ve víno, řekl své Matce: „Co je mně a tobě do toho, ženo? Ještě nepřišla má hodina.“ Tuto hodinu, která tehdy ještě nepřišla, on předpovídal, a v ní musel té, z níž se ve smrtelném těle narodil, přiznat, že zemře. Když však tehdy měl činit božské dílo, svou matku, jež nezrodila jeho božství, ale jeho smrtelné tělo, takto odmítl, jako by ji ani neznal. Nyní však již trpěl bolestí lidskou, takže tu, skrze níž se stal člověkem, svěřuje lidskému citu a péči. Tím nám dává poučení. Udělá to, k čemu sám nabádá, a příkladem svým jako dobrý učitel vede své služebníky, aby se i oni jako správné děti starali o své rodiče. Tak se tedy to dřevo, na kterém byly přibity jeho údy, stává dokonce Katedrou učitele, který nás právě učí.

[Responsory7]
R. Lkám nad tebou, Synu můj Ježíši, převelice spanilý a nad lásku žen nade vše milý!
* Neboť jako matka miluje jediného syna, tak jsem já milovala tebe.
V. Můj život se v bolesti ztrácí a léta má v nářcích plynou.
R. Neboť jako matka miluje jediného syna, tak jsem já milovala tebe.

[Lectio8]
Z tohoto zdravého učení vycházel i Apoštol Pavel, když říkával: „Kdo se nestará o své blízké a zejména o členy rodiny, jako by zapřel víru a je horší než nevěřící.“ (1 Tim. v. 8) Kdo si je totiž navzájem bližší, než rodiče dětem a děti rodičům? Učitel Svatých však sám sebe dal za příklad tohoto spásného přikázání, když ne jako Bůh služebnici, kterou stvořil a byl ji nadřízen, ale jako člověk své Matce, z níž byl stvořen a kterou opouštěl, pak svým způsobem namísto sebe dal jiného syna.

[Responsory8]
R. Matko Páně, lásky zdroji, dej, ať zakusíme bolest tvoji, ať s tebou v zármutku dlíme.
* A pocítíme plod utrpení Páně.
V. Aby stejně, jako tvůj Syn Ježíš pro nás zemřel a vstal z mrtvých; tak i my, až s ním zemřeme, s ním také vstaneme z mrtvých.
R. A pocítíme plod utrpení Páně.
&Gloria
R. A pocítíme plod utrpení Páně.

[Ant Laudes]
Půjdu * k hoře myrhy, a k pahorku kadidla.
Můj milovaný * je bělostný a ruměnný; vlasy jeho hlavy jsou jako královský purpur, spletené do copů.
Kam odešel * tvůj milovaný, ó nejkrásnější mezi ženami? Kde tvůj milovaný spočinul?
Svazeček myrhy * je můj milovaný v mých očích; spočine mezi mými ňadry.
Zahrňte mě květy, * nakrmte jablky, neboť zmírám láskou.

[Capitulum Laudes]
!Isa 53:1-2
v. Kdo by uvěřil tomu, co jsme slyšeli? Komu se ukázala Hospodinova moc? Vyrašil před ním jako výhonek, jako kořen z vyprahlé země.
$Deo gratias

[Hymnus Laudes]
v. Panno Panen nejsvětější,
splň mi touhu nejvřelejší,
dej, ať s tebou stále lkám,
_
Dej, ať mohu smrt Kristovu
nositi a na kříž znovu
i na rány pomněti.
_
Zraněn láskou k tvému Synu
k jeho kříži ať se vinu
jeho krví očištěn.
_
Od věčné záhuby mě ochraň
Svatá Panno, mne se zastaň
v posledního soudu den.
_
Kriste, až můj život zhasne,
na prosby své Matky čisté
dej mi palmu vítěznou.
_
V prach až tělo rozpadne se
dej, ať duše má se vznese
v rajskou slávu nadhvězdnou.
Amen.

[Ant 2]
Když uviděl Ježíš * Matku stojící u kříže, a učedníka, kterého miloval, řekl své Matce: „Ženo, hle, <i>toto je</i> tvůj syn.“ Poté řekl učedníkovi: „Hle, <i>toto je</i> tvá matka.“

[Commemoratio 2]
!Připomínka Pátku v Pašijovém týdnu
Ant. Přiblížil se totiž den svátku; a velekněží hledali, jak by Ježíše zabili, avšak báli se lidu.
_
V. Vysvoboď mě od mých nepřátel, můj Bože.
R. A chraň mě od povstalců.
_
$Oremus.
Našim srdcím, prosíme, Pane, vlej laskavě svou milost; abychom, když se v dobrovolném trestu odvracíme od svých hříchů, se raději dočasně omezovali, abychom netrpěli věčným trestem.
$Per Dominum

[Lectio Prima]
!Isa 53:8
v. Kdo může vyložit jeho původ? Vyrván byl ze země živých, pro zločin svého lidu byl ubit k smrti.

[Versum Prima]
Who died for our salvation.

[Responsory Breve Tertia]
R.br. Zanechal mě * Zničenou.
R. Zanechal mě * Zničenou.
V. Po celý den ponořenou v nářku.
R. Zničenou.
&Gloria
R. Zanechal mě * Zničenou.

[Capitulum Sexta]
!Isa 53:5
v. On však byl proboden pro naše nepravosti, rozdrcen pro naše zločiny, tížily ho tresty pro naši spásu, jeho rány nás uzdravily.
$Deo gratias

[Responsory Breve Sexta]
R.br. Má tvář * je oteklá pláčem.
R. Má tvář * je oteklá pláčem.
V. A a mé oči se zatměly.
R. Je oteklá pláčem.
&Gloria
R. Má tvář * je oteklá pláčem.

[Capitulum Nona]
!Isa 53:8
v. Kdo může vyložit jeho původ? Vyrván byl ze země živých, pro zločin svého lidu byl ubit k smrti.
$Deo gratias

[Responsory Breve Nona]
R.br. Bože, o svém životě * Vyprávěl jsem tobě.
R. Bože, o svém životě * Vyprávěl jsem tobě.
V. Přinesl jsi mé slzy přímo před svou tvář.
R. Vyprávěl jsem tobě.
&Gloria
R. Bože, o svém životě * Vyprávěl jsem tobě.

[Commemoratio 3]
!Připomínka Pátku v Pašijovém týdnu
Ant. Velekněží se smluvili, že Ježíše zabijí; řekli však: ne v den sváteční, aby snad nevznikly nepokoje mezi lidem.
_
V. Vysvoboď mě od mých nepřátel, můj Bože.
R. A chraň mě od povstalců.
_
$Oremus
Uděl, prosíme, všemohoucí Bože; abychom, když hledáme milost tvé ochrany, osvobozeni ode všeho zlého, s rozhodnou myslí tobě sloužili.
$Per Dominum
