[Officium]
pátku v Pašijovám týdnu

[Lectio1]
Čtení svatého Evangelia podle Jana. 
!Jan 11:47-54
Za onoho času se velekněží a Fariseové sešli v radu proti Ježíšovi, a pravili: „Co učiníme, neboť tento člověk koná mnohá znamení?“ A ostatní.
_
Homilie svatého Augustina Biskupa.
!Pojednání 49. na Janovo Evang.
Velekněží a Fariseové se spolu radili. Avšak neřekli: „Uvěřme v Něho.“ Více tedy tito ztracení lidé přemýšleli, jak by Mu uškodili, a to ke své vlastní zkáze, než aby se spolu radili, jak by odvrátili svou smrt. A i když se báli, přece se radili. Říkali totiž: „Co máme učinit, vždyť tento člověk koná mnohá znamení? Pokud jej takto propustíme, všichni v něj uvěří. A přijdou Římané a vezmou naše postavení i národ.“ Báli se, že ztratí dočasné věci, a na život věčný nemysleli. Takto však ztratili oboje.

[Lectio2]
Vždyť po Utrpení Páně a jeho oslavení jim také Římané vzali postavení i národ tím, že je dobyli a odvedli jako zajatce. A stalo se jim tedy to, co je psáno jinde: „Synové tohoto království půjdou ven do tmy; Tam bude pláč a skřípění zubů.“ (Mat. viii. 12.) Báli se totiž toho, že pokud by všichni uvěřili v Krista, nezbyl by nikdo, kdo by bránil město Boží i chrám proti Římanům. Neboť měli pocit, že Kristovo učení je namířeno proti chrámu samotnému a zákonům jejich otců.

[Lectio3]
Ovšem jeden z nich, Kaifáš, který byl toho roku Veleknězem, jim řekl: „Nic nevíte. Ani vás nenapadlo, že vám prospěje, pokud jeden člověk zemře za všechen lid, aby celý národ nezahynul.“ To zajisté neřekl sám od sebe. Protože však byl toho roku Veleknězem, prorokoval. Zde poznáváme, že i špatní lidé mohou v prorockém duchu předpovídat budoucnost. To také Evangelista připisuje Božímu řízení, neboť byl Velekněz, tedy nejvyšší z kněží. 

[Ant 2]
Přiblížil se totiž den svátku; * a velekněží hledali, jak by Ježíše zabili, avšak báli se lidu.

[Oratio 2]
Našim srdcím, prosíme, Pane, vlej laskavě svou milost; abychom, když se v dobrovolném trestu odvracíme od svých hříchů, se raději dočasně omezovali, abychom netrpěli věčným trestem.
$Per Dominum

[Commemoratio 2](rubrica 1955 aut rubrica 1960 aut rubrica innovata aut rubrica monastica)
!Připomínka Sedmi Bolestí Blahoslavené Panny Marie
@Tempora/Quad5-5:Oratio

[Commemoratio 2](rubrica Ordo Praedicatorum)
!Památka Soucitu Blahoslavené Panny Marie
Ant. Hle, tento jest ustanoven za znamení, jemuž se bude odporovat; a tvou vlastní duší pronikne meč, aby byly zjeveny myšlenky mnohých srdcí.
V. Panno Maria, pro sílu tolika bolestí.
R. Dej nám radovat se v nebeském království.
$Oremus
v. Ať se za nás přimlouvá, prosíme, Pane Ježíši Kriste, nyní i v hodinu smrti naší u tvé milosrdnosti blahoslavená Panna Maria, tvá Matka, jejíž nejsvětější duší v hodinu tvého požehnaného utrpení pronikl meč bolesti a při tvém slavném vzkříšení ji naplnila nesmírná radost.
$Qui vivis

[Ant 3]
Velekněží * se smluvili, že Ježíše zabijí; řekli však: ne v den sváteční, aby snad nevznikly nepokoje mezi lidem.

[Oratio 3]
Uděl, prosíme, všemohoucí Bože; abychom, když hledáme milost tvé ochrany, osvobozeni ode všeho zlého, s rozhodnou myslí tobě sloužili.
$Per Dominum
