[Officium]
Feria Quinta in Cœna Domini

[Ant Vespera]
Kalich * spásy vezmu a budu vzývat jméno Páně.;;115
S těmito, * kdo nenávidí mír, jsem byl mírumilovný: a když jsem s nimi mluvil, zbytečně mě napadali.;;119
Od lidí * nepravých vysvoboď mne, Pane.;;139
Chraň mě * od léčky, kterou na mě přichystali, a od pastí pachatelů nepravostí.;;140
Pohlédl jsem * napravo, a viděl jsem, že tam nebyl nikdo, kdo by mě poznal.;;141

[Oratio]
v. Kristus se pro nás stal poslušným až k smrti.
!v tichosti
$Pater noster
!o něco hlasitěji
_
&psalm(50)
(sed rubrica 1955 aut rubrica 1960 aut rubrica monastica nisi rubrica cisterciensis omittitur)
@:Oratio Matutinum

[Prelude Vespera] (rubrica 1955 aut rubrica 1960)
!Nešpory dnes neříkají ti, kdo se účasní večerní Mše svaté o Poslední večeři Páně.

[Ant Matutinum]
Zápal pro tvůj dům * mě stravuje, a urážky těch, kteří urážejí tebe, padají na mou hlavu.;;68
Ať se obrátí, * a zastydí ti, kteří pro mě vymýšlejí zlé věci.;;69
Bože můj, * vytrhni mě z rukou hříšníků.;;70
Osvobodil Hospodin * chudáka od mocného, a nebožáka, jemuž nikdo nepomohl.;;71
Rozmýšleli bezbožníci, * a mluvili, co se nepatří; nepravosti zvysoka rozhlašovali.;;72
Povstaň, Hospodine, * a rozsuď mou při.;;73
Řekl jsem zlotřilcům: * Nemluvte nepravosti proti Bohu.;;74
Země se zatřásla * a utichla, když povstal k soudu Bůh.;;75
V den soužení * svého jsem vyhledal Boha svýma rukama.;;76

[Nocturn 1 Versum]
V. Ať se obrátí, a zastydí.
R. Ti, kteří pro mě vymýšlejí zlé věci.

[Nocturn 2 Versum]
V. Bože můj, vytrhni mě z rukou hříšníků.
R. A z rukou těch, kdo jednají proti zákonu, a zlotřilců.

[Nocturn 3 Versum]
V. Povstaň, Hospodine.
R. A rozsuď mou při.

[Lectio1]
Začíná kniha Pláče Proroka Jeremiáše
!Lam 1:1-5
1 Aleph. Jak samotno sedí město, které kdysi mělo tolik lidu! Je jako vdova, ač bylo mocné mezi pohanskými Národy. Bylo kněžnou mezi krajinami, a ocitlo se v porobě. 
2 Beth. Za noci přehořce pláče, po lících slzy jí kanou, ze všech jejích milých však není nikdo, kdo by ji utěšil. Všichni její druhové jí opovrhli a stali se jejími nepřáteli. 
3 Ghimel. Juda odešel do vyhnanství ponížen a nesmírně zotročen. Usadil se mezi pohanskými Národy, odpočinutí však nenalezl. Všichni jeho pronásledovatelé ho dostihli v jeho úzkostech. 
4 Daleth. Cesty na Sión truchlí, neboť není, kdo by přišel na slavnost. Všechny jeho brány jsou zničené, jeho kněží vzdychají, jeho panny jsou zanedbané a špinavé, hořkost sužuje siónskou dceru. 
5 He. Její protivníci byli dosazeni k její správě, její nepřátelé si žijí v hojnosti, neboť Hospodin nad ní vyřkl rozsudek pro množství jejích nevěrností. Její pacholátka byla odvedena před tváří protivníka do zajetí.  
v. Jerusaléme, Jerusaléme, obrať se k Hospodinu svému Bohu.

[Responsory1]
R. Na hoře Olivetské se modlil Pán k Otci: Otče, může-li se tak stát, ať odejde ode mě tento kalich; * Duch je sice hotov, ale tělo je slabé.
V. Bděte a modlete se, abyste nevešli v pokušení.
R. Duch je sice hotov, ale tělo je slabé.

[Lectio2]
!Lam 1:6-9
6 Vav. Odešla od siónské dcery všechna její krása. Její knížata jsou jako berani, kteří nenacházejí pastvu: a odcházejí beze vší síly před tváří pronásledovatele. 
7 Zain. Jerusalém se rozpomíná na dny svého soužení a hříšná přestoupení dle všech svých tužeb, co míval ode dnů dávnověkých. Když jeho lid padl do rukou nepřátel, nebyl nikdo, kdo by mu pomohl. Nepřátelé to viděli a posmívali se jeho Sobotám.
8 Heth. Těžce zhřešila jerusalémská dcera, proto se stala tulačkou. Všichni, kdo ji oslavovali, jí pohrdají, neboť uviděli její nahotu; ona však vzdychá a odvrací se. 
9 Teth. Má na lemu roucha nečistotu, nepamatovala na svůj konec. Převelice sešla a není nikdo, kdo by ji utěšil. „Pohleď, Hospodine, na mé ponížení, jak se nepřítel vypíná.“ 
v. Jerusaléme, Jerusaléme, obrať se k Hospodinu svému Bohu.

[Responsory2]
R. Smutná je duše má až k smrti; zůstaňte tu, a bděte se mnou; nyní jste spatřili zástup, který mě obklíčí;
* Vy se dáte na útěk, a já půjdu a nechám se za vás obětovat.
V.Hle, již se přiblížila hodina, a Syn člověka bude vydán v ruce hříšných.
R. Vy se dáte na útěk, a já půjdu a nechám se za vás obětovat.

[Lectio3]
!Lam 1:10-14
10 Jod. Nepřítel vztáhl ruku na všechno, co měla za žádoucí. Neboť vidí pohanské Národy vcházet do své Svatyně, ač jsi o nich přikázal: „Nevejdou do tvého shromáždění.“ 
11 Caph. Veškerý její lid vzdychá a žebrá o chléb. Za pokrm dávají všechny své cennosti, jen aby se udrželi při životě. „Pohleď, Hospodine, popatř, jak jsem zbavena veškeré hodnoty.“ 
12 Lamed. „Ó vy všichni, kteří jdete po cestě kolem mne. Popatřte a vizte, je-li nějaká bolest jako bolest moje, neboť podle svých slov otrhal Hospodin mé hrozny v den svého planoucího hněvu. 
13 Mem. Z výšiny seslal do mých kostí oheň a dal mi ponaučení. Před nohy mi rozprostřel síť, obrátil mě nazpět. Učinil mě pustinou, po celý den prodchnu­tou soužením. 
14 Nun. Neustále mě tlačí jho mých nepravostí, jež rukou jeho bylo spleteno a vloženo na mou šíji; podlomil mou sílu, Hospodin mě vydal do rukou těch, před nimiž neobstojím.  
v. Jerusaléme, Jerusaléme, obrať se k Hospodinu svému Bohu.

[Responsory3]
R. Hle, viděli jsme jej, neměl krásy ani půvabu; jeho původní vzhled v něm není; on nesl naše hříchy, a pro nás snáší bolest; on však byl zraněn pro naše nepravosti; * Jeho ranami jsme uzdraveni.
Zajisté naše trápení sám nesl, a naše bolesti sám snášel.
R. Jeho ranami jsme uzdraveni.
&Gloria
R. Hle, viděli jsme jej, neměl krásy ani půvabu; jeho původní vzhled v něm není; on nesl naše hříchy, a pro nás snáší bolest; on však byl zraněn pro naše nepravosti; * Jeho ranami jsme uzdraveni.

[Lectio4]
Z pojednání svatého Augustina Biskupa na Žalmy.
!Na Žalm 54. k 1. verši.
Vyslyš, Bože, modlitbu mou a nezhrdej prosbou mou: Přispěj mi na pomoc a vyslyš mne (v. 1). Tato slova říká člověk znepokojený, usoužený a ponořený v utrpení. Modlí se velmi trpělivě, touží být osvobozen od zla. Zbývá jen, abychom se podívali, jaké zlo jej vlastně trápí. A když začne mluvit, shledáme, že to jsme vlastně my. Protože s ním sdílíme utrpení, spojme se s ním také v modlitbě. Praví: „Jsem zarmoucen ve svých zkouškách a rozrušen.“ Kde je zarmoucen? Kdepak rozrušen? „Ve svých zkouškách,“ praví. Zmiňuje zde zlé lidi, kteří mu způsobují utrpení. A právě toto utrpení od zlých lidí nazývá svými zkouškami. Nemyslete si, že zlo je na tomto světě zbytečně a že z něj Bůh neudělá nic dobrého. Každý zlý člověk žije buď proto, aby se napravil, nebo proto, aby byl skrze něj dobrý člověk zkoušen.

[Responsory4]
R. Můj přítel mě zradil znamením polibku: Ten, kterého políbím, to je on, zadržte jej; Toto zlé znamení dal, když skrze polibek spáchal vraždu.
* Nešťastník, odvrhl cenu Krve, a nakonec se oběsil na oprátce.
V. Dobré by pro něj bylo, kdyby se byl tento člověk nikdy nenarodil.
R. Nešťastník, odvrhl cenu Krve, a nakonec se oběsil na oprátce.

[Lectio5]
Kéž by tak ti, kteří nás zrovna zkouší, byli obráceni a zkoušeni spolu s námi. Avšak dokud jsou zde, aby nás zkoušeli, nesmíme je nenávidět. Neboť nevíme, zda v tom, v čem je každý z nich špatný, vytrvá až do konce. A i když se ti klidně může zdát, že nenávidíš nepřítele, může to být tvůj bratr, kterého nenávidíš, aniž bys o tom věděl. Písmo svaté nás učí, že ďábel a jeho andělé propadnou věčnému ohni. Oni se už nikdy neobrátí, avšak právě proti nim my ve skrytosti bojujeme. K tomuto boji nás připravuje Apoštol těmito slovy: „Neboť náš boj není proti tělu a krvi,“ tedy ne proti lidem, které vidíte, „nýbrž proti knížatům a mocnostem, proti vládcům světa této temnoty.“ (Efes. vi. 12.) Avšak když řekl „světa,“ nemyslete si, že zlí duchové jsou vládci nebes a země. Řekl totiž „světa této temnoty.“ Řekl „svět“ a měl na mysli milovníky světa. Řekl „svět“ a mínil svět lidí bezbožných a pachatelů nepravostí. Řekl „svět,“ o kterém Evangelium praví: „A svět jej nepoznal.“

[Responsory5]
R. Jidáš, přešpatný obchodník, s polibkem zamířil k Pánu; ten jako nevinný beránek neodmítl polibek Jidáše;
* Jenž za několik denárů zradil Krista Židům.
V. Lepší by pro něj bylo, kdyby se byl nikdy nenarodil.
R. Jenž za několik denárů zradil Krista Židům.

[Lectio6]
Neboť jsem uviděl nepravost a rozbroj ve městě (v. 9). Pohleď na slávu jeho kříže. Již na čele králů jest kříž ten připevněn, i když jej dříve nepřátelé uráželi. Nakonec se ukázala jeho moc. Dobyl svět ne kovem meče, ale dřevem kříže. To dřevo kříže se zdálo nepřátelům hodným pouze urážek, avšak před tímto dřevem pak stáli, kroutili hlavami a říkali: „Pokud je opravdu Syn Boží, ať sestoupí nyní z kříže.“ (Mat. xxvii. 39, 40.) Pán rozepjal své ruce k nevěřícímu lidu, který mu odporoval. (Řím. x. 21.) Pokud tedy spravedlivý je ten, kdo žije z víry, špatný je ten, kdo víru nemá. (Řím. i. 17; Hab. ii. 4) Když tedy slova žalmu říkají „nepravost,“ rozumějme pod tím nevěrnost a proradnost. Pán totiž viděl ve městě nepravost a rozbroj, ale rozepjal své ruce k lidu nevěřícímu, který mu odporoval. A přece i takové lidi očekával, když řekl: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.“ (Lukáš xxiii. 34.)

[Responsory6]
R. Jeden z mých učedníků mě dnes zradí: Běda tomu, skrze něhož jsem zrazen;
* Lepší by pro něj bylo, kdyby se byl nikdy nenarodil.
V. Kdo namáčí se mnou ruku v míse, ten mě zradí do rukou hříšníků.
R. Lepší by pro něj bylo, kdyby se byl nikdy nenarodil.
&Gloria
R. Jeden z mých učedníků mě dnes zradí: Běda tomu, skrze něhož jsem zrazen; * Lepší by pro něj bylo, kdyby se byl nikdy nenarodil.

[Lectio7]
Čtení z prvního listu svatého Apoštola Pavla Korinťanům
!1 Kor 11:17-22
17 Toto tedy nařizuji: Nemohu chválit, že když se scházíte, je to spíše ke škodě než k užitku.
18 Předně slyším, že když se shromažďujete v církevní obci, oddělujete se jedni od druhých, a zčásti tomu věřím.
19 Nedá se tomu vyhnout, že mezi vámi dojde i k rozštěpení. Tak se aspoň ukáže, kteří z vás jsou opravdu dobří.
20 Když se tedy scházíte, už to není večeře, jak ji ustanovil Pán.
21 Každý si totiž bere, co si přinesl k jídlu, takže potom jeden má hlad, a druhý je napilý.
22 Copak nemáte domy, kde byste se mohli najíst a napít? Či pohrdáte církevní obcí Boží, že zahanbujete ty, kdo nic nemají? Co vám na to mám říci? Pochválit vás? V tomhle vás chválit nemohu.

[Responsory7]
R. Byl jsem jako nevinný beránek; veden jsem byl k obětování, ale nevěděl jsem to; spolčili se proti mě moji nepřátelé, a říkali:
* Pojďte, nasypeme piliny do jeho chleba, a vymažeme jej ze země živých.
V. Všichni moji nepřátelé snovaly zlé plány proti mně; zlá slova pronášeli proti mně, a pravili:
R. Pojďte, nasypeme piliny do jeho chleba, a vymažeme jej ze země živých.

[Lectio8]
!1 Kor 11:23-26
23 Co jsem od Pána přijal, v tom jsem vás také vyučil: Pán Ježíš právě tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,
24 vzdal díky, rozlámal ho a řekl: „Toto je moje tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku“.
25 Podobně vzal po večeři i kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva, potvrzená mou krví. Kdykoli z něho budete pít, čiňte to na mou památku.“
26 Kdykoli totiž jíte tento chléb a pijete z tohoto kalicha, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.

[Responsory8]
R. Jedinou hodinu jste nemohli bdít se mnou, vy, kdo jste se předháněli, kdo za mě zemře?
* Nebo jste neviděli Jidáše, jak nespí, ale pospíchá mě vydat Židům?
V. Proč spíte? Vstaňte a modlete se, abyste nevešli v pokušení.
R. Nebo jste neviděli Jidáše, jak nespí, ale pospíchá mě vydat Židům?

[Lectio9]
!1 Kor 11:27-34
27 Kdo by tedy jedl tento chléb nebo pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně.
28 Proto musí člověk sám sebe zkoumat, a tak ať chléb jí a z kalicha pije.
29 Kdo totiž jí a pije, a tělo Páně nerozlišuje od obyčejného chleba, jí a pije si odsouzení.
30 Proto je mezi vámi tolik nemocných a churavých a mnoho jich už umřelo.
31 Kdybychom se sami správně posuzovali, nebyli bychom trestáni.
32 Ale když nás Pán trestá, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni s tímto světem.
33 Proto, moji bratři, když se scházíte k jídlu, čekejte jedni na druhé.
34 Má-li kdo hlad, ať se nají doma, abyste se nescházeli k potrestání. Ostatní věci pak zařídím, až přijdu.

[Responsory9]
R. Starší lidu se usnesli,
* Že Ježíše lstí zajmou a zabijí; s meči a kyji pak vyšli jako na zločince.
V. Vešli starší a Fariseové v radu.
R. Že Ježíše lstí zajmou a zabijí; s meči a kyji pak vyšli jako na zločince.
&Gloria
R. Starší lidu se usnesli, * Že Ježíše lstí zajmou a zabijí; s meči a kyji pak vyšli jako na zločince.

[Oratio Matutinum]
v. Shlédni, prosíme, Pane, na tuto svou rodinu, pro niž náš Pán Ježíš Kristus neváhal vydat se v ruce zlých, a podstoupit kruté muky kříže.
!V tichosti se dokončí
(sed rubrica cisterciensis)
!A v tichosti všichni dokončí 
$Qui tecum
(rubrica cisterciensis)
!A na znamení Představeného všichni vstanou a odejdou.

[Ant Laudes]
Jsi spravedlivý, Pane, * ve svých výrocích, a zvítězíš, pokud budeš souzen.
Pán * jako ovce na porážku byl veden, a neotevřel svá ústa.
Zkroušeno jest * má srdce v mém nitru, roztřásly se všechny mé kosti.
Byl povzbuzen * ve tvé ctnosti, a ve tvém svatém pokrmu, Pane.
Byl obětován * neboť on sám to chtěl, a naše hříchy on sám nesl.

[Versum 2]
V. Člověk mého pokoje, v něhož doufám.
R. Neboť jedl můj chléb, a přesto udělal svou zradu proti mě ještě větší.

[Ant 2]
Zrádce pak * dal jim znamení, řka: Ten, kterého políbím, to je on, zadržte je

[Ant 3]
Když večeřeli * vzal Ježíš chléb, dobrořečil, a lámal, a dal svým učedníkům.

[Special Completorium]
!Vlastní Completorium
_
$Confiteor
$Misereatur
$Indulgentiam
(sed rubrica cisterciensis omittitur)
(rubrica cisterciensis) $Pater noster
(rubrica cisterciensis) $Ave Maria

&psalm(4)

(rubrica tridentina) &psalm(30,1,6)

&psalm(90)

&psalm(133)

&psalm(233)

v. Kristus se pro nás stal poslušným až k smrti.
!potichu
$Pater noster
!poněkud hlasitěji
_
&psalm(50)
(sed rubrica 1955 aut rubrica 1960 aut rubrica monastica nisi rubrica cisterciensis omittitur)
@:Oratio Matutinum
(sed rubrica 1955 aut rubrica 1960 loco horum versuum dicuntur)
v. Navštiv, Pane, prosíme tě, tento příbytek, a veškeré úklady nepřítele od něj daleko odežeň; Tvoji svatí Andělé nechť se v něm zabydlí, aby nás v míru zachovali; a tvé požehnání ať s nám zůstává navždy.
!Dokončí se potichu.
$Per Dominum
