[Officium]
úterý po 1. neděli po Devítníku

[Lectio1]
Čtení z knihy Genesis
!Gen 8:1-4
1 Bůh však pamatoval na Noeho i na všechnu zvěř a všechen dobytek, který s ním byl v arše. Způsobil, že nad zemí zavanul vítr, a vody se uklidnily. 
2 Byly ucpány prameny propastné tůně i nebeské propusti a byl zadržen lijavec z nebe.
3 Když přešlo sto padesát dnů, začaly vody ze země ustupovat a opadávat,
4 takže sedmnáctého dne sedmého měsíce archa spočinula na horách arménských.

[Lectio2]
!Gen 8:5-9
5 A vody ustupovaly a opadávaly až do desátého měsíce; prvního dne desátého měsíce se objevily vrcholky hor.
6 Když pak přešlo čtyřicet dnů, otevřel Noe v arše okno, které udělal, a vypustil krkavce;
7 Ten vylétával a vracel se, dokud se vody na zemi nevysušily. 
8 Pak vypustil holubici, aby viděl, zda vody z povrchu země ustoupily. 
9 Holubice však nenalezla, kde by její noha mohla spočinout, a vrátila se k němu do archy.

[Lectio3]
!Gen 8:10-13
10 Čekal ještě dalších sedm dní a znovu vypustil holubici z archy.
11 A holubice k němu v době večerní přilétla, a hle, měla v zobáčku čerstvý olivový lístek. Tak Noe poznal, že vody ze země ustoupily.
12 Čekal ještě dalších sedm dní a  vypustil holubici; už se však k němu zpátky nevrátila.
13 Léta šestistého prvého, první den prvního měsíce, začaly vody na zemi vysychat. Tu Noe odsunul příklop archy a spatřil, že povrch země osychá.

[Ant 3]
Sémě je * slovo Boží, rozsévač pak Kristus; každý, kdo jej nalezne, zůstane navěky.

[Ant 3] (rubrica cisterciensis)
@Psalterium/Special/Major Special:Feria4C Ant 3
